tomeš

Not great, not terrible, ale na základě toho hypeu jsem čekal víc. Vnímám to stejně jako Dudek tady.

Filmy se sakra talentovaným Britem Joshem O'Connorem se vyznačují tím, že v nich svlečený na louce zápasí s jiným mužem. By se mohlo zdát, pokud s ním někdo viděl jako já jen tenhle festival trapnosti (vysvětlím) a ještě famóznější God's Own Country. Na Hide and Seek se mi líbí odvaha - odvaha autorky přinést nekonvenční téma a udělat si ho po svém. Low budget at its best. Líbí se mi, jak se nebojí trapnosti, stojící tak jako tak na vachrlatých normách, které se vysmívá a každým záběrem ji roznáší na kopytech, to je radost sledovat. Líbí se mi, jak všichni hrajou, zejména v těch "divadelních" etudách, v převlecích, bez šatů, s neuvěřitelným nasazením (ta finální o zásnubách je ďábelská). Líbí se mi kamerové hry s hloubkou ostrosti a dlouhé záběry (viz večeře), které stojí na scénáři a výkonech herců, kdy obojí klaplo. Nehledám v tom další významy, nepotřebuju, aby mi tam všechno vysvětlili, nezdá se mi to prvoplánově protikonvenční. Já jsem si spokojenej, kéž bych natrefil na víc takovejch pokladů. Jo a tou společenskou vyšinutostí, pomíjivostí a delikátní kamerou mi to až připomnělo Gus Van Santův debut Mala Noche. PS: Filmu bych dal normálně ****, ale s Joshem O'Connorem je to za *****.

Merlího jsem měl na seznamu ke shlédnutí už dlouho, a když jsem se k němu teď propracoval, po první sérii můžu říct, že mě to nezklamalo. Jde o feel good seriál z high school prostředí, kterejch i v evropským podání už pár bylo (viz Sex Education), nicméně Merlí je trochu jinej. Doslova i obrazně. Je to o profesorovi filozofie, kterej mě v podání Francesca Orella hodně bavil a kterej stejně jako ostatní postavy není jednorozměrnej panák. K tomu přihoďme obdivuhodný herecký výkony (u scén Alberta Baro jsem šel do kolen!), roztomilou queer linku, sexy španělštinu (nebo katalánštinu, podle verze, na kterou koukáte), plus spoustu dalších uvěřitelnejch osudů studentů i jejich kantorů. A k tomu všemu si oprášíte znalosti z filozofie, yay.

Nejspíš jsem si to pustil ve správnej čas. Vtáhlo mě to, dospělej film, dospělý problémy, parádní soundtrack, vymazleně natočený. Konec byl možná trochu moc, ale k tomu italskýmu výrazu to sedne. Bravo. PS: Nejvíc scéna? Když Alessandro najde Artura a děti spát nad ránem na palubě trajektu za tónů nádherný Luna Diamante.

Po dlouhý době jsem si pustil thriller, nalákal mě trailer. A nezklamalo mě to. Tématicky i filmařsky je Promising Young Woman na celovečerní debut velký sousto, ale Emerald Fennell to podle mě zvládla výborně. Tři věci, co se mi líbily. 1) Obsazení - místy zahraný tak, že mrazí, plus chuťovky typu - velmi vtipná role! - stand-up komika Bo Burnhama nebo parádní štěk zlomenýho právníka Alfreda Moliny. 2) Soundtrack mě takhle už dlouho nebavil. Skvělá hudba skvěle sedící k ději. Viz cover od Donny Missal k mýmu oblíbenýmu sleeper hitu Nothing's Gonna Hurt You Baby nebo Toxic Britney Spears v excelentní předělávce od houslového (sic!) kvarteta Archimia. 3) Kostýmní design, zejména v případě hlavní hrdinky.

Je fajn vidět oblíbenýho režiséra, jak se pouští do těžkejch témat. Předem jsem o filmu nic nevěděl, což podle mě pak zážitek umocňuje. Jak snímek graduje, získal si mě. PS: Už dlouho mě tak nebavily úvodní titulky!

Lepší než jsem čekal. A vzhledem k tomu, že jsem o filmu předem vlastně nic nevěděl, tak mě mile překvapila zápletka. (Pokud si ovšem někdo předem přečte spoileroidní netflixovskej popisek, připraví se o půl zážitku.)

Taková indická divadelní jednoaktovka, která za mě příliš tlačí na pilu. (Jako je to vtipný a je skvělý, že v Indii takový filmy vznikají, určitě je to poučný. Jen mě to míjí.) PS: Indická angličtina mě velmi bavila.

Dobrej, citlivej film o dospívání. A můj oblíbenej a skvělej Théodor Pellerin, kvůli kterýmu jsem na to vlastně koukal. Tématicky to jde nicméně mimo mě. #Aerovod

Naprosto průlomový originál z roku 1970 mě přece jen uhranul víc, čímž neříkám, že tahle o půl století (!) mladší verze je pod úroveň. Vůbec ne. A Jim Parsons tedy výtečně, bravo! PS: Rozhodně si nicméně člověk musí pustit "Making Of" (nazvané Something Personal), to oba filmy pomůže zařadit do širšího kontextu, vřele odporúčam.