Blondín

Nevím jakou jsem viděl verzi, ale ta moje měla asi 3 hodiny - pocitově. Zoufale nekonečné scény kde se skutečně NIC neděje. Dialogy, no, tak to snad ani nelze nazvat. Jako jo, zřejmě dělňasové s nižším IQ i EQ, ale de fakto leklé ryby. to nebylo o životu, to bylo o přežívání. Jako sonda do zoufale nudného života nižší vrstvy jihoamerické společnosti asi dobré, takhle žít, tak si to radši hodím - prostě ubíjející nic. Ten film vůbec nemá žádný vrchol, prostě uplyne a nic zásadního se nestane. Není třeba hned drama, ale proč točit o něčem tak ordinérním? Jako koukat na akvárko nebo myši v bludišti, jako jo, ale málo kdo to vydrží 108 minut! (30.03.2020)

Většina tohoto bezmála dvouhodinového filmu byla jedna velká dlouhá nuda, která se posouvala odnikud nikam. Kluci spolu jedli, pili, mluvili o ničem, koukali se na TV, občas se spolu vyspali, pak dělali jakože se nic nestalo a tohle pořád dokola. Teprve v posledních 20 minutách, když si uvědomili, že jim na sobě záleží, začalo tohle filmové dílo dávat nějaký smysl. Jen proto dávám 3 hvězdy, jinak by to byly jedna nebo dvě. (02.11.2020)

Berger i tímto filmem potvrzuje, že mainstreamový divák s ním počítat nemůže. I tento film předpokládá dvě roviny vnímání: jednu vizuální a nepodstatnou, druhou podprahovou a stěžejní. Tohle já na Bergerovi zkrátka můžu. Možná by některé scény opravdu snesly nůžky, ale on i v těch dlouhých scénách nechává mluvit náznaky, výrazy, pohledy, mimiku, takže ani ony mě nenudí. Na Bergerovi je vidět posun. Zatímco v dřívějších snímcích piloval erotické dusno až k zalknutí (kromě Taekwondo), v tomto snímku jeho pověstné dusno spíše zhmotňuje a... dělá dobře. Už se nebojí nahoty, cudně nezakrývá, ale ani nevkusně nevnucuje, jak se mu to (ne)podařilo v Taekwondo. Tento příběh už není jen o krkolomném sebepřijetí, ale naznačuje vývoj, který dává do kontrastu s "nevývojem". Toho, komu přisoudil roli ňoumy, nechává klamat tělem. Žádný ňouma, ale vyzrálá osobnost v kontrastu s vnitřně rozháraným tanečníkem doby. Je to zkrátka pořád Marco Berger, jak ho známe a byť jeho tvorba není výpravná, není nákladná, je točena s citem a vkusem. A vždycky si na konci jeho filmů uvědomím, že nevidět jeho jakýkoliv film by pro mě bylo obrovskou ztrátou. (14.11.2019)

V Blonďákovi se Berger drží podobných vypravěčských postupů jako ve svých předchozích filmech, ale v tomto případě mě jeho film dějově dostal asi nejvíce. Bergerovi se opravdu výtečně daří budovat sexuální napětí od pouhých náznaků až po čistou fyzickou akci a osobně si myslím, že u Blonďáka se mu to v těchto vodách podařilo dotáhnout nejdále. Jediná věc, kterou bych filmu vytknul, je poněkud delší stopáž - nicméně i tak mě bavilo sledovat pomalu se rozvíjející a kvůli rozdílným pohledům na život i komplikovaný vztah dvou mužů. Na uvěřitelnosti filmu přidával i minimální hudební doprovod a všední dialogy "o ničem a zároveň o všem". (04.09.2020)

3* Není to pro mě první Bergerův film a režiserův rukopis je stále stejný a vyžívá se v natahovaných scénách, kde se víceméně nic neděje, ale o to silněji buduje napětí. V Hawaii to na můj vkus přeháněl a čekání na nějaký vývoj bylo až útrpně dlouhé a tady naštěstí aspoň občas dojde k povolení ledů. Rozhodně dialogy a komunikace není nosným pilířem filmu. Kromě hlavních protagonistů tvoří zbytek castingu jen vatu, kterou je lepší přehlédnout. Naštěstí úhlavní dvojice je sympatická a dokážou se jim jejich hrané emoce uvěřit a v intimní rovině jsou scény plné vzrušení. Ty dokáže zobrazit decentně, ale pro "nezaujaté" diváky to může být už přes hranu. Není to film pro běžné konzumní diváky a i "našinci" musí být trpěliví. Nakonec nebudu ani doporučovat a jestli ho někdy dám znovu, tak i to není jisté. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (28.01.2020)