Jeoffrey

Kdyby se mě někdo zeptal, co jsem si v sezóně zima 2016 nejvíc užil a co pro mě byl nejlepší zážitek, tak by mě Dimension W napadlo jako první. Začnu tím co se mi líbilo nejvíc a to je opening. Za mě rozhodně nejlepší opening této sezóny a hned jsem si ho musel najít na youtube celý a pustit. I ostatní hudba se mi líbila. Další věc co mě zaujala je hlavní hrdina. Zase jednou dospělý drsný chlápek na okraji společnosti s charizmatem, kterému jsem začal fandit od první chvíle co se objevil. Takových hrdinů by prostě mělo být víc. Stejně tak hlavní hrdinka je hodně zajímavá a neskutečně roztomilá. Prostředí se mi líbí, má to správný nádech sci-fi, tajemnou organizaci u moci, podsvětí... Animace je také povedená, hlavně kancelář té šéfky s těmi žraloky se opravdu hodně povedla. Navíc se mi líbí i tempo, které bylo svižné a příjemně mi to sledování uteklo. Zkrátka i když objektivně není Dimension W tím nejlepším anime v sezóně u mě se stává jednoznačně mým nejoblíbenějším. 9/10

Jak píše Goku, někomu se to líbit může. Na mě je to prostě moc. Maho shoujo mě nikdy moc nebralo, podivné roztomilé maskoty mám taky málokdy rád, šílené citoslovce a slovesa na konci každé věty mě také moc neberou, svět idolů a jpopu mě také míjí. Roztomilost má své meze a neměla by být nikdy nucená, přehnaná a hlavně růžová... Drop po prvním díle.

Je mi líto, ale tentokrát nemůžu souhlasit. Pro mě osobně to pořád má kouzlo i když je to jak kolega píše: "Pokračování pokračování z pokračování pokračování." Ani mě rozhodně nenudí postavy, mám je pořád stejně rád, některé dokonce i v průběhu sérií stále radši. Jistě první série byla nejlepší, mělo to neskutečné zajímavý příběh, suprový styl vyprávění, kterému se může rovnat opravdu jen Baccano!, úžasné charaktery, povedené prostředí a opravdu velmi dobrý konec. Mohlo zůstat u toho, ale proč? Materiálu na další pokračování tam bylo spousty tak proč to nevyužít. Jistě další série byly o chloupek slabší, ale kouzlo nostalgie u mě pořád fungovalo, měl jsem radost z každého shledání s některým ze svých oblíbenců z každé odpovědi, kterou jsem dostal a těšil se na další díly. Navíc i zde když jsem náhodou pocítil jisté pochyby a dokonce uvažoval nad tím, že bych některé sérii dal o hvězdičku míň vždy přišel nějaký díl, nějaký moment, který mě přesvědčil, abych to nedělal. Stejně tak první episoda Ketsu a "setkání u jednoho stolu" kde se probralo pár zajímavých věcí a kdy jsem se dost často usmíval mě zase přesvědčilo o tom abych vytrval a že mě to bude i po čtvrté zase bavit...

Ze začátku jsem se v tom ztrácel, ale ukázalo se, že jsem to odhadoval už od první episody správně a že tohle rozhodně žádné terno není. Vysvětlení pojmů a nástin příběhu nepůsobí tak úchvatně, jak se to ze začátku tvářilo a z toho co mohli být japonští Transformers se stává jen další kousek o boji mladých děcek proti společnosti s tím, že tady je pro mě mnohem těžší, než kde jinde jim to uvěřit. Charaktery jsou opravdu krajně nesympatické a já si z nich nikoho neoblíbil, hlavní hrdina je zase jednou jak by řekl pan president Zeman "kočička" a i když se snaží, tak já mu to prostě nežeru. Hlavně během té sekvence bojových dílu, kdy si to postupně mezi sebou rozdávali jednotlivé končetiny, jsem se neskutečně nudil. Nakonec jsem se přiklonil na temnou stranu a fandil Reoko, i když vlastně ani nevím proč, možná asi hlavně proto, že měla jako jediná alespoň trochu zajímavou osobnost. Finále nebylo také tak napínavé jak jsem ho čekal a pár věcí mi ještě teď hlodá v hlavě. Zkrátka tohle byl podprůměr se vším všudy... 3/10

Podle některých náznaků to mohl být opravdu velký průšvih. Brány, bohové, příšery, mahou shoujo, speciální tým, spojení charakter + nějaká další postava co mu propůjčuje sílu, jeden chlap a mraky děvčátek okolo... Prostě těch aspektů co by tohle mohli zabít a hodit to někam do kategorií splácanina již viděného, klišé nad klišé, nudná blbost apod. bylo opravdu hodně, ale světe div se, podle prvního dílu to působí že by tahle kombinace mohla fungovat. Dost tomu napomáhá hlavní charakter, který je docela sympaťák. Sice jsem mu ze začátku moc nevěřil a působil na mě dojmem klasického sraba, ale postupně se vlastně ukazuje, že on prostě ví, proti čemu svět stojí a v tuto chvíli nemá prostě sílu jak tomu zabránit a tak chce jenom chránit ty kolem sebe. Měl jí, ale protože byl jako správný hrdina plný ideálů, tak to prostě přehnal. Teď ale dostává druhou šanci a tak to na mě působí skoro, jako kdyby začínal něco sledovat od řekněme druhé série, kdy o první skoro nic nevím, což je samo o sobě docela zajímavé. Další věc co to zatím táhne je fakt, že se autorům daří si s některými klišé docela hezky hrát a tak ta klišé, i když vím, že to jsou klišé vlastně nenudí. Na souboje a nejen na ně se také docela dobře kouká takže opravdu tam není nic co by mi vadilo. Současný stupeň nadšení je zatím však jen někde na levelu 7,2 s tím, že se opravdu hodně bojím, že to autoři neudrží a že to minimálně jeden ze vší té hromady pro mě nebezpečných aspektů časem prostě potopí do vod průměru... 7,2/10 EDIT 1: Přesně jak jsem se obával, tak to s přibývajícími díly ztrácí na originalitě, přestává to být tak zajímavé a hlavní dějová linka se záporákem Luciferem, který se mi zatím skoro vůbec nelíbí, je hodně slabá a nudí. K tomu přichází klasická sekvence - máme 3 hrdinky, tak musíme každou náležitě představit, dát jí vlastní příběh a ukázat jak se s hrdinou sblíží. Zkrátka je potřeba stmelit kolektiv... Tohle už jsem viděl tolikrát, že mě to nepřekvapí, navíc ty příběhy jednotlivých děvčátek u mě nevyvolávají emoce, soucit a ani zájem, takže jsem se poslední díly opravdu hodně nudil, což se podepisuje na propadu mého současného dojmu někam k slabému průměru s tím, že se obávám, že až dojde na boj s Luciferem, který mi absolutně nesedí, tak by to mohlo jít ještě níž. EDIT 2: Finále nebylo nijak strašné, jak jsem se obával, i když spojení Olga + Lucifer mě zrovna dvakrát nenadchlo, protože se dali dohromady mé asi nejméně oblíbené charaktery. Na druhou stranu jsem jejich motivaci docela chápal a neměl jsem s ní žádný logický problém. Závěrečný souboj byla sice trochu maškarní a Yoshichika i Olga působili ve své "over trans" podobě tak trošičku jako návštěvníci nějaké gay parade, ale mohlo to být ještě horší. Finální názorová konfrontace nebyla úplně špatná a když si člověk odmyslel všechny ty hlášky typu "moje logika je lepší jak tvoje logika" a zaměřil se na to o co jim vlastně šlo, tak to zase až tak hloupé nebylo. Na druhou stranu ale ani závěr nepřinesl nic světoborného a ani originálního jako třeba začátek a tak se můj výsledný dojem prostě udržel na tom nejprůměrnějším průměru. 5/10

Když se podíváte na tohle a pak na Phantasy Star Online 2 The Animation, pak možná pochopíte to o čem píšu u PSO2, protože přestože jsou obě anime z prostředí RPG her, je v nich kromě faktu, že jedno je sci-fi a druhé fantasy prostě propastný rozdíl, který jde už vidět v první episodě. Svět Grimgaru a vyprávění o něm totiž už od prvního dílu ukazuje něco nového co ještě nebylo ani v SAO, Log Horizonu ani v Overlordovi, má to určité napětí příjemné charaktery, ale to vše v některém z výše zmíněných bylo, ale přidává jeden důležitý aspekt navíc. Hlavní postavy jsou evidentně uvězněné ve hře, podle spousty odkazů je jasné, že jsou z našeho světa, ale oni si nic nepamatují! V každém předchozím anime z tohoto prostředí vždy charaktery věděli že jsou ve hře, znali herní návyky, věděli přesně co mají dělat. Tady jsou prostě víceméně bezradní. Takže zatím jsme vždy dostávali koncepty zaměřené na to, co lze dělat když víte že jste uvázli v RPG hře (snažit se utéct, přizpůsobit se, ovládnout svět), nyní ale máme něco co nám klade otázku: "Co byste dělali kdyby jste byly v RPG hře a nevěděli o tom?". Tohle zaujme a tohle je to originální a pro tohle mám docela slušný zájem sledovat to dál. Autoři nás chtěli stejně jako v PSO2 hned od začátku nalákat soubojem, ale tady nám neukázali jak "našláple" bude hlavní hrdina vypadat na konci. Ukázali nám partičku charakterů co si je dávají 2 goblini. Tohle mě ihned pobavilo a líbilo se. Když pak vysvětlí jak to s charaktery je, tak člověk naprosto přesně chápe, proč jim to vůbec nejde. Navíc tady máme partu puberťáků, takže i když jsou tam náznaky vilných pohledů a hloupých keců se sexuální tématikou a podtextem, člověk jim i tohle docela věří, protože ještě není tak starý, aby nevěděl, že hormony jsou prostě svinstvo, zkrátka nepůsobí to tak levně jako u jiných fantasy. Vůbec celé tohle anime působí na to, kde se to odehrává neskutečně uvěřitelně, charaktery nejsou nijak přehnané, mají své chyby, jako asi každý a působí spíš jako slaboši, ale upřímně, takový by asi byl skoro každý z dnešní doby, kdyby byl hozený do tohohle drsného světa. Hudba i animace je povedená, styl vyprávění je příjemný, což je opět na to kde se náš příběh odehrává dosti unikátní. U seriálu z takovéhoto prostředí bych pomalejší a poměrně poklidné tempo s důrazem na psychologii postav opravdu nečekal... No je pravda, že tohle klidné tempo a hrdinové, kteří mnohem víc než s nestvůrami bojují sami se sebou rozhodně nebudou každému vyhovovat. Já mám to štěstí, že k nim nepatřím a tak jsem si tohle opravdu unikátní dílo užil. 9/10

Za zásadní problém u sebe vidím, že každé anime, o kterém tu Goku píše, mělo něco, co jej nějak odlišovalo od těch předchozích a co dokázalo toto stále populárnější téma světa RPG někam posunout. Tohle ale po prvním díle nemá nic! Kromě faktu, že se nám autoři zaměřili místo fantasy RPG na sci-fi tam opravdu není nic co by mě nějak motivovalo k tomu abych se do tohoto pouštěl. Žádná velká inovace, žádný unikátní charakter, povedený humor, zajímavý koncept zaměřený na určitý aspekt RPG her... A to se evidentně snažili. Začátek má navodit jistý dojem toho, že půjde o epické anime plné velkých bitev a efektů. Za sebe považuji u této sekvence zajímavou tak akorát hudbu. Akce mě nenadchla, efekty neoslnili a animace jak už píše Goku (odehrává se to v herním světě) prostě opravdu hodně odpudivá a moc umělá. Další pasáž zaměřená na běžný svět byla rozvleklá, nudná a s logikou u které jsem zase jednou nechápal, kdo tyhle věci vymýšlí. Zkrátka jsem se dozvěděl, že mladý kluk, který přijde do školy se školní taškou a ve školní uniformě je prostě strašně podezřelý, když u sebe zrovna nemá studentskou kartu a fakt, že má na sobě ty "správné školní barvy a vybavení" prostě jako argument nezabírá. Navíc ta výměna dialogů ve stylu - ty jsi podezřelý- ne já nejsem podezřelý - ano ty jsi podezřelý, to bylo tak na úrovni mateřské školky. Spousta jednotlivých zvratů působí strašně hloupě a u důvodů, proč byl hlavní hrdina vybrán do studentské rady a proč musí hrát PSO2 jsem tak nějak nevěřícně kroutil hlavou. Pointa s tvorbou charakteru a tím jak dopadla mě totálně dorazila a to ještě pořád nebyl konec. Hlavní hrdina je totální "lama", ale když mu nabídnou pomoc tak on jí prostě s klidem odmítne... Je sice pravda, že ten robot a ty jeho pózy a to jak se naparoval by ve mě asi taky příliš sympatií nevzbudili, ale stejně. Závěr přinesl jednu malou potyčku s podobnou kvalitou jako první scéna a to bylo víceméně vše. Výsledný dojem po prvním díle je asi takový, že i když by mě tohle mělo bavit, protože je mi téma blízké, tak jsem docela slušně otrávený, znuděný a nechápu co jsem to zase jednou viděl. Co se dalších dílů týká, tak výrazné zlepšení se začíná objevovat až na samém konci, kdy se konečně někdo rozhodl přijít s něčím zajímavým a originálním a tak nám vzniká sci-fi ze světa hraní sci-fi RPG, což ve výsledku nepůsobí zase až tak hloupě, jak by se na první pohled zdálo. Jediné co nechápu je fakt, proč s tím zajímavým přicházejí až tak pozdě, v momentě, kdy méně otrlý divák již dávno s anime skončil a kdy bude zatraceně těžké nějak u mě překonat ten pocit nudy co jsem měl při sledováních prvních cca 7 dílů. Přesto se jim to trochu daří a já začínám zvažovat, že tomu dám nakonec možná i průměr, pokud tedy tuhle finální a podle mě povedenou zápletku nějak fatálně nepokazí. EDIT: Ale jo, konec se docela dal a i ten finální souboj nebyl úplně marný, i když zase nijak originální to nebylo. Takže se dá říct že závěr nepokazili a tak splním co jsem slíbil a ve finále PSO2 úplně nezavrhnu. 4,5/10

Mám rád Fairy Tail a zatím mi neušla jediná episoda. Jistě, za tu dobu co to sleduji jsem postřehl pár názorů na to, že to vlastně není ani moc vtipné, že je to jen hloupý příběh s hromadou levného fanservisu, že je to kopírka nejrůznějších anime jako třeba One Piece a že zde jsou ty nejhorší fillery, co spatřily světlo světa. S názorem na fillery bych se v některých případech dokázal sžít a některé filler arcy jsou opravdu úmorné. Na druhou stranu i u těch nejhorších mi to bylo vynahrazeno tím, co mám u tohoto konceptu rád. Mám rád jednotlivé charaktery, které jsou sice poměrně šablonovité a člověk už po nějakých sto dílech přesně ví co které postava v který moment udělá, ale mě to pořád baví. Spousta vtipů se dá předvídat a některé se objevují až moc často.Opakovaný vtip přestává být vtipem, ale pokud se umí i při stém převyprávění dobře podat, stejně dokáže vyloudit úsměv na tváři. Příběh není na první pohled nijak hluboký, ale mě se líbí a z dlouhodobého hlediska se ukazuje, že první pohled může někdy klamat . Některé motivy jsou určitě převzaté z jiných konceptů, ale proč se rozčilovat, když to funguje. Co se fanservisu týká, ano je tam a kolikrát skoro až zbytečně, že to až působí, jako by se autoři chtěli zavděčit všem, ale mě osobně nijak neruší. Když si to shrnu, vlastně jsem ani jednu z výtek, které jsem v úvodu nastínil nepopřel, ale zároveň chci jen naznačit, že mě osobně příliš nezajímají. Fairy Tail je pro mě osobně sympatická hezká pohádka s velmi pěknými souboji, u které se víc jak jednou za díl pousměji a kde se především v těch velkých příběhových sekcích těším na každý díl. Mám zde své oblíbence i postavy, bez kterých bych se obešel, ale nikdo mi tam vysloveně nevadí a i ta Lucy je pro mě mnohem lépe snesitelnější, než třeba Sakura z Naruta, nebo Orihime z Bleache. Takže já si to pořád užívám a na názory ostatních nehledím...  9/10

Stejně jako Boku dake ga inai machi i tohle anime na mě působí velmi dospěle a stejně tak by se dalo označit spíš za film rozdělený na části, než za seriál. V tomto případě by klidně mohlo jít o životopisný film i když si nejsem jistý, jestli je hlavní hrdina tohoto anime skutečná postava. Přesto jako by byla a její příběh nám byl pomalu a postupně rozkrýván formou, která je velmi zajímavá a poutavá. Je to prostě jako skutečný příběh o skutečném umělci ve skutečném světě. Navíc to není jen o umělci, ale i o samotném umění, kterým je v tomto případě vyprávění humorných příběhů - Rakugo. No a právě v tomto ohledu předvádí autoři prakticky geniální práci, protože předvedení jednotlivých vystoupení je naprosto úchvatné! Mimika, monolog umělce který příběh vypráví, jeho výrazy vše je velmi přesvědčivé a člověk, který v životě o něčem jako je Rakugo neslyšel velmi rychle pochopí, co je na tom za umění a co by měl obdivovat. Charaktery jsou velmi uvěřitelné, jejich problémy a vnitřní spory dost reálné a prakticky na všechny se velmi dobře dívá. Jak píše kolegyně jsou prostě sympatičtí. V poslední řadě i já (stejně jako kolegyně) potvrdím, že jak vizuální, tak i hudební kabátek, do kterého je tato podívaná oblečena působí velmi dobře a skvěle pasuje. Když si to shrnu, tak mám před sebou velmi povedené anime, které přestože by mohlo (ne každý má rád "životopisné" filmy), tak mě nenudí, v provedení, kterému není prakticky co vytknout. Zkrátka velmi dobré, zajímavé a inteligentní. 9/10

Není to nic geniálního a rozhodně je to spíš takový bláznivý příběh s roztomilými hrdinkami, asi nejhorším anime maskotem, kterého jsem viděl a podivným fanservicem z kterého by Bendrovi z Futuramy asi shořely obvody, ale koukat se na to docela dalo. Mě se prostě děvčátka Nene a Clarion docela líbily a na fakt, že je to vlastně hrozná blbost s docela průhledným dějem a očekávanými zvraty jsem povětšinou i zapomněl. Pokud má člověk rád moe, chce zabít nějaký ten čas a nechce u toho moc nepřemýšlet pak se dá třeba zvolit i tohle dílko, ale je opravdu hodně mnohem lepších. I s největší shovívavostí a ovlivněn svou slabostí pro roztomilá děvčátka stejně nemůžu dát lepší hodnocení, než jen horší průměr s tím, že pokud byste chtěli objektivitu tak si zase jednou tak 2 až 3 body odečtěte. 4,5/10