Jeoffrey

Má to některé pěkné a procítěné chvíle, především ty, které se odehrávají řekněme "mimo reálný svět". Má to ale i některé okamžiky, kdy mi hlavní hrdina se svojí rozmazleností a ukřičeností vysloveně pil krev a já si říkal, že pohled na takovéhle dítě je asi ta nejlepší antikoncepce. Nejlepší postavou je jednoznačně praděda, co byl ve válce, i když hodně sympatií u mě získával i taťka v domácnosti. Přesto to ale nebyl tak silný zážitek, jak bych na pana Hosodu čekal a ani vizuální stránka nebyla zdaleka tak úchvatná (snad až na ten černý vlak skoro na konci) jak bych si přál. 6,8/10

Kdybych měl dát pět hvězdiček a rozplývat se tu nadšením, pak by to bylo asi jen za samotný závěr filmu, za tu poslední bitvu. Ta je nádherně přehnaná, barevná i slušně emotivní, prostě všechno to, co od hrdinského filmu čekám. Ale zbytek mi zase až tak super cool a plus ultra nepřišel. Vždyť poselství o tom, co znamená dle autorů být hrdinou a předávání pomyslné pochodně nové generaci je prostoupené celým původním seriálem a tedy to není ničím novým a ani nečekaným. Zkrátka opět dostávám to na co jsem zvyklý, zase poměrně povedeně, opět jim tyhle myšlenky žeru, ale s tím, jak často se to vše (v rámci My Hero Academia universa) opakuje mě to tentokráte až tolik nebere. Ale jako doplnění seriálu a zdůraznění toho všeho jsem ochotný to nakonec přijmout. Ovšem ze začátku jsem se až tolik nebavil, jistě, prostředí I-ostrova bylo docela zajímavé, ale všechna ta "náhodná" setkání typu: "Je Bakugo, ty jsi tady taky?" mě spíš štvala. Naštěstí se to postupně zlepšovalo. Při přepadení věže jsem si chvíli připadal, jako když sleduji první Smrtonosnou past, ale nebylo to ani z poloviny tak akční, jak bych si přál. Jistě, naši mladí hrdinové nemají ještě licenci a tak se konfrontacím spíš vyhýbají, ale po pravdě, kdyby tam bylo víc soubojů - vždyť ty jsou tím, co od shounenu čekám - ještě že finále to zachraňuje... No a překvapivé zvraty? Ten první (kdo za přepadením stojí) mě zase tolik nepřekvapil, něco takového jsem čekal, ale ten druhý (kdo za tím vším doopravdy stojí) se mi vlastně líbil a byl milým pomrknutím na fanoušky seriálu i dobrým důvodem, proč film vyšel až po odvysílání určitých událostí ve třetí sérii. Takže za mě slabší začátek, ale skvělý finiš, pro fanoušky seriálu i akčních anime povinnost a to vše zabalené v pěkném a líbivém obalu s velmi dobře zvolenou hudbou - 8/10

Jak píše Starletka, v podstatě skoro čistokrevné shoujo-ai, tak jak má vypadat. Takže normální postupně se rozvíjející vztah a romantika s důrazem na city obou postav, jen s tím rozdílem, že je to o dvou dívkách. A ta romantika je velmi dobře zpracovaná, postavy mají určitou hloubku a vše se velmi přirozeně rozvíjí. Líbí se mi jak si hrají s psychologií obou dívek, jak se postupně mění (především Yuu) a i problémy, které obě dívky mají a postupně řeší. S tím, že prostředí školní rady a celá zápletka s přípravou na hru, může postupem času (a tím jak moc se tomu autoři věnují) nudit také dokážu souhlasit. Ale Nanami mi nevadila a Sayaku za nejlepší postavu nepovažuji (pro mě je nejlepší postava Yuu a z vedlejších mě hodně zaujal Seiji). Za mě slušných 7,5/10

Seriál, který svým stylem vyprávění a tím, jak plynule šel kupředu působil spíš jako takový rozsekaný delší film. A po pravdě si i myslím, že jako film by na mě celý tento příběh a jeho emoce zapůsobili asi mnohem víc, kdybych zkrátka viděl vše hezky najednou. Ten prožitek by byl hlubší a netrpěl by těmi týdenními přestávkami mezi jednotlivými díly. Možná se na to časem podívám v celku na jeden zátah, abych si tuto teorii potvrdil. Ale co jsem dostal. Docela milý, sympatický příběh o dívce, která postupně vystupuje ze své ulity, předvedený v nádherných barvách. Ale tak u něčeho, co má v názvu "svět v barvách" mě důraz na nádherné grafické provedení vlastně ani moc nepřekvapuje. Příběh podbarvený magií, která u mě docela fungovala a byla příjemným zpestřením téhle lehké romance. No a pak ta romantika - příjemná, nenucená a sympatická bez nějakých šílených dramat, což tentokrát mojí krev sice nerozproudí a srdce nerozbuší, ale dobře se na to kouká. No a také docela přijatelný konec, sice jistá část ve mě (říkejme jí "skrytý romantik") doufala v něco trochu jiného, mnohem víc kýčovitého, ale s tím co jsem dostal můžu bez problémů žít. Láska sice asi nepřekoná všechno, jak by si mé sentimentální já přálo, ale občas zkrátka poznáme někoho, kdo nám změní život a na toho pak budeme vzpomínat... 7,8/10

Pokud mají fanoušci ecchi fan servis, co pak mají fanoušci moe? Tohle anime přináší možnou odpověď! Fanoušci moe mají přeci fluff servis! Všechno je tu nadýchané, chlupaté, kulaté v pastelových barvách a hlavně tak měkoučké, že i králíček Azurit z toho má několikanásobný orgasmus. I ty nejdrsnější postavy jsou roztomilé a vše je plné naivní "štěněčí" romantiky, plné červenání a stydlivých úprků. Co k tomu dodat... Pro ty, kteří rádi sledují roztomilé věci tohle může být nebe, pro fanoušky horrorů, gore a zběsilé akce je tohle čiré peklo! Jeoffrey (naštěstí pro zdejší autory) patří do kategorie těch, co si dokáží udělat horké kakao, zavrtat se do nadýchaných peřin a při pohledu na Bel-chan, nebo Gocchin se spokojeně usmát a vším tímhle se i přes tu šílenou naivitu, jednoduchost, někdy až hloupost, dobře bavit. Zkrátka pro mě velmi dobré a i ten sprostý product placement v posledním dílu (Kentucky !?!) jim nakonec odpustím. Mofumofu - můj mozek byl úplně vymytý - 7,5/10

Takové docela milé příběhy, dobré třeba jako pohádka před spaním. Pokud se nepletu, tak kromě úvodu a závěru jsem napočítal celých 6 příběhů, z nichž mě 2 moc nebavily ("říše snů" a "říše andělů") a 2 mě zase bavily hodně ("vílí říše" a "říše ptáků"), no a ty zbylé alespoň zaujaly. Ovšem každý příběh měl svůj nápad, měl i své kouzlo a všechny dohromady měli příjemnou atmosféru s tím, že třeba již zmíněný příběh z "říše ptáků" měl i moc pěkný hudební doprovod. Co se postav týká, tak na Yua si člověk zvykne a i jsem si ho dokázal oblíbit, Jamo a Toto tam byly pro mě spíš jen do počtu... No a Merc? Kdo by nechtěl roztomilou dívku zavřenou v zavařovací sklenici! Kdyby byla Merc jako merch, tak bych si jí nejspíš chtěl pořídit - tak milé stvoření to pro mě bylo i s tím svým "Nano desu" 6,4/10

Musím říct, že druhá série je ještě lepší jak ta první. Pořád si to uchovává všechny kladné atributy z předchozích dílů, takže je to neskutečně zajímavé, zábavné se spoustou veselých faktů ze života Ainu, vše v nádherném a drsném prostředí v kombinaci s napínavou honbou za pokladem plnou zvratů a podrazů - a to vše perfektně vyvážené!!! Kromě toho se dozvídáme víc o postavách a tak si k nim můžeme vybudovat zase o něco hlubší vztah. Takže už to pro mě není třeba jen o Sugimotovi a Asirpě, ale člověk si najde cestu snad ke každému kdo tady je (ať už je to okouzlující Inkarmat, chrabrý Tanigaki, chladný samuraj Toshizou, nebo "lehce" šílený poručík Tsurumi). Jistě, občas je to hodně zvláštní podívaná, při které valím oči a zároveň bych si přál abych radši nic neviděl (třeba ty díly s velmi oddaným preparátorem kůží, nebo když pánové snědí jisté maso s afrodiziakálními účinky), ale i tohle budou silné okamžiky, na které si člověk i po měsících vzpomene... Takže jsem se opravdu skvěle bavil a doufám, že další série bude ještě lepší. 8,4/10

Nikdy jsem nebyl příliš velký fanoušek roztleskávaček a díky všem těm americkým filmům co jsem viděl a tomu jak jsou v těchto filmech vyobrazeny mě tohle odvětví zkrátka vůbec nezajímalo. Ale dal jsem šanci anime a jsem mile překvapený. Klade se tu velký důraz na to, že hlavní náplní roztleskávaček je povzbuzovat ostatní, dávat jim motivaci a energii svými vystoupeními a tahle myšlenka se mi prostě líbí. Také celé vyznění seriálu je takové milé, zábavné a energické, takže jsem si každý díl dokázal velmi příjemně užít. Co se postav týká, tak Kohane mi připomněla postavy jako je třeba Kaos-sensei z Comic girls a tedy jsem byl nad míru spokojený a okouzlený jejím nadšením pro věc, trochou nešikovnosti a lehkomyslnosti - takové postavy mě baví. Zkrátka anime o roztleskávání mě dokázalo v těchto zimních měsících povzbudit, dokázalo docílit toho, že jsem hrdinkám fandil a prostě dělaly mé dny alespoň o trošku lepšími a tak i já povzbudím dívky a dám podle mého zasloužených 7/10.

Musím říct, že mě tenhle bláznivý barevný cirkus ve stylu Charlieho andílků vlastně docela bavil. Líbil se mi ten buddy koncept v kombinaci s detektivní zápletkou. Jasně, někdy to bylo hodně šílené a barevné, ale díky tomu jsem neměl problém přijmout tak podivné zvraty, jako bylo zjištění odkud se bere ta droga, co se tu za ní všichni honí, stejně jako to, odkud sem přišel Kirill. Jinde bych asi koukal co je to za blbost, ale tady mi to celé prostě sedělo do příběhu, do jeho vyznění a bavil jsem se stejně jako třeba na 80. diskotéce plné světel a bláznivé taneční hudby. Na druhou stranu to již zmíněné barevné 80. disco a jeho groove není tak úplně mým šálkem čaje a stejně i tady - i když mi to jako celek skvěle pasovalo dohromady v jistých ohledech mi to bylo sympatické, tak si nějak nejsem jistý, jestli bych si tenhle barevný úlet chtěl někdy v blízké budoucnosti dát znovu... 6/10

Tak zrovna na Toji no Miko jsem si na rozdíl od kolegy vůbec nevzpomněl, ale velice rychle mi došlo, že znám jiné a lepší špionážní anime s mladými dívkami - Princess Principal a tak jsem si to v hlavě srovnával hlavně s ním. A tady to Release the Spyce projelo snad ve všech ohledech a na celé čáře. Prostředí, zápletka, špionážní mise, všechno je tu proti PP tak o level až dva níže. Přesto ale nemůžu říct, že by RtS nemělo něco do sebe. Jak píší ostatní, má to dost povedenou hudební stránku, také se mi líbil svižný opening a atmosféře ta dobrá hudba dost pomáhala. Postavy mi sice nebyly kdoví jak sympatické a ani jsem si nikoho extrémně neoblíbil (možná až na sexy záporačku), ale také mě tu nikdo ničím neštval. Občas jsem z toho cítil trochu toho napětí jako u Mission Impossible a někdy jsem si zase vzpomněl na slavnou 007, tedy i jako špionážní příběhy to u mě obstálo, s tím, že vážnější a trošku dramatický konec mě vůbec nevadil. No a zbytek? Mladé dívky si hrají na agenty a řeší svoje problémy, s tím že snad každá novicka je na svou mentorku na můj vkus až přehnaně fixovaná... 5,2/10