Hra na schovávačku

Filmy se sakra talentovaným Britem Joshem O'Connorem se vyznačují tím, že v nich svlečený na louce zápasí s jiným mužem. By se mohlo zdát, pokud s ním někdo viděl jako já jen tenhle festival trapnosti (vysvětlím) a ještě famóznější God's Own Country. Na Hide and Seek se mi líbí odvaha - odvaha autorky přinést nekonvenční téma a udělat si ho po svém. Low budget at its best. Líbí se mi, jak se nebojí trapnosti, stojící tak jako tak na vachrlatých normách, které se vysmívá a každým záběrem ji roznáší na kopytech, to je radost sledovat. Líbí se mi, jak všichni hrajou, zejména v těch "divadelních" etudách, v převlecích, bez šatů, s neuvěřitelným nasazením (ta finální o zásnubách je ďábelská). Líbí se mi kamerové hry s hloubkou ostrosti a dlouhé záběry (viz večeře), které stojí na scénáři a výkonech herců, kdy obojí klaplo. Nehledám v tom další významy, nepotřebuju, aby mi tam všechno vysvětlili, nezdá se mi to prvoplánově protikonvenční. Já jsem si spokojenej, kéž bych natrefil na víc takovejch pokladů. Jo a tou společenskou vyšinutostí, pomíjivostí a delikátní kamerou mi to až připomnělo Gus Van Santův debut Mala Noche. PS: Filmu bych dal normálně ****, ale s Joshem O'Connorem je to za *****. (13.03.2021)