Recenzie (5 936)
Vyšší principy Jiřího Krejčíka (1998) (TV film)
Tohle je spíše nižší princip ukřivděné plačky, vrtošivé stáři přimělo Krejčíka k natočení samožerbuchu, v němž se dojímá nad vlastními úspěchy a celou dobu se utápí v negaci. Ani když si k poplácávání po vlastním rameni přizve Pucholta nedokáže se vymanit z hysterického pozérství, které korunuje rádoby nenápadným máváním metálem. Pokusím se na tenhle dokument zapomenout, aby se mi zase mohly líbit Krejčíkovy filmy.
Týden v tichém domě (1947)
Tohle prostě nebylo pro Krejčíka to pravé, Týden v tichém domě mohl být poetický, mohl být romantický, ale jedním směrem se Krejčík nevydal. Začal smrtí a jako kdyby jí pokračoval i nadále. Chladné, depresivní, to jsou atributy, které se k Nerudovi nehodí.
Pád legendy (2015)
Těch pár scén z pelotonů je skvěle nasnímaných, Foster velmi dobře hraje, přesto je z toho ve výsledku lehce podprůměrný film.
Inkognito (1995)
Na moje gusto byl příběh příliš neuvěřitelný. Nějak si neumím představit, že by se normální člověk po setkání s bandou primitivních buranů stal jedním z nich.
Sieť (2016)
Když se dvě sousedící země sebe navzájem bojí, je jedinec ve spárech těchto států pěkně v háji. V danou chvíli je úplně jedno, zda byl přechod hranice dobrovolný. Spolu s hraniční čárou mezi státy překročil Nam i hranici běžného života.
Belgravia (2020) (seriál)
Na televizní počin má Belgravia poměrně rozmařilou výpravu. Příběh o touze patřit ke smetánce, i když jste stále vnímán jako pouhý obchodník, by byl zajímavý sám o sobě. K němu se však přidávají intriky, boj o moc, úklady, podplácení, zkrátka až má člověk dojem, že se jedná o skrytou kameru z české politické scény.
Čínske kúpele (1999)
Perličky na dně bazénu čínské lázně jsou hravé, poetické, výmluvné i v mlčení, jímavé i vtipné.
Zajatci hmly (2005)
Uondané zpracování by pohřbilo i mnohem lepší scénář, než tuhle zcela průměrnou záležitost. Divácky lze pookřát pouze v závěru, od chvíle, kdy přijíždí velitel.
Equalizer (2014)
Bývaly doby, kdy Washington hrál v dobrých filmech. Na staré kolenní klouby se rozhodl aspirovat na dvojku Chucka Norrise. A ejhle, vyvedlo se. Jednou rukou si balí pytlík čaje do kapesníku, druhou se škrábe za uchem, ve třetí drží něco děl nositelů Nobelových cen za literaturu, čtvrtou rukou odpočítává šroubky v hobby marketu a pátou vybíjí jednu mezinárodní mafii. No škoda, že se nepustil do boje s organizovaným zločinem i v reálu, mohl ho přeorganizovat na hřbitov.
Psychobitch (2019)
Múúú jako láska, múúú jako provokace, múúú jako revolta. Starci na chmelu popsali jednu generaci, o 55 let později přichází Norové se svou sondou.