Réžia:
Anh Hung TranScenár:
Anh Hung TranKamera:
Benoît DelhommeHudba:
Tôn-Thât TiêtHrajú:
Yên-Khê Tran Nu, Man San Lu, Vantha Talisman, Thi Loc Truong, Anh Hoa Nguyen, Hoa Hoi Vuong, Ngoc Trung Tran, Keo Souvannavong, Van Oanh Nguyen, Gerard Neth (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Severní Vietnam, 1951. Malá Mui přichází do zdánlivě idylické rodiny, aby zde pracovala jako služebná. S rodinou se dobře sžívá, když ji jediné starosti mohou dělat rošťárny mladšího ze synů, který ji nenechává ani chvilku na pokoji. Mui je velmi vnímavá, takže brzy zjistí, že je v rodině hluboce zakořeněna tragická ztráta dcery "To", která by byla právě ve věku Mui.
O deset let později. Mui dospívá v krásnou slečnu a také někdejší rošťák už ji přestal svrhávat kbelíky s vodou při vytírání podlahy…
Film se odehrává na malém prostoru, často beze slov, přičemž se celý schová do stínu papaje, která roste před okny domu.
(Master19)
Videá (2)
Recenzie (33)
Vôňa zelenej papáje je veľmi príjemným filmom. Vystačí si bez dramatickej zápletky a jediné na čo sa zameriava je príbeh jedného domu. Domu do ktorého príde ako 10 - ročná - slúžka Mui. Očami Mui nesledujeme len krásu domu a prírody, ktorá ho obklopuje, ale aj rozpad jednej rodiny. Film sa sústreďuje na dve dejové línie. Prvá z nich zaznamenáva príbehy rodiny vo Vietname 50 rokoch. Jedná sa o generačnú výpoveď. Kamera sa neustále pohybuje a pláva vnútrom domu a zaberá každý jeden obraz, list, alebo vázu. Detailnosť a prepracovanosť a hlavne načasovanie je neuveriteľné. Sú momenty, kedy som si sám pripadal, že sa nachádzam vo vnútri domu. Druhá dejová línia sleduje už dospelú Mui ako odchádza z domu, v ktorom vyrastala, do domu, kde býva mladý umelec. Umelec neustále hrá na klavír a je zasnúbený. V tejto časti príbehu Tran rozvíja romantickú zápletku a zvyšok filmu plynie bez slov. Je emocionálne vypätejší a krajší ako prvá polovica. Hlavná predstaviteľka je dych berúca vo svojej mlčanlivosti a hlavne zo scén, kedy sa umýva cítiť zvláštny pokoj. Jedná sa o veľmi pomalý film, ktorý má ale príjemnú atmosféru a ktorý je celý koncipovaný ako mozaika osudov, s ktorých najviac do popredia vystupuje práve Muin príbeh. ()
Pokus o umělecký film skončil u umělého filmu, který se neuměle snaží občasným kopirováním zajímavých záběrů z jiných snímků markírovat alespoň obrazotvornost. Nenápaditý vizuál, který každou další minutou varuje diváka, že tohle již někde viděl, nemůže kompenzovat až absurdní absenci myšlenek i děje. Vše je doprovázeno odpudivou kakofonií dysharmonických zvuků, kterým se daří diváka enervovat, leč film neplní očekávání predikovaná hudbou, tudíž selhává i po této stránce. Během celého snímku se mi na něm nepodařilo najít nic, co by bylo dobře. ()
Z mého pohledu unikátní film, který diváka zejména směřuje k odlišnému vnímání plynutí času, který se opět jako v mnoha jiných asijských filmech zacykluje, kdy jednu rodinu potkává po generaci tatáž tragédie (smrt manžela/potomka). Jakoby tím film odkazoval k faktu, že osud postav je daný a jakékoli jejich konání životní cestu nezmění. Samotný název filmu, Vůně zelené papáje, můžeme interpretovat tak, že divák je pobízen, aby dílo vnímal všemi smysly. Film k této snaze často odkazuje, jak obrazovou, tak i zvukovou složkou (zvuk cikád, ptactva, detailní záběry na rostliny, hmyz a jiné živočichy nebo části lidského těla, příprava potravy apod.). Kdo poté přistoupí na úspornou kameru, herecké výkony a pomalý temporytmus jednotlivých scén, odnese si maximálně intenzivní prožitek. ()
Ve své formě je film krásný, ale děj si měl člověk asi domyslet sám. O to větší paradox je, že zajímavější je první polovina, kde se prakticky nic nestalo, ale zato jsem se nechala unášet krásnou poetickou kamerou. Druhá polovina je naopak zbrklá, uspěchaná a ten happy end jsem jim v tomhle případě vůbec nevěřila. ()
Anh Hung Tran umí nádherné poetické příběhy, kde zapomenete na čas a pomalinku necháte plynout myšlenky a proplouváte minutu po minutě krásným minimalistickým prostředím za doprovodu hudby. Jsem zvědav, jak si poradil s knižní adaptací Norské dřevo od Haruki Murakamiho. Vůně zelené papáje mě přesvědčila o tom, že je to látka přímo pro něj, jako dělaná. Ale na druhou stranu režisér dostal ode mně mínus s filmem Přicházím s deštěm, který se absolutně vymyká jeho předchozí tvorbě. Skvělý odpočinkový film, při kterém můžete vypnout a jen se unášet vůní zelené papáje... ()
Galéria (48)
Zaujímavosti (1)
- Celý film byl natočen ve studiu ve městě Boulogne-Billancourt, které je vzdáleno 8,2 km od centra Paříže. V četných pouličních scénách byly použity speciální dekorace. (Aelita)
Reklama