Recenzie (5 936)
Vůně zelené papáje (1993)
Pokus o umělecký film skončil u umělého filmu, který se neuměle snaží občasným kopirováním zajímavých záběrů z jiných snímků markírovat alespoň obrazotvornost. Nenápaditý vizuál, který každou další minutou varuje diváka, že tohle již někde viděl, nemůže kompenzovat až absurdní absenci myšlenek i děje. Vše je doprovázeno odpudivou kakofonií dysharmonických zvuků, kterým se daří diváka enervovat, leč film neplní očekávání predikovaná hudbou, tudíž selhává i po této stránce. Během celého snímku se mi na něm nepodařilo najít nic, co by bylo dobře.
Na konci všetkých vojen (2001)
Se značnou dávkou sentimentu zpracovaný pokus o něco podobného jako Most přes řeku Kwai. Nebýt až Spielbergovského závěru možná bych dala i čtyři hvězdičky, ale v takovém množství sentimentu jsem již málem utonula a to mi znemožnilo přimhouřit oči.
Kriminálníci (1960)
Blier je velice roztomilý komisař. S šarmem sobě vlastním vyšetřuje vraždu jedné bohaté stařenky, v jejímž případě začíná být stále více podezřelých.
Jánošík - Pravdivá história (2009)
Jaký je rozdíl mezi Vlkem a Jánošíkem? Ten první běhal po Wall Street, ten druhý po Terchovej. Ten první stihnul mezi souložením užívat omamné látky, Jánošík by na to mezi souložením čas nenašel. Hollandová klesla na samé dno filmařského umu a spáchala erotický snimek, v němž svým divákům nepokrytě ukazuje své perverzní představy.
Mraky odtiahli (1996)
Převelice hořká konedie o neveselých věcech má místy až hravou atmosféru a dokonce jí bez uzardění odpustím i ten konec.
Bohovia sa museli zblázniť (1980)
Romantické komedie většinou nebývají zrovna vzorem intelektuální zábavy, ale bývají roztomilé, představitelé hlavních hrdinů bývají sympatičtí a film je ve výsledku celkem zábavný. Zde se zadařila pouze ta nenáročnost. Ta však zašla za hranici snesitelnosti a vzniknul křečovitý film plný trapného humoru.
Jahody v čokoláde (1993)
Vynikající Perugorria ve filmu o jinakosti, o hledàní cesty k porozumění a také o jahodàch ve zmrzlině.
Cukrár (2017)
O homosexualitě s neskutečnou grácií natočený film, křehký, jemný, něžný, citlivý, přitom citově nevydírající.
Chlapi neplačú (2017)
Terapeutický pokus o zahojení těch jizev, které nejsou vidět, se snaží divákovi nic nepodsouvat. Jen ten závěr prosluněný pohodou u dobré vody a hry si mohli tvůrci nechat od cesty.
Vzpomínky na lásku (2004)
Korejská podoba Griffina a Phoenixové je stejně romantickà i dojemná. Film se nedopouští klišé, silně atakuje divákovy emoce a nestydí se být krásnou pohádkou o velké lásce.