Jeoffrey

Prolínání snů a reality může být zajímavé (třeba takový Sucker Punch) a z části to tady i docela funguje. Dokud funguje fantaskní část jako paralela ke skutečnosti a doplňuje reálný příběh, tak vše docela zajímavě utíká a zjištění o tom, že otec hlavní hrdinky jí řekl tolik, aniž by to věděla, bylo i docela dojímavé. Pak ale přijde druhá polovina (nebo možná poslední třetina, na čas jsem nekoukal), kdy to pro mě fungovat přestalo, od jistého okamžiku, kdy realita plynule přešla do fantasie a vše se tak nějak podivně spojilo to pro mě ztratilo své kouzlo a ten rádoby epický a vizuálně sice zajímavý, ale tak nějak úplně prázdný finiš mě přesvědčil o tom, že víc jak průměr dát nechci. 5/10

Dvoudílné OVA, které je opět velmi vtipné a má i všechny ostatní kvality mého nejoblíbenějšího seriálu a pro někoho, kdo je jako já velkým fanouškem Tsuki, nemůže být rozhodně zklamáním... 10/10

Hodně těžko popsat k čemu jsem se to dostal. Možná kdybych vzal to nejlepší ze série o Lině Inverse a přidal k tomu některé kvality krále anime parodií, kterým je pro mě Gintama a při kombinování toho všeho si dal trochu koksu, extáze a dalších omamných látek... Tohle je ztřeštěné, energické, bláznivé, uřvané a hodně vtipné. Zároveň také neskutečně přehnané s některými hodně pitomými vtípky, ale i ty na mou prostou mysl toužící se bavit skvěle zabírají. Tohle je strhující podívaná! 10/10

Někdy člověk potřebuje k tomu aby poznal že tohle není pro něj celý seriál, někdy pár dílů a někdy mu stačí první dvě minuty. Tohle je ten poslední případ. Obsesi Japonců pro intimitu mezi sourozenci jsem nikdy příliš nesdílel a tady se to během pár minut dostalo do hodně extrémních rozměrů, že mi to bylo až nepříjemné. Tohle bylo tak perverzní a pitomé, že i některými proklínaný Eromanga-sensei mi v tu chvíli přišel jako pohodové anime... Fakt, že to byla pouze hrdinova představa, to nezachránil, takových představ tam asi ještě bude... Proklikal jsem zbytek a viděl mladšího bráchu, co by prý radši měl být sestra a lolitku co hlavnímu hrdinovi dělá nemravné návrhy a lačně mu potají očichává spodní prádlo. Japonskou posedlost použitým spodním prádlem jsem bohužel nikdy nesdílel, stejně jako jejich oblibu v chlapcích co vypadají jako děvčata (pasti, pasti, pastičky...). Tedy tohle mi nenabízí nic, co bylo v mé oblasti zájmů a fetišů, spíš se dostávám do míst, která mi nejsou zrovna sympatická, takže končím. Drop po prvním díle.

Stan Lee - the Animation. Tak bych za sebe nazval tuhle zvláštní kolaboraci mezi americkým a japonským vizuálním pojetím animovaného filmu, v které však to americké převládá na celé čáře a jen pár věcí mi tam evokuje fakt, že se na tom z poloviny podílí i Země vycházejícího slunce. No a proč zrovna Stan Lee? Protože se podílel prakticky na všem a jeho přítomnost je cítit skoro z celého seriálu a tím nemyslím jen fakt, že svým hlasem uvádí a zakončuje skoro každý díl a ani to, že se v seriálu objeví postava, která je prostě animovaným zpodobněním právě tohoto spisovatele hrdinských příběhů (protože vše, co je ve filmové tvorbě založené na dílu Stana Lee má v sobě snad pokaždé cameo samotného autora). Jde spíš o koncept postav a vůbec celý koncept hrdinů, tak jak ho Stan Lee vidí a jak nám ho už tolikrát prezentoval. Díky tomu je z toho však jednostranná záležitost, vše je spíš komiks než manga a cartoon než anime a hrdinové jsou americkou představou hrdinů a i ty (asi) mahou shoujo co se na závěr objeví nemají s kouzlem japonských magických dívek mnoho společného, spíš jsou něco mezi magickými dívkami a Strážci vesmíru... Takže tohle je spíš pro fanoušky Stana Lee a hrdinských komiksů, těm kteří v tom hledají anime bych doporučil se na tohle vykašlat a radši se plně soustředit na Boku no Hero Academia, protože to je japonská verze superhrdinů... Ale dost už o tom co všechno to je a není a radši pár slov o tom, jak se mi to líbilo. Příběh nebyl špatný, měl i pár zajímavých zvratů, ale nepřišel mi nikterak hluboký a ani mě to nijak extrémně nechytlo. Občas, hlavně tedy ze začátku, mi to přišlo trochu zmatené a místy nedotažené, skoro až děravé... Postavy ve mě evokovali vzpomínky na jiné známé postavy z jiných hrdinských universe a není asi jediná, která by mě nějak extrémně zaujala, i když X-on byl docela sympaťák, ale to byl i kdejaký Spiderman... Animace zvláštní, hodně temná a komiksová s minimem detailů a nebyla tam asi žádná scéna, jejíž krása by mě chytla. Hudba slušná, dobře padnoucí k superhrdinské povídce. Akce slabší, souboje spíš nudné, ale samotné finále docela povedené, i když pro daný žánr dost typické... Celkový dojem - 4/10

Nemyslím si, že fanoušci seriálu budou jakkoli zklamaní. Má to vše, co mám rád na seriálu a zároveň i potřebné filmové kvality. Jistě, dalo by se vytknout, že celá zápletka je tak trošku "klasická", ale komu by to vadilo, když zde dostanu svou dávku dobrodružství a všeho, co od titulu MLP já očekávám. Navíc některé momenty působí velmi kouzelně, atmosféra funguje, stejně jako i emoce - většinou (za mě až na jednu scénu skoro na konci, kdy přesně víte co se stane a tak se ve správný moment vlastně ani trochu nebojíte). Hudba je impozantní, písně jsou chytlavé a vůbec celý soundtrack skvěle funguje a rozhodně bych si dovedl představit, že bych si ho pustil i prostě jen tak pro zlepšení nálady. Vtípky baví, některé víc, jiné méně, ale že by tam byl některý, který by byl vysloveně hloupý, to jsem nezaregistroval. Animace je barevná a krásná, sice mi chvíli trvalo zvyknout si na tu kombinaci 2D a 3D, ale kouká se na to opravdu velmi dobře. Nové postavy jsou zajímavé a fungují přesně tak, jak by měly, některé jsou cool, jiné jsou vtipné, další zajímavé. Storm King je jako záporák také dobře vyvážený, je děsivý, takže budí určitý respekt a zároveň i docela vtipný, což zaručí, že se ho děti nebudou jen zběsile bát. A samozřejmě, co by to bylo za MLP, kdybychom se opět nepoučili něco o přátelství... Ve výsledku je vidět, že s filmem si dali autoři záležet a vše je skoro tak skvělé, jak jsem to já očekával, takže převažuje silné nadšení a tomu odpovídající hodnocení. 9,3/10

Dneska aby si člověk dával pozor už i při prohlížení vlastního telefonu, protože se mu evidentně může stát, že se z nějakého záhadného důvodu může přesunout do podivné verze historie, kde proti sobě stojí upíři a vlkodlaci a všude kolem je to samý barevný rádoby sexy muž v exotickém kostýmu, že to vypadá, jako by přijela pouť, nebo možná cirkus. Pro děvče možná zajímavá představa a lákavá podívaná, plná očekávaných dramatických romancí a bojů o hlavní hrdinku, protože její krev je prý unikát a jen ona dokáže spasit tenhle svět plný krásných chlapců, upírů, kterým nevadí denní světlo a tajemných charizmatických vlkodlaků (kdy Nobunaga vypadá mnohem víc jak upír než všichni kolem a to je vlkodlak...).. Pro chlapy - kreslená Sajrajt sága, kde první bojová scéna je takový masakr, že se armády v poklidu rozejdou a při hlášce jednoho z hrdinů o tom, jaký to byl dnes lítý boj jsem se musel bavit, když jsem na poli neviděl jediné tělo... Tohle mi nemá co nabídnout - drop po prvním díle a hodnocení nechám těm, kterým je tohle anime určeno.

"No senpai, it is our fight" má konečně pokračování, sice jenom 8 dílů OVA, které si vycházely tak nějak sporadicky než pravidelně, ale tak pořád lepší než třeba nic... Jinak je to pořád více/méně při starém, chvílemi jsem přemýšlel, jestli i v původní sérii bylo až tolik fanservisu (no ano, bylo), ale i tak jsem to bez problémů dával. Na mou oblíbenou hlášku opět došlo až na samotný závěr (takže se našel minimálně jeden důvod, proč každý příběh dokoukat) a bylo to samozřejmě to hlavní, na co jsem těšil. Z nových postav mě zaujala asi hlavně Kisaki, zbytek možná časem zapomenu, což je docela změna protože tentokrát postavy až tolik nezaujaly. Ale tak pořád si pamatuji Akatsuki Koujoua a to mi ke štěstí stačí, protože ten je jedním z těch dle mého povedených "harem lordů". Ve výsledku je to pořád stejné, jen mě to tentokrát až tolik nebavilo. 6/10

Chronos Ruler na mě působí jako takový lehký rip-off D.Gray-mana s trochu staršími a zároveň mnohem nudnějšími charaktery. Navíc je to rodinná sága Putinů, která překvapivě není o slavném "ruském medvědovi". U prvního dílu jsem si na D.gray-mana vzpomněl hned a říkal si, že ten začátek je dost podobný, koncept nepřátel také a asi jediné, co mě překvapilo byl vztah mezi Viktorem a Kirim. Zbytek příběhu byl na můj vkus hodně předvídatelný a oproti D.Gray-manovi nepříliš rozpracovaný, kdy třeba organizace Chronos mi nakonec přišla neskutečně nezajímavá. Zbytek je klasické tlachání o významu rodiny na všechny možné i absurdní způsoby, což už jsem viděl mnohokrát, nějaké ty souboje, kterým chybí epičnost a opakování vtipů o jedení špaget nosem a narážek na to, že chudák Kiri ještě neměl ženu (také již tradiční zábava u spousty dalších anime). Chronos ruler mi tedy nenabídlo skoro nic nového a místy jsem se i docela dost nudil. 4/10

Turnaj, praxe a závěrečné zkoušky, v životě každého studenta jakékoli speciální akademie prakticky nic nového a ta hrdinská není v tomto ohledu výjimkou. Přesto se i tyhle poměrně klasické části vcelku slušně vydařili a každá měla minimálně jeden epický moment, který mi připomněl, proč se na tohle anime tak rád dívám. Stále z toho mám ten příjemný pocit a uvědomuji si, proč mě hrdinské příběhy tak baví a proč mají lidé třeba tak rádi komiksy. Navíc se vše stále rychleji blíží k mnohem dramatičtějším věcem, protože temná strana také nabírá na síle a hlavně nám představili zdejšího "Voldemorta"... Za mě spokojenost a pochvala za dle mého velmi dobře zvládnutou druhou sérii, která oproti té první neztratila nic na svém tempu ani atmosféře a pořád má stejně dobré postavy, sympatickou a zajímavou animaci i vhodně zvolenou hudbu. 8,4/10