tomeš

Naprosto průlomový originál z roku 1970 mě přece jen uhranul víc, čímž neříkám, že tahle o půl století (!) mladší verze je pod úroveň. Vůbec ne. A Jim Parsons tedy výtečně, bravo! PS: Rozhodně si nicméně člověk musí pustit "Making Of" (nazvané Something Personal), to oba filmy pomůže zařadit do širšího kontextu, vřele odporúčam.

Hrozně jsem chtěl, ale moc to nešlo. Jak mám Amy a Tinu rád, tohle bylo takový nijaký. Palec nahoru za lesbickej románek skvostně hrající Pauly Pell.

Jsem rád za queer film, co mi až tak nesedne, než nemít žádnej queer film. Rozumím tomu, proč to autoři chtěli natočit, podle mě takovejch filmů není dost. Je to poctivá americká rom-com se vším všudy. S klišé, líbivou hudbou, patosem, happyendem... (z poslední doby se mi vybavil v podobným duchu ještě netflixovskej Alex Strangelove). Jasně, vrchol filmovýho umění to není - jenže ani nemá bejt. Je to "obyčejná" televizní queer romance, člověk se při ní zasměje, dojme a možná i slzu ukápne (uznávám, že poslední třetina filmu je lepší než první dvě), a kde nejsou žádný traumata ze sexuality (!), a to není málo. Když si k tomu připočtu, že film vznikl pro Freeform (TV kanál společnosti Walt Disney!), čili se dostane do zhruba sto miliónů americkejch domácností, tak nezbejvá než queerasfolk-ovskýmu Peteru Paigeovi zatleskat k dalšímu kroku narování queer zastoupení na televizních obrazovkách. PS: Pro mě neznámej Jake Borelli hraje skvostně, to jsou body plus. A mezi dvěma hlavníma postavama to sympaticky jiskří.

Film o tom, že (vnitřní) coming out může bejt kvůli tlaku okolí dost na hlavu. Trochu mě to minulo - příběhem, filmařsky, herecky. (A snad první film, kde se mi vyloženě nelíbila kamera. Ty přehnaný hloubky ostrosti byly prostě otravný. Konec hlášení :) PS: Pokud má někdo oblíbenýho Fionna O'Sheaho v coming outu, ať si dá Handsome Devil (2016).

Nemám rád mysteriózní horory, takže popisek "Drama / Horor / Mysteriózní" si mě věru nezískal, nicméně tentokrát mě nalákal trailer - že bych mohl vidět něco, co jsem předtím neviděl. A nebyl jsem zklamán. Schmidingerův dlouhometrážní debut je především vizuální jízdou, celovečerním videoartem po vzoru jednoho z hlavních hrdinů. Herecký a dialogový minimalismus v kontrastu s opuletními, syrovými vizuály a stroboskopickými orgiemi (dokonce jsem si vzpomněl na klubový scény z Queer as Folk!) mě bavily jako už dlouho nic. Zcela jistě to nesedne každýmu. Nečekejte ucelenou zápletku ani dějovou linku, na ty se v Nevrlandu nehraje. Přesto je to citlivej, neotřele podanej příběh, a buďte si jisti, že i tak zprofanovaná fráze jako "I'd like to kiss you" nikdy nezněla věrohodněji. PS: A pro fajnšmekry, jedna německá recenze mluvila až o eisensteinovských juxtapozicích těl kuchaných prasat a mužů v pornu. Enjoy!

Tyhle roztržitý intelektuály já můžu. Dobře napsaný, dobře zahraný. A dojemný. Chtěl bych se k tomu vrátit. (Podobně laděnej - plus sexy - je Amstellův Benjamin z roku 2018).

Překvapivě svěží, uteklo mi to jako voda. A to zasazení do hor, za to ode mě hvězda navíc, to je srdcovka.

Neokoukaný drama v sexy Santiagu, který jsem si užil. I když ta nejednoznačnost a neukončenost může někoho dráždit, mně to přijde jako vystřižený ze života. Život není "černej nebo bílej", jak se nechápavě dotazuje Fer, ale "škála šedý" zahrnuje sakra velkou část vztahů. Nový úhly, nový postřehy, za mě velmi solidní celovečerní debut Claudia Marconeho v rámci slibně se vyvíjející jihoamerický LGBT kinematografie. PS: A dost sexy postelová scéna, která na paty dýchá těm ve Freier Fall (2013).

Xavier Dolan zraje jako víno.

Raw, well done, and PD is a master piece. It just does not work for me.