tomeš

Ten příběh, a hlavně ten člověk, je fenomenální. Dokumentární zpracování je průměr, BBC umí lépe.

Pro mě je tohle dospělej film se vším všudy, obsahově i filmařsky. Jímavej, syrovej příběh dospělejch lidí, který (ne)řeší svoje vztahy. Pro mě originální, nemůžu totiž říct, že jsem takovej film už viděl nebo že mi něco připomínal, a to cením. Nicméně je pravda, že možná bych to zkrátil, i když to by se pak divák zas třeba ochudil o scény typu srdceryvný rozhovor u okna, kdy i slza ukápne. Ať tak či tak, vykreslit atmosféru argentinskýho velkoměsta umí Berger jako málokdo. Těším se na jeho další film? Rozhodně. (PS: O deset let starší Plan B to nepřekoná, ale určitě to za mě patří k těm lepším Bergerovo filmům).

Jako mělo to světlý momenty a Pierson Fode je rozhodně eye candy, ale celkově z toho stříkalo klišé na klišé a místy jsem dost trpěl.

Lepší než jsem čekal. Místy originální. Prima soundtrack. Ale znova si to nepustím. Každopádně easy on the eye.

Když by člověk hned na začátku přistoupil na to, že je to záměrně taškařice, tak by si to užil víc. Takový když si představíš teenage queer příběh z brazilskýho venkova, kdyby to bylo udělaný jako představení divadla Sklep.

Dvě věci k tomu chci poznamenat. Opravdu jsem se smál. A Beanie Feldstein hraje geniálně. (A z toho českýho názvu je mi stydno.)

Skvělá kamera.

Tenhle film si budu pamatovat. Hlavně proto, že jsem ho viděl na palubě Singapore Airlines, který ho měli v nabídce IFE. Snad jedinej českej film, co jsem kdy takhle viděl nabízenej na palubě.

Tak tohle bylo překvapení. V letadle se nedá vyhnout tomu, aby člověk občas neviděl, co sledujou lidi kolem. Díky tomu, že jsem se vracel z Tokia, bylo v nabídce hafo japonskejch filmů. Moc jim nedám, ale někdo přede mnou sledoval nějakou japonskou crazy komedii... Zaujalo mě to ve chvíli, když jsem si všimnul (čemuž jsem nejdřív nevěřil), že tam jde o vztah mezi muži! Ha, takhle nečekaně jsem objevil svět (překvapivě) úspěšnýho japonskýho seriálu Ossan's Love o milostným trojúhelníku mezi realitním agentem Harutou, jeho nastávající a jeho šéfem. Japonskejch gay filmů jsem moc neviděl, když už tak nějaký anime (viz trošku jeblí Super Lovers), byť ne že by neexistovaly. Na tomhle filmovým pokračování seriálu mě ale zaujalo to, že jsou ty gay vztahy jednak zasazený do mainstreamový akční komedie, a jednak nejde o teenagery, ale o vztah mladíka (+-30) a jeho šéfa (+-60). Což je z hlediska japonskýho diváka fascinující jak věkovym rozdílem, tak vztahem podřízený-nadřízený. Teda ale aby bylo jasno, hlavní dějová linka se točí kolem něčeho zcela jinýho (realitní projekt), než kolem vztahů. Což je vlastně sympatický. Nicméně komu nesedí japonský prdlý komedie a neviděl aspoň nějaký díly seriálu (což byl můj případ), tak filmařsky z Ossanovy lásky odvařenej nebude. Ale to, že takovejhle japonskej film vůbec existuje (podlě me průlomová věc svým mainstreamovym dosahem a úspěchem), to je pecka.

A unique story that needs to be told.