Snorlax

Nikdy nepochopím, proč se Chabrol pouštěl do pokusů o horory. Když to nedělal, dokázal natočit výborné filmy. Líně plynoucí příběh Francoise, který se po letech vrací do rodné vsi a snaží se ji vnímat takovou, jaká zůstala ve vzpomínkách, je jasným důkazem, že Chabrol točit uměl už ve svých začátcích. Krásně propracovaná atmosféra, nápaditý vizuál a výborné herecké výkony tvoří sympatický a kompaktní celek.

Krásná a především moudrá pověst je zpracována s něžnou poetikou i ve scéně dramatické bouře. Milarepa prochází vývojem od lásky přes nenávist a mstu až k duchovnímu osvícení. Křehké zpacování nás nutí celou dobu Milarepovi fandit a přát mu úspěch ve veškerém jeho snažení.

Poslední film, který Lang natočil v Německu, už byl vzhedem k situaci realizován pod tlakem. Mírně se to podepsalo na ženských hereckých výkonech, které jsou podrůměrné. Vše ostatní již je charakteristický Lang, mistrně budované napětí, kvalitně propracovaný scénář, který již bohužel dnešního diváka nemůže zaskočit jako tehdejšího, neboť tehdy se na skvělém nápadu nepřiživilo ještě hejno opakovatelů. A pochopitelně Langovo unikatní vidění světa plného zsjímavý h obrazů i tam, kde by je nikdo jiný vůbec nehledal. Scéna útěku z místnosti za oponou je vymazlená do každého detailu.

Komisařka je poněkud nevyrovnaný film, má skvělý scénář a velice dobré herecké výkony, především Bykov je výtečný. Ale bohužel natočit dlouhé mlčenlivé scény se musí umět, jinak diváka nudí, což se bohužel stalo Komisařce. Vyzdvihnout však musím celou sekvenci porodu, kdy především její vzpomínky na smrt spolubojovníků jsou natočeny velice interesantně. A Jefimova moudrost v dialogu s Klaudií ve sklepě už patří do kategorie geniální.

Takto zajímavý scénář kdyby dostal do rukou nějaký alespoň průměrný režisér, mohla vzniknout velice dobrá filmová obžaloba Pol Potových zvěrstev. Minimálně by filmu pomohlo, kdyby měl režisér trpící velikášstvím zakázán vstup do střižny, snímek mohl prostříháním získat na dynamičnosti. Takhle se unyle táhne jako nepovedený med. A k tomu všemu hraje Kocábova unifikovaná filmová hudba. Vzhledem k předchozím dosti tristním okolnostem snad ani nemá cenu zmiňovat, že Kňažko byl do češtiny předabován Čepkem. To je zcela nepochopitelné, neboť Kňažko mluví česky výborně a Čepek by roli skvěle zahrál. A Medvecká jako dabérka? To je těch devět kruhů pekla, zřejmě nejhorší dabérka planety!

Naprosto emočně sterilní film o útrapách malého Žida za války schytal ránu pod pás příšerným slovenským dabingem. Ta paní, která otřesně mluví Srulika (to se skutečně na Slovensku nenajde ani jeden chlapec, který by mohl dabovat? ), je využita i při Srulikově utěku z nemocnice na namluvení starce. To už je opravdu příliš velká vychytávka i pro nás, kteří nemáme rádi stereotyp.

Posmutnělá feministická road movie o tom, jak dokáže osamění postupně sežrat lidskou duši.

Variace japonsko - amerického smíření bez zbytečně vypjatých scén a hlavně bez tuny sentimentu. Němcům a Britům ta poloha gentlemanů zkrátka sluší mnohem více. Méně už jim sluší ty jednoduché charaktery, které se zcela bez překvapení dokodrcají k očekávatelnému závěru.

Zvláštně nekompaktní film se snaží řešit příliš mnoho vztahů mezi zhruba desítkou postav. Osciluje mezi romatickým filmem, rodinným dramatem a idylickou selankou venkovského poetismu. Ale většinou divákovi mnoho nenabízí. Za zmínku stojí dvě scény rámující vraždu, obě jsou excelentně nasnímány. V kontextu toho, že francouzský film se nikdy nesnažil o hollywoodské maskování technických aspektů snímku, by možná nasvícení mohlo obstát jako zajímavý umělecký pokus naopak zdůrazňujîcí tento prvek mizanscény. To by ovšem nesmělo být provedeno tak šlendriánsky.

Ze samého vrcholu až na úplné dno, žádná druhá šance, když bojujete s neviditelným démonem ve své vlastní mysli, kolikrát nepřijde ani ta první šance. Pomalý rozjezd ukolébá diváka do mírného poetického snění, aby mu v rychlém sledu začal předhazovat jeden emocionální zásek za druhým. Uděláme to?