JASON_X

Tenhle film jsem viděl ještě v minulém tisíciletí, nejspíš v Aeru na Žižkově, a až dodnes, kdy jsem si dal repete, jsem si ho docela dobře pamatoval. Některé filmy se holt člověku vryjí do paměti, ačkoliv Victor a Thomas, mladí kluci z rezervace, se příliš nepodobají těm pomalovaným ječícím divochům na koních, s luky, šípy a tomahawky, které jsem v dětství tak bezmezně obdivoval. Popravdě mě ale druhá projekce už neoslovila tolik jako ta první, dávám přednost trochu vážnější notě, a odlehčená a úsměvná forma filmu na mě byla místy až příliš komediální a cukrkandlová, stejně jako dialogy a hlášky Victora a Thomase byly často až příliš vyumělkované. Ale za úplně největší průser považuju tu děsivou paruku, kterou tvůrci narazili na hlavu jakoby ostříhanému Victorovi, tenhle neestetický detail mi závěr filmu docela otrávil. Na druhou stranu se pak filmu i přes svou zkratkovitost, grotesknost a nadsázku podařilo výborně vykreslit realitu života v takové indiánské rezervaci, i pocity Indiánů mimo ni, je holt znát, že ho psali i režírovali domorodci.

Předně bych rád uvedl na pravou míru anotaci od nějakého kašpara ze Cinemaxu, který film zjevně neviděl. Pasmay není tanečnice, ale tanečník, čímž film rázem dostává úplně jiné kontury. A tak z nízkorozpočtového alternativního road movie o hledání indiánské identity je rázem road movie o hledání úplně jiné identity, takové té alernativní identity. No nic, trefa vedle, stane se. Ale bylo to aspoň trochu o Indiánech a shledání s indiánskou maminkou bylo dojemné. A všem zklamaným zájemcům o hledání nějakých těch indiánských identit pak doporučuju radši tohle alernativní road movie.

Jestliže jsem včera napsal k jisté nové francouzské gangsterce, že je příliš stylizovaná, pak nevím, co napsat k tomuhle. Zatímco předloňský blízce příbuzný BAC Nord byl vcelku realistický a uvěřitelný, s uvěřitelnými týpky v rolích sídlištních grázlů, tenhle teenagerský comix už je v realističnosti přes čáru. A může za to nejmíň ze dvou třetin představitel Karima, kápa "vzbouřenců". Sotva ochmýřený chlapeček, tak zhurta přehrávající své rádoby drsňácké grimasy, až působil jako karikatura. To že by měl být vůdce tuctů zfetovaných a zdivočelých opičáků? Umím si tohohle metrosexuálního mládence představit spíš coby lídra kapely pro pubertální týnky, nebo postavu z telenovelického seriálu pro mládež. Věru tragikomická figura. Nebo co měl znamenat ten odpudivý jeliman od policejních specnazů? Neodbytně mi připomínal tlustého ňoumu Sama z GoT, kterého jsem tak nesnášel. A nebo ty rádoby působivé "bitevní" scény... Zdolávání sídlištních "hradeb" mobilními žebříky... Že by se mezi ty paneláky opravdu nedalo jet z jiné strany? Nebo zásahovka ve formaci římské želvy a okolo jezdící čmoudi na motorkách, střílející na poliše rachejtle, fakt děsně cool výjev... Ne, tohle prostě nešlo, trapné, příliš trapné. A do toho ještě složité rodinné i generační vztahy, nebo konflikt mezi věrností republice a svému rodnému opičímu klanu... A nakonec vyjde najevo, že za všechno zase můžou ti zatracení bílí rasisti. Učiněné antické drama... Tedy pro diváky s dvouciferným IQ.

Po zhlédnutí filmu si zhnuseně říkám, že svět je vskutku špinavé, neradostné, ba hnusné místo. Hnusná je Francie, hnusné je Katalánsko (a hnusné je tedy i Španělsko), hnusný je Maghreb a hnusné je to určitě i všude jinde, i když to už film neukazuje. Hnusní jsou většinou i lidé, kteří tam žijí. Hnusní jsou samozřejmě gangsteři, vymatlaná amorální hovada, která zabíjejí se stejnou samozřejmostí, s jakou běžný občan třeba chodí do fachy, hnusní jsou většinou i poliši, kteří jsou většinou na první pohled od gangsterů k nerozeznání. Všichni se s oblibou oblékají do černé kůže, čumí drsně a mají drsné hlášky, vypadají nemytě, mastně až zapařeně a jsou všichni více nebo méně přičmoudlí, takže většinou ani není jasné, kdo je vlastně Francouz, kdo Katalánec, kdo Arabák a kdo Cigoš. Jen negři jsou jasní, to je jasné. Jo a hnusná je i ta francouzská hatmatilka, do které přiblblí tvůrci nadabovali všechny dialogy v arabštině a katalánštině, protože většina Francouzů nejspíš nezvládne přečíst pár titulků. Tak to jsou asi hlavní dojmy, které jsem si z filmu odnesl. Francouzské kriminálky jsem míval vždycky rád, ale tahle mi bohužel přišla příliš stylizovaná a scénáristicky i herecky průměrná.

Za souslovím "nezávislý film" v posledních letech většinou podezřívavě hledám nějaký pravdoláskařský moralizující blábol pro salónní humanisty a naivní idealisty odtržené od reality. Ale tady jsem se spletl. Nejedná se totiž o utopické vlhké fantazie o návratu do lůna Matky Přírody a životě v souladu s ní, jak jsem se zpočátku domníval, ale o psychologicky zajímavý příběh o potřebě života mimo společnost. Ne na okraji společnosti, ale mimo společnost, to je důležité. Ovšem v dnešní době a v našem civilizačním okruhu je to takřka nemožné, to dá rozum. Ale Ben Foster to se svou dcerou zkouší stále znovu a znovu a nenechává se odradit. Dlouho mi vadilo, že scénář nevysvětluje podstatnou věc, a to proč a před čím (před jakou minulostí) Foster vlastně utíká, ale postupně jsem zjistil, že to není důležité a že je vlastně lepší, když to zůstane skryto. Film zkrátka nenabízí žádné odpovědi, protože ani neklade žádné otázky. Ale v leckterém divákovi může vzbudit určité pocity a pobídnout ho i k nějakému tomu zamyšlení, třeba nad smyslem života, vesmíru a vůbec. Například část mého Já si opět potvrdila, že by se jí asi líbilo žít na americkém severozápadě.

Proč "pouze" tři hvězdy tak zajímavému a vizuálně nadprůměrně působivému filmu? Předně proto, že ve skutečnosti vše proběhlo podstatně jinak (realitě odpovídá pouze příčina pádu letadla), proto, že tvůrci z Larisy udělali ženského MacGyvera a z katastrofického survivalu patetické melodrama. Ale zároveň musím ocenit perfektní trikovou scénu pádu letadla, bezvadné retro obrazy ze života v CCCP, nebo syrové záběry z tajgy (Naděžda K. si při natáčení asi opravdu "užila").

Ze prý "čistokrevné sci-fi"... No dobrá, dejme tomu, vskutku se jedná o klasické hard sci-fi, haleluja. Ale byla by slušnost připsat do anotace taky to, že se zároveň jedná i o feministickou a ekologickou agitku. Feministickou prostřednictvím mimořádně nesympatické mužatky v hlavní roli, a ekologickou proto, že pí rejžová se divákovi snaží podsunout hypotézu, že lidstvo bude do jedné generace mrtvé, protože znečišťuje vzduch. Nemyslím, potrvá to určitě o nějakou generaci déle. Taky je v něm na můj vkus příliš humanistického a altruistického moralizování a podobných nechutností. A určitě bych se obešel i bez toho nasládle optimistického konce. Na druhou stranu je to vcelku záživné a vizuálně pohledné komorní scífko, kterému nechybí ani trocha nějaké té akčnosti nebo psychologizování. Na režisérskou prvotinu slušná práce, takže zaokrouhlím nahoru.

Viděl jsem teď v jednom novém filmu Richmonda a samozřejmě jsem si hned vzpomněl na jeho kulervoucí figuru Bobbyho Sixkillera... Co k tomu napsat... No já tenkrát fakt hodně kalil, takže mě snad omlouvá, že jsem tenhle šílený seriál často na Primě nebo kde sjížděl. Samozřejmě třeba proti taktéž Primáckému Magnumovi to byl jen slabý odvar, vystajlovaný renegát byl často nechtěně zábavný, zápletky nadprůměrně dementní, navíc ještě bytostně nesnáším motorky... Ale mělo to i svá pozitiva... Třeba se mi u toho dobře osaměle chlastalo... Jo a taky se mi moc líbila Sixkillerova blonďatá ségra, i když jsem nikdy nezjistil, jak k ní vlastně přišel, pravděpodobně se to vysvětlovalo už někde na začátku, ale ta epizoda mi unikla.

Ale to je moc velká škoda, že tahle "kingovina" skončila tam, kde by teprve měla pořádně začít. Takže snad ve druhém dílu. Každopádně příjemný návrat kamsi do devadesátek či nulek, kdy podobné filmy docela frčely. Stokrát omletá pomsta outsidera na odporných trýznitelích se neokouká, jen musíte být tolerantní k silně absurdní zápletce. Obligátní mimozemská mutace, která outsidera promění málem v predátora, je zde nahrazena prastarou indiánskou kletbou (nebo snad požehnáním?) a chvílemi mi děj připomínal parodii, konkrétně třeba při všech scénách se šamanem Richmondem/Sixkillerem. Taky mi silně vadilo trapné moralizování na konci, kdy spravedlivá pomsta na vrazích matky je stigmatizována jako něco špatného, ba přímo zlého, božínku. Naopak po rozpačitých dojmech z nedávného Why?, kde jsem málem nepoznal mou oblíbenou mutantku Natašu a kde ve mně stařeček Lance vzbuzoval hlavně soucit, je tady Nataša docela šmrncovní a Lanceho ožralecký "léčitel" je přímo k sežrání.

Žádný horror, natož mysteriózní, tenhle film opravdu není. Děj se ubírá úplně jiným směrem, než jakým jsem myslel, že se bude ubírat. Nic proti, kriminální thrillery já rád taky. Ovšem to by rejža Tatay nesměl být takový Tatar a jelito. Zápletka dobrá, zpracování hrozné, protože nešikovné, těžkopádné, kostrbaté. Plus otravně přehrávající představitelka Pauly. A retardovaně happyendový epilog je pak ona pověstná třešínka na dortu. Nebo spíš hřebík do rakve. I když je v poslední čtvrtině několik relativně napínavých momentů, celkově film považuju za ztrátu času.