Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Dokumentárny

Recenzie (510)

plagát

Černé zrcadlo - Loch Henry (2023) (epizóda) 

Druhá epizoda v řadě, kdy se Netflix rozhodl tak nějak udat sebereflexi a domluvit se s Brookerem, ať to zpracuje do nejnovější série. True Crime dokumenty frčí hrozně moc, každý je miluje a například nedávný seriál o Dahmerovi byl vyloženě hit, z kterého se stál okamžitě meme formát a modla internetu. Nejkurióznější na tom je, že mnohdy se diváci stávají fanoušky těchto vrahů a glorifikují je do nebes. Seriály dostanou ocenění, režiséři poplácáno po zádech a jede se dál, nikoho už zákulisí obětí zločinu nezajímá, jen ty šílenosti a jak moc skvěle a gore zvraty to má. Epizoda mi lokacemi a stylem natáčení připomněla mojí oblíbenou Crocodille a lze tam spatřit inspirace už při prvním záběru a následné scéně v autě. Navíc miluji to propojování univerza a pomrknutí na starší epizody.

plagát

Černé zrcadlo - Joan je hrozná (2023) (epizóda) 

Na mě to fungovalo. Epizoda skrze svou kreativitu a nápad spojit spousty odkazů na ostatní epizody do jedné fiktivní appky nabízí hypermeta epizodu, která zceluje celý Black Mirror universe dohromady a diváka to rozhodně ponoří ještě více a těší se z toho. Samotné téma je velice aktuální, protože zrovna v tuto chvíli se v Americe vedou protesty organizace WGA a scénáristi mají jako jeden z hlavních bodů právě obavu z nastupujícího AI a jeho posedlosti, či ovládnutí kultury jako takové. Satirické až sitcomové pojednání o tématu bylo moc fajn a dává to smysl, pokud to tedy Brooker konzultoval s gigantem a ten k tomu má takový postoj, jaký z epizody vyzařuje. S openingem BM po 4 letech jsem spokojený a těším se, co bude dál. (btw: Pro mě poměrně neznámá Annie Murphy byla moc fajn a inspirace u Harley Quinn byla tou správnou volbou)

plagát

Krev a zlato (2023) 

Moc fajn fiktivní povídka, která se  stylizuje k westernům a nápadně připomíná Basterds. Ovšem s menší dávkou satiry a s větším důrazem na realističtější linku. Má to podmanivý vizuál, dlouhé statické záběry, vkusnou dobovou hudbu a velice působivou výpravu s kostýmy a lokacemi. Ještě aby ne, když jsou pod tím z velké části podepsané zlaté české ručičky. Ten rozsah je samozřejmě více minimalistický, ale sedlo mi to a jako jednohubka na večer je to naprosto ideál.

plagát

To Catch a Killer (2023) 

Miluju tyhle detektivky. Pokud je k nim navíc přidaná hodnota, která dokáže kritizovat současný systém bez jakýchkoliv servítek a režie si stojí za svým, tak můžeme v takovém případě dostat suverénní a uvědomělou výpověď, která není jen propracovanou krimi story, ale můžeme si pokládat i ty správné otázky a následně na ně dostávat i správné odpovědi. V tomhle skvěle funguje vztah mezi Eleanor a Lammarkem. Jejich pracovní vztah je klíčový k rozlousknutí tomu, kdo je vrah a jaký má vlastně motiv. Příběhově je film nadstandartní záležitostí, která má své velké momenty, mnohdy až šokující. Opening new year scéna je vyloženě kinematografický zážitek a dokáže vtáhnout diváka téměř okamžitě. Během filmu je takových highlightů ještě několik, kdy jsem si říkal woow, to je fakt sakra dobrý a tak mrazivý. (skoro jako bych sledoval hitchcocka, či finchera) Nicméně finální akt je rozpolcený, jako náš vrah a dochází zde k jistým nelogičnostem, což je škoda a chyba na straně scénáře, který mohl být ke konci uvědomělejší, ale spadl do klasičtějších klišé a úplně nefungoval tak, jak by asi měl. I přesto se jedná o velmi nadprůměrný krimi-thriller, který si ještě někdy moc rád pustím.

plagát

Idol - Double Fantasy (2023) (epizóda) 

Po první epizodě seriál trochu ubral na tempu a dost často se piplá v jednotlivých scénách více, než by asi měl. Celkově je ten kontext zasazený v hudebním Hollywoodu fakt dobře a dává to i v rámci možností smysl a ten potenciál na hit by byl i vysoký. Bohužel Levinson dostal po Euphorii nejspíš až moc volnou ruku a rozhodl se natočit 50 odstínu Weeknda a dcery piráta z Karibiku. Ale dost recese a sarkasmu. Chápu, že je v tom jakysi režijní expresionismus. Bohužel to podkopává celkovou myšlenku a kvalitu seriálu, či jeho dramaturgii. V jistých chvílích to opravdu upadá do takových soft porn žánrovek jako 365 dní a to už je velké sousto. Obavám se, že vzhledem k ohlasům v Cannes se tohle nezlepší, ba naopak přiostří. No uvidíme, jestli alespoň ten příběh zhoustne.

plagát

Muži, ktorí nenávidia ženy (2011) 

Fajn remake, ještě víc fajn Fincherův rukopis. Je to správně temné, má to pár skvělých kamerových záběrů a atmosféra švédského severu by se dala krájet. Rooney je skvělá Lisbeth, Craig poněkud chladnější. Ale asi to tak mělo vyznít. Na konci filmu jsem si ale uvědomil, že mě to nijak extra nezasáhlo.

plagát

Hra (1997) 

Co k tomu dodat. Byl jsem oklamán a pointa mě dostala. Děsivé, paranoidní, depresivní. Miluji to a v mysteriózním žánru se pro to najde místo v top mých 10. Výborně pane režisér:)

plagát

Úkryt (2002) 

Řemeslně na absolutním vrcholu. One-shot záběry, bravurní práce s kamerou při napínavých scenériích a vychytralé i v minimalistických záběrech. Ukázkový thriller, který má spoustu svých osobitých momentů a nejasnosti se hledají opravdu těžko, možná až ke konci. Parádní sexy Jodie Foster, mlaďounká Stewart, sympaťák Whitaker a tentokrát dokonce ani ten Jared nebyl tak marný, dokonce jsem si jeho momenty i užíval. Příběh je nadprůměrný a pokud ho zmixujete s Fincherovou režií, dostanete neotřelou heistovku, která si ale nehraje na nic víc, než doopravdy je a ponurá atmosféra by se dala opět krájet, jak nádherně vyzněla.

plagát

Votrelec: Covenant (2017) 

Rozhodně nejslabší díl z vetřelčích filmů doposud (nepočítám avp). Je to škoda, protože Prometheus měl našlápnuto na velice dobrý origin, který idealizoval pestré nuance sci-fi žánru a Ridley Scott tak nabídl filozofický pohled, který mi sedl a zajímalo mě, kam to může s takovou látkou ještě dotáhnout. A ono se to nestalo, protože nám chtěl naservírovat vyvražďovačku v trochu klasičtějším kabátku, ale bohužel se to někde zadrhlo a má to velice špatný scénář s absolutně zející prazdnotou, špatným výběrem herců a neukočírovanou dramaturgií. Alespoň ten vizuál a Fassbender vypadají krásně.

plagát

Přeplněný pokoj - Odchod (2023) (epizóda) 

Představující epizoda s ne až tak vtahujícími momenty. Lákadlem je ovšem herecký koncert Toma Hollanda a jeho  nesmělá introvertní poloha, kterou jsme mohli vidět již v Devil All The time. Předpokládám ale, že tady se bude jednat o intenzivnější zážitek vzhledem ke zpracování tématu, kterým se seriál bude zabývat. Předlohu jsem nečetl a nejsem obeznámen ani se skutečnou událostí. Nechám se tedy překvapit až do konce a věřím, že seriál mě postupně napříč epizodami uhrane mnohem víc.