jirikzaboj

Fenomenální vyprávění, ve kterém nejvíc figuruje pro změnu Pesci, krade si to pro sebe a svůj herecký a životní koncert předvádí Sharon Stone. Nevídaná povídka, která patří do mých absolutních top Mob gangsterek.

Netuším, jak moc je oceňovaná či kvalitní knižní předloha, nečetl jsem ji. Ovšem už z filmu srší scenáristická kostrbatost, která literární osnovu spíše jen kopíruje a nenabídne v rámci adaptace přístupnější a ohebnější příběh pro film. Režijně je to velice vágní a nápaditost nepodtrhuje ani výprava, která je v bažinách přes svou navoněnost až moc neuvěřitelná. Krimi příběh by se vměstnal do hodinové epizody kriminálky Miami a možná i v takové epizodě by to nebylo tak moc předvídatelné, stereotypní a brakové, jako tenhle román. Po ohlasech ze světa jsem čekal opravdu o dost více.

Neočekával jsem od Gran Turismo moc, po traileru už vůbec ne. O to větším a milým překvapením je pro mě výsledek, který na mě působí velice pozitivně. Filmu můžete přičíst leckteré výtky, které by ho mohly potopit. Počínaje přes vysoký product placement, glorifikace značky, ty nejvíce cliché praktiky či ověřené zkratkovité kličky ve scénáři. Což o to, kdyby nebylo kvalitních automobilových filmů jako šafránů a co víc, který by stály alespoň za tolik, jako právě tento film. Postavy jsou přesně tam, kde mají být a dělají přesně to, co se po nich chce. Do toho se vypráví parádní příběh, který motivuje nejednoho (ne) hráče závodních her, ale zabaví se nad tím snad každý. Technicky zdatně občas až vyšperkovaná podívaná s parádním mixem zvuku tak moc, že jsem cítil silné vrnění motoru až pod sedačkou. Všechny automobilové sekvence jsou tak úžasné a nápadité scény s prostřihy do motoru, který vůbec nevypadá jako digitální dodělávka a úměrným střihem dávkuje napínavosti závodu až do tak našponované atmosféry, že někteří diváci v kině zapomněli na to, že to je vlastně film a ve spoustě pasážích fandili a jásali nad osudem Janna tak moc, až je to zvedalo ze sedaček. Ultimátní kinozážitek mi tak nevytvořila jen audiovizuální stránka, či velice dobře zrežírovaný příběh. Ale také spoludiváci v kině, kteří jsou důkazem toho, že se jedná o velice svěží a konečně povedený film podle herní adaptace, který má potenciál zaujmout snad úplně každého. Nemusím už tedy znovu podotýkat, že pro fanoušky je to jasnou volbou do kina. (PS: David Harbour se už osvědčil jako skvělý mentor ve Stranger Things, ale tahle role mu setsakra sedla)

Velkolepá animace tvůrců Moralesovo Spider-Mana spojená se scénářem Setha Rogena mě na film lákala nejvíce. Těšil jsem se na docela urvaný film ze řetězu, který se nebude bát humorem zajíždět možná mírně za hranice. Bohužel už z prvních trailerů bylo jasné, že to asi tak úplně nedopadne a po zhlédnutí v kině ani nedokážu konstatovat, jestli je cílovka pro ty nejmenší,  či young adult diváctvo a to je škoda. V jádru příběh působí docela obstojně, zápletka dává smysl, ale postrádá jakoukoliv originalitu a vy filmem jen tak prolétnete. Za hodinu a půl jsem si nedokázal oblíbit jedinou postavou, jelikož se jedná spíše o variaci skečů s prázdnými charaktery, tudíž nemáte sebemenší šanci se s nějakou více sblížit, nebo ztotožnit. Bohužel i ty vtipy jsou velice prázdné a nepomáhá tomu velice špatný dabing a rádoby vkusné počeštění popkulturních hlášek, které jsou mnohem horší, než keře Haliny Pavlovské. Nakonec alespoň ta animace za něco stojí a noční New York s hlavní pojenou zelenou barvou má své momenty a spousta hlavních postav a příšerek vypadá také obstojně. Menší výtku bych měl k nahodilým postavám a k pouličním padouchům, kteří v tom kontrastu vypadali skoro všichni stejně a působí to v docela nádherném vizuálním prostředí dost odflákle a rušivě. Ve výsledku jde o těžce průměrnou záležitost, která se určitě do top animáků těchto šikovných tvůrců nedostane. Nemohu nabít dojmu, že to mohlo přistát rovnou na streamingu. V kině to tak opulentně jako spiderverse nevyznívá a konec konců nepřístupný originální dabing v české kino distribuci na efektu a dojmech také rozhodně ubral. Zkusím to ještě jednou, až to bude na VOD a tentokrát v originále. Přesto si nemyslím, že se výsledná kvalita filmu výrazně zlepší.

Z filmu jde nejvíc cítit láska Stanleyho k basketbalu, která funguje naprosto přirozeně a dokonale, protože se Adam Sandler sám netají obrovskou láskou k tomuto sportu. Ostatní (ne) herci to mají ale podobně, protože většina z nich hrají sami sebe a není to o nic víc komplikovanější. Hustle oplývá i typickými šablonami a klišé. Narozdíl od jiných motivačních a sportovních filmů je ale výrazně staví do pozadí a glorifikuje samotný basketbal a jeho pozadí, které může být samozřejmě velice inspirativní. Není to světoborný a už vůbec ten nejlepší sportovní film, ale na feel good kvalitní večerní koukání obstojí na výbornou.

Barbie je k mému vlastnímu překvapení opravdu kvalitní letní pecka, která pobaví a zároveň donutí přemýšlet nad smyslem bytí, stereotypech a diverzitě každého z nás. Možná to není úplně originální koncept a lze pozorovat velkou inspiraci u žánrových klasik. To ale nic nemění na tom, že si Barbie hraje krásně s popkulturní rozmanitostí, do které řadí i sama sebe a v kontextu vizuální originality a nápaditostí šílenèho scénáře. Největší paradox je ten, že z prvních reakcí na ohlášený casting lidi dost pochybovali o Goslingovi a jeho roli Kena. S jistotou mohu konstatovat, že právě on zářil na plátně nejvíc a absolutně si tu showtime ukradl pro sebe. Chrlící sdílená energie s M. Robbie je jen nádhernou třešničkou na dortu. I’m kenough

Nejopulentnější kino zážitek od roku 2014, kdy vyšel snímek Interstellar od stejného filmového mistra. Spoustu lidí by se mnou nejspíš nesouhlasilo, ale takhle já to cítím a vnímám. Atomic age je mi blízkým tématem, které mám načtené a zrešeršované ze všech stran, knížek, dokumentů, biografií a sledovat tyhle fyziky, politiky či jakkoliv důležité postavy pro mě byl vizuálně splněný sen, ve kterém jsem si rochnil především ve vyšperkovaných dialozích, které prokládaly skutečné fakta a film se tak skoro vůbec neodklonil k fiktivním směrům a toho jsem se ani nebál, protože a prostě Ch. Nolan je muž cti a chce mít vše ve svých rukou a nejlépe co nejvíce autenticky. R. Oppenheimer byl velice specifickou a dílčí postavou v kauzalitě stvoření první jaderné zbraně a nejvíc na něm obdivuji jeho obyčejnost a lidskost. Zkrátka nešlo až o tak geniálního fyzika, protože každý fyzik je génius. O to víc si vážím zachycení jeho postavy, kterou Nolan s C. Murphym uchopili nejlépe, jak mohli. Střídání jeho melancholických poloh a myšlenkových pochodů je přesně to, co jsem od filmu očekával a navíc jsem to mohl cítit skrze plátno a skrze audiovizuální vrchol, na kterém si režisér už dlouhodobě zakládá. Chytře to funguje opravdu v prokládaném střihu, či při gradující atmosféře vrcholových dialogů. Následující celá sekvence Trinity už teď patří do mých TOP kinematografických zážitků všech dob, tady jsem zkrátka beze slov. Finální doznění má správně nastavenou atmosféru, která přichází se zaslouženou satisfakcí, reflexí a posláním, které rozhodně nejen zodpoví otázky, které si pokládáme po celé 3 hodiny. Ale zároveň položí otázky nové, které se nesou s jistou nezodpovědností, úzkostí a obavou z toho, co nás jako lidstvo může čekat nadále. Now I Am Become Death, the Destroyer of Worlds.’

Few people laughed. Few people cried. Most people were silent. Now i am become death, the destroyer of worlds.I suppose we all we all though that, one way or another.

Tohle je u mě za plný počet. Temná noir atmosféra s psychologickým přesahem a geniální režií mě dostane vždy. Se7en je můj nejoblíbenější film a tohle je jeho komornější bratríček, který mi nedá spát:)))) Al Pacino je král.

Originalita scénáře je rozhodně hlavní proprietou, která v Mementu jako taková funguje. Samozřejmě, že Christopher to dotáhl ještě víc k dokonalosti svého umu s (ne) linearitou a díky toho dokáže být film catchy tak moc, že po zhlédnutí máte prostě chuť pustit si ho znovu. I přesto nemohu nabít zasloužené satisfakce, protože chvilkami mě druhý akt ztrácel a ne snad proto, že bych nebyl dostatečně pozorný divák, ale spíše mírná herecká nezajímavost, tedy ve smyslu charismatu Guye Pearce a jeho ne až tak vysoké acting skills, aby si mě udržel u své psychologické one man show. Přesto jde o velice výjimečný a originální film, který nabízí otázky ohledně legitimnosti a rozdílů mezi lží a pravdou, případně jejich opodstatnění. "You lie to yourself to be happy…We all do it!