JASON_X

Zpátečničtí, omezení a hodně nasraní běloši se chystají lynchovat nevinného černocha. Jak tahle hrůza probůh dopadne? Ehm, řečnická otázka, bylo mi to celou dobu úplně buřt. Zatím jednoznačně nejslabší epizoda celého seriálu. Nudná a takřka o ničem.

Misantropický zoolog, biolog a především zombiolog se v pustině zombielandu setká s oprsklou užvaněnou šikmoočkou. A většinu času pak spolu vedou konfrontační rozhovory o smyslu života, vesmíru a vůbec. On je pošuk, který už dávno zavrhnul lidstvo a paličatě hájí názor, že zombie jsou nedílnou součástí přírody, ona mu oponuje. No a vo tom to je. Závěr potěšil.

Jestli vás taky ve Walking Dead fascinovala ona holohlavá nestvůra Alfa, asi jediná vskutku démonická postava téhle jinak spíš vztahové telenovely, tak by vás měl zaujmout i příběh jejího zrodu. Příběh syrový, temný, nelítostný, na hony vzdálený dvěma epizodám předchozím. +90%.

Lola rennt a Butterfly Effect. Tak na tyhle dva vzájemně nesourodé filmy jsem si v průběhu druhé epizody vzpomněl. Konverzační černá komedie v době propukající zombijské epidemie, jejíž děj je zajímavě (i když vůbec ne originálně) časově zacyklený, proč ne. Bavilo mě to a líbila se mi postarší bruneta v roli čubky šéfové.

Kdybych tak někdy potkal scénáristu, řekl bych mu asi něco jako "hele kámo, ty jsi asi kapánek mimoň, co?" A odpovědí by mi nejspíš byl nechápavý pohled zpoza tlustých brejlí na uhrovatém obličeji. Tedy nic proti brýlatým, jen se pokouším stručně vykreslit pubertálního nerda odtrženého od reality. Protože tohle musel napsat někdo takový. Nebo nevyzrálá pipka odtržená od reality, to je fuk. Jestli jsou Walking Dead telenovela, tak co by potom mělo být sakra tohle? Zombijská soap opera? Ale na druhou stranu je to postapo, jsou tam zombie a v závěru bylo několik pěkných okamžiků, takže provizorně tři a jdu na další díl.

Jedu marvelovky o Thorovi pozpátku, takže srovnávám s tím zatím posledním Thorem, též od Waikikiho. A žádné velké nadšení. Neřeším ani tak ten duhový Ássgard, zabydlený navíc uťápnutými lúzovitými lidičkami (často barevnými), ale celkově mi Ragnarok přišel znatelně slabší, než Love and Thunder (mch. se stejně jetým Ássgardem). Je v něm výrazně míň vtipných hlášek i gagů, míň nadsázky a sebeironie, děj je (hlavně "díky" Hulkovi) víc infantilní, nebavil mě sluníčkový Loki a lezla mi krkem otlemená vulgární valkýra. Na druhou stranu se povedli třeba impozantní pervert Goldblum a Blanchettka v sexy spandexu, takže dejme tomu plichta, ale na další filmy o homolordovi... vlastně o hromolordovi Thorovi už asi chuť ani odvahu nikdy neseberu.

Pointa se dala vytušit už nějaký čas před jejím "oficiálním" odhalením a Christina R. je stále stejně roztomile špatná herečka. Ale právě pro její zvláštní nervní herecký styl a jisté neidentifikovatelné fluidum ji mám rád, stejně jako mám rád a nikdy se mi asi nezprotiví podobné pointy, jako je ta zdejší. Plus body za skvělou vizuální stránku, za příjemně zasněnou, nebo spíš snovou atmosférou i za jistý překvapivý časový skok, který jsem předem nevytušil ani omylem.

Tak nevím, jestli jsem dlouhá léta nedělal chybu, že jsem všechny marvelovky o Thorovi důsledně ignoroval, protože ze VŠECH ostatních marvelovek, které jsem kdy viděl, jsem byl VŽDYCKY znechucený, ať už více nebo méně. Ale u tohohle nového Thora jsem se překvapivě dobře pobavil, pojmout ho jako komedii považuju za dobrý nápad, rozhodně tedy lepší, než pokoušet se v reáliích jeho fiktivního (a notně švihlého) vesmíru o nějaký "vážný" příběh. Syntéza nadsázky, sebeironie, přehršle vtipných hlášek, postav i gagů, plus hezkého digitálního vizuálna, mi perfektně sedla. A právě proto, že celý film je jedna velká nadsázka a sebeironie, mě ani příliš nerozčílil fakt, že v Ásgardu je víc černých než bílých, že královna valkýr je lesba a Thorův kamenný kámoš je gej (vlastně celá jeho rasa jsou gejové), u komedie tyhle moderní deviace občas i zkousnu. Baleův záporák je výborný (a má i dobrý příběh) a skvělý je třeba i Croweův obtloustlý a požitkářský slizoun Zeus. Možná se časem mrknu i na předchozí díly, i když s nadsázkou prý u Thora začal až pan Waikiki v Ragnaroku.

Po všech těch sterilních a bezduchých Avengerech a ostatních příbuzných humáčích, jsem se po dlouhé době zase u zfilmovaného comicsu dobře a nostalgicky pobavil. Škoda, že podobné kousky se už dneska netočí. Ne že by to bylo dílko nějak výrazně temné nebo dospělé, ale na nic si nehraje, nebere se příliš vážně, jeho triky jsou z dnešního pohledu nádherně kulervoucí (vedou Violator a hlavně Malebolgia s celou svou pekelnou armádou) a celkově mě zkrátka bavilo stokrát víc, než současné namachrované comicsové blockbustery. A krátký gag s clownovými připosranými spodkami byl fakt dobrý úlet.

Nejdřív jsem chvíli myslel, že se do děje nemůžu dostat proto, že ho sleduju s poněkud kostrbatými amatérskými cz titulky. Potom, coby poctivý introspektor, jsem zase dával vinu sobě, že zkrátka můj intelekt není připraven na vstřebání tak rafinovaně artové formy příběhu. Ale zhruba od poloviny filmu už jsem měl definitivně jasno v tom, že chyba je objektivně a jednoznačně na straně rejži a scénáristy, protože je to ta samá kreatura, která se podepsala už např. na scénáři k novému, totálně vymrvenému Candymanovi. Kámo, angažovaný agitky o rasismu i fantasmagorický slátaniny ti jdou fakt docela dobře, nechceš ale příště radši zkusit natočit třeba nějakou fekální komedii a vykašlat se na horrory a na scífka? Nebýt vzteklého opičáka, dal bych odpad. (Měls pravdu Bassmene, že mi tohle asi fakt nesedne.)