Jeoffrey

Omyl, tohle není klasická ecchi podívaná, kde se řeší nevinné svádění a opakují se nechtěné pády, dotyky a nesmělost. O tohle tady vůbec nejde, tohle ecchi je totiž ta největší přehlídka dvojsmyslů a hloupých sexuálních vtípků s kadencí ruského samopalu vzor AK-47. Takže místo toho, abychom viděli již tolikrát opakované a ohrané situace v tomto žánru, dostáváme klišé naprosto nová a unikátní. Každá scéna je nabytá absurdními dvojsmysly a sexuálními narážkami, které ale nejsou nikterak nechtěné, ale zcela záměrné, protože zdejší skvadra je parta těch klasických puberťáků, co o sexu mluví pořád (až na hlavního hrdinu, který je jako vždy nevinná oběť), neustále na něj potřebuje dělat narážky a jak už to tak bývá, ten kdo o tom nejvíc mluví (prostě nic se neděje)... Navíc je sex rozebírán ze všech úhlů pohledu, kdy to nejnovější 6. episodou dotáhli k dokonalosti. Tedy dostáváme klasické heterosexuální vtípky, ale tím, že jsme v roce 2017, kdy prostě musí být vše politicky korektní máme zde i narážky na čistě dívčí a i čistě chlapeckou lásku. Takže tohle dílo je originální a tím mě dokázalo udržet (i když ne příliš pobavit) polovinu své sezóny. Co je ale problém, je fakt, že originální v provedení to zase až tak není a dokola se opakuje ten samý koncept. Pro přesnou představu - objeví se nějaká situace a v ní hlavní dvojice, zde hlavní hrdinka nahodí několik sexuálních narážek a každou hrdinovu odpověď převede v sexuální vtip (ano, dvojsmysly). Objeví se další hrdinka, která s hlavním párem vše opakuje, ale přihodí pár narážek na třeba takové to klasické a v Japonsku populární téma incest (nebo přijde máma hlavní hrdinky a jedeme na téma MILF atp.). Objeví se další hrdinka a ta z toho udělá narážky na lesbickou lásku a nakonec se objeví další mužský charakter a ten to zase převede na gay... Nakonec situace nějak vygraduje a vyřeší se vzájemným porozuměním hlavního páru o tom, jak se mají rádi... Střih a je tu nová situace a vše se plus mínus opakuje... A tak je to pořád dokola, takže když tohle člověk postřehne, tak už jenom sedí a čeká, kdo z ansámblu zrovna přitáhne na pódium a na jaké notě se to další minutku ponese. Ono by to možná i fungovalo, kdyby ty vtípky střídaly svojí úroveň, téma, nebo cokoli, ale všechny jsou jen hromadou pubertálních narážek na sex, které jsem ve svých patnácti letech také často dělal (a občas to používám i dnes) ale každému v určitém momentě dojde, že i tyhle narážky by měli mít nějakou svou míru - ta zde ale samozřejmě chybí. Za mě drop po 6. díle, ale musím ocenit fakt, že tenhle přístup v značně omezenější míře by mohl být další cestou, jak u mě vzkřísit zájem o žánr ecchi (a že v patnácti bych tuhle show asi zbožňoval...) 4/10

Prolínání snů a reality může být zajímavé (třeba takový Sucker Punch) a z části to tady i docela funguje. Dokud funguje fantaskní část jako paralela ke skutečnosti a doplňuje reálný příběh, tak vše docela zajímavě utíká a zjištění o tom, že otec hlavní hrdinky jí řekl tolik, aniž by to věděla, bylo i docela dojímavé. Pak ale přijde druhá polovina (nebo možná poslední třetina, na čas jsem nekoukal), kdy to pro mě fungovat přestalo, od jistého okamžiku, kdy realita plynule přešla do fantasie a vše se tak nějak podivně spojilo to pro mě ztratilo své kouzlo a ten rádoby epický a vizuálně sice zajímavý, ale tak nějak úplně prázdný finiš mě přesvědčil o tom, že víc jak průměr dát nechci. 5/10

Dvoudílné OVA, které je opět velmi vtipné a má i všechny ostatní kvality mého nejoblíbenějšího seriálu a pro někoho, kdo je jako já velkým fanouškem Tsuki, nemůže být rozhodně zklamáním... 10/10

Hodně těžko popsat k čemu jsem se to dostal. Možná kdybych vzal to nejlepší ze série o Lině Inverse a přidal k tomu některé kvality krále anime parodií, kterým je pro mě Gintama a při kombinování toho všeho si dal trochu koksu, extáze a dalších omamných látek... Tohle je ztřeštěné, energické, bláznivé, uřvané a hodně vtipné. Zároveň také neskutečně přehnané s některými hodně pitomými vtípky, ale i ty na mou prostou mysl toužící se bavit skvěle zabírají. Tohle je strhující podívaná! 10/10

Někdy člověk potřebuje k tomu aby poznal že tohle není pro něj celý seriál, někdy pár dílů a někdy mu stačí první dvě minuty. Tohle je ten poslední případ. Obsesi Japonců pro intimitu mezi sourozenci jsem nikdy příliš nesdílel a tady se to během pár minut dostalo do hodně extrémních rozměrů, že mi to bylo až nepříjemné. Tohle bylo tak perverzní a pitomé, že i některými proklínaný Eromanga-sensei mi v tu chvíli přišel jako pohodové anime... Fakt, že to byla pouze hrdinova představa, to nezachránil, takových představ tam asi ještě bude... Proklikal jsem zbytek a viděl mladšího bráchu, co by prý radši měl být sestra a lolitku co hlavnímu hrdinovi dělá nemravné návrhy a lačně mu potají očichává spodní prádlo. Japonskou posedlost použitým spodním prádlem jsem bohužel nikdy nesdílel, stejně jako jejich oblibu v chlapcích co vypadají jako děvčata (pasti, pasti, pastičky...). Tedy tohle mi nenabízí nic, co bylo v mé oblasti zájmů a fetišů, spíš se dostávám do míst, která mi nejsou zrovna sympatická, takže končím. Drop po prvním díle.

Stan Lee - the Animation. Tak bych za sebe nazval tuhle zvláštní kolaboraci mezi americkým a japonským vizuálním pojetím animovaného filmu, v které však to americké převládá na celé čáře a jen pár věcí mi tam evokuje fakt, že se na tom z poloviny podílí i Země vycházejícího slunce. No a proč zrovna Stan Lee? Protože se podílel prakticky na všem a jeho přítomnost je cítit skoro z celého seriálu a tím nemyslím jen fakt, že svým hlasem uvádí a zakončuje skoro každý díl a ani to, že se v seriálu objeví postava, která je prostě animovaným zpodobněním právě tohoto spisovatele hrdinských příběhů (protože vše, co je ve filmové tvorbě založené na dílu Stana Lee má v sobě snad pokaždé cameo samotného autora). Jde spíš o koncept postav a vůbec celý koncept hrdinů, tak jak ho Stan Lee vidí a jak nám ho už tolikrát prezentoval. Díky tomu je z toho však jednostranná záležitost, vše je spíš komiks než manga a cartoon než anime a hrdinové jsou americkou představou hrdinů a i ty (asi) mahou shoujo co se na závěr objeví nemají s kouzlem japonských magických dívek mnoho společného, spíš jsou něco mezi magickými dívkami a Strážci vesmíru... Takže tohle je spíš pro fanoušky Stana Lee a hrdinských komiksů, těm kteří v tom hledají anime bych doporučil se na tohle vykašlat a radši se plně soustředit na Boku no Hero Academia, protože to je japonská verze superhrdinů... Ale dost už o tom co všechno to je a není a radši pár slov o tom, jak se mi to líbilo. Příběh nebyl špatný, měl i pár zajímavých zvratů, ale nepřišel mi nikterak hluboký a ani mě to nijak extrémně nechytlo. Občas, hlavně tedy ze začátku, mi to přišlo trochu zmatené a místy nedotažené, skoro až děravé... Postavy ve mě evokovali vzpomínky na jiné známé postavy z jiných hrdinských universe a není asi jediná, která by mě nějak extrémně zaujala, i když X-on byl docela sympaťák, ale to byl i kdejaký Spiderman... Animace zvláštní, hodně temná a komiksová s minimem detailů a nebyla tam asi žádná scéna, jejíž krása by mě chytla. Hudba slušná, dobře padnoucí k superhrdinské povídce. Akce slabší, souboje spíš nudné, ale samotné finále docela povedené, i když pro daný žánr dost typické... Celkový dojem - 4/10

Nemyslím si, že fanoušci seriálu budou jakkoli zklamaní. Má to vše, co mám rád na seriálu a zároveň i potřebné filmové kvality. Jistě, dalo by se vytknout, že celá zápletka je tak trošku "klasická", ale komu by to vadilo, když zde dostanu svou dávku dobrodružství a všeho, co od titulu MLP já očekávám. Navíc některé momenty působí velmi kouzelně, atmosféra funguje, stejně jako i emoce - většinou (za mě až na jednu scénu skoro na konci, kdy přesně víte co se stane a tak se ve správný moment vlastně ani trochu nebojíte). Hudba je impozantní, písně jsou chytlavé a vůbec celý soundtrack skvěle funguje a rozhodně bych si dovedl představit, že bych si ho pustil i prostě jen tak pro zlepšení nálady. Vtípky baví, některé víc, jiné méně, ale že by tam byl některý, který by byl vysloveně hloupý, to jsem nezaregistroval. Animace je barevná a krásná, sice mi chvíli trvalo zvyknout si na tu kombinaci 2D a 3D, ale kouká se na to opravdu velmi dobře. Nové postavy jsou zajímavé a fungují přesně tak, jak by měly, některé jsou cool, jiné jsou vtipné, další zajímavé. Storm King je jako záporák také dobře vyvážený, je děsivý, takže budí určitý respekt a zároveň i docela vtipný, což zaručí, že se ho děti nebudou jen zběsile bát. A samozřejmě, co by to bylo za MLP, kdybychom se opět nepoučili něco o přátelství... Ve výsledku je vidět, že s filmem si dali autoři záležet a vše je skoro tak skvělé, jak jsem to já očekával, takže převažuje silné nadšení a tomu odpovídající hodnocení. 9,3/10

Dneska aby si člověk dával pozor už i při prohlížení vlastního telefonu, protože se mu evidentně může stát, že se z nějakého záhadného důvodu může přesunout do podivné verze historie, kde proti sobě stojí upíři a vlkodlaci a všude kolem je to samý barevný rádoby sexy muž v exotickém kostýmu, že to vypadá, jako by přijela pouť, nebo možná cirkus. Pro děvče možná zajímavá představa a lákavá podívaná, plná očekávaných dramatických romancí a bojů o hlavní hrdinku, protože její krev je prý unikát a jen ona dokáže spasit tenhle svět plný krásných chlapců, upírů, kterým nevadí denní světlo a tajemných charizmatických vlkodlaků (kdy Nobunaga vypadá mnohem víc jak upír než všichni kolem a to je vlkodlak...).. Pro chlapy - kreslená Sajrajt sága, kde první bojová scéna je takový masakr, že se armády v poklidu rozejdou a při hlášce jednoho z hrdinů o tom, jaký to byl dnes lítý boj jsem se musel bavit, když jsem na poli neviděl jediné tělo... Tohle mi nemá co nabídnout - drop po prvním díle a hodnocení nechám těm, kterým je tohle anime určeno.

"No senpai, it is our fight" má konečně pokračování, sice jenom 8 dílů OVA, které si vycházely tak nějak sporadicky než pravidelně, ale tak pořád lepší než třeba nic... Jinak je to pořád více/méně při starém, chvílemi jsem přemýšlel, jestli i v původní sérii bylo až tolik fanservisu (no ano, bylo), ale i tak jsem to bez problémů dával. Na mou oblíbenou hlášku opět došlo až na samotný závěr (takže se našel minimálně jeden důvod, proč každý příběh dokoukat) a bylo to samozřejmě to hlavní, na co jsem těšil. Z nových postav mě zaujala asi hlavně Kisaki, zbytek možná časem zapomenu, což je docela změna protože tentokrát postavy až tolik nezaujaly. Ale tak pořád si pamatuji Akatsuki Koujoua a to mi ke štěstí stačí, protože ten je jedním z těch dle mého povedených "harem lordů". Ve výsledku je to pořád stejné, jen mě to tentokrát až tolik nebavilo. 6/10

Chronos Ruler na mě působí jako takový lehký rip-off D.Gray-mana s trochu staršími a zároveň mnohem nudnějšími charaktery. Navíc je to rodinná sága Putinů, která překvapivě není o slavném "ruském medvědovi". U prvního dílu jsem si na D.gray-mana vzpomněl hned a říkal si, že ten začátek je dost podobný, koncept nepřátel také a asi jediné, co mě překvapilo byl vztah mezi Viktorem a Kirim. Zbytek příběhu byl na můj vkus hodně předvídatelný a oproti D.Gray-manovi nepříliš rozpracovaný, kdy třeba organizace Chronos mi nakonec přišla neskutečně nezajímavá. Zbytek je klasické tlachání o významu rodiny na všechny možné i absurdní způsoby, což už jsem viděl mnohokrát, nějaké ty souboje, kterým chybí epičnost a opakování vtipů o jedení špaget nosem a narážek na to, že chudák Kiri ještě neměl ženu (také již tradiční zábava u spousty dalších anime). Chronos ruler mi tedy nenabídlo skoro nic nového a místy jsem se i docela dost nudil. 4/10