nonick1

Velmi povedený dokument, ve kterém vztahy mezi členy kapely vyznívají naprosto jinak, než ve filmu Bohemian Rhapsody.

Film o hledání sebe sama a o věčných pochybnostech, zda tráva u sousedního partnera není přece jen zelenější... Čas přitom kvapí, život utíká a je důležité si uvědomit, že to, co hledám, už vlastně mám: už je to ONO - a nic jiného, kromě pozdního litování, najít nelze. Podle mého soudu velmi povedená záležitost.

Jen další superdigitálně hypernavoněná megazdechlina pro "smart"generace, vyučené na komiksech.

Během sledování této "komedie" jsem se zasmál JEDNOU - a to při "cimrmanovském" vypípávání  (patrně jadrných?) maďarských nadávek, neboť pravděpodobnost, že by jim u nás někdo rozuměl, se limitně blíží nule. Proč vůbec byl tento film natočen? Je to jen neskrývaná, půldruhé hodiny trvající reklama na Kempinski a Bogner - jinak nechápu důvod natočení tohoto filmu, prošpikovaného product placementem, ani důvod, pro který se této blamáže zúčastnil Jiří Bartoška. Přiznám se, že jsem o něm měl poněkud vyšší mínění.

Trochu paradox: animovaný muzikál, jehož hudební složka je zároveň jeho nejslabší stránkou. Ostatní šlape, jak má a u filmu se pobaví jak děti, tak dospělí. Bylo by to i na pět hvězd, ale kvůli zbytečně jalovým písním musím chtě nechtě jednu hvězdu ubrat.

Název Přízraky v Benátkách je jen marketingová návnada: žádné křivolaké uličky, žádné kanály, žádné Ponte di Rialto, nic z toho se nekoná. Film má sice slušný vizuál, ale vzhledem k tomu, že se prakticky celý odehrává pouze v jednom zamčeném domě a spoře osvětleném interiéru, mohl být natočen kdekoliv jinde a jmenovat se třeba Na samotě u lesa, či Nuda v Brně. „Duchařský“ příběh občas nedává smysl a přes usilovné chtění mystéria postrádá napětí i atmosféru. Pseudo-hororový scénář se místy opírá o berličku halucinací, přičemž chvílemi by si člověk i přál, aby za vším raději stáli duchové, protože některé Poirotovy dedukce působí velmi krkolomně (o způsobech smrti jednotlivých postav nemluvě – viz. sebevražda s kudlou v zádech). Závěrečné titulky jsou tak vysvobozením nejen pro aktéry této divadelně-filmové detektivky, ale i pro diváka.

Za těch deset mega od českých daňových dlužníků si měli pořídit alespoň lepší mikrofony. Rozuměl jsem každému třetímu slovu. Naštěstí.

Těžko uvěřit, ale tenhle ne-dětský animák, prodchnutý magickým realismem, dokáže diváka dojmout k slzám. V hraném filmu by možná vztah mezi osamělou Annou a tajemnou Marnie vyzněl místy nevěrohodné či nechtěně komicky, ale v kresleném filmu to nehrozí. Film nikam nespěchá a plyne velmi pomalu - postupně se z minulosti vynořují střípky Anniných vzpomínek, které vyústí v překvapivý závěr. Výsledný hluboký dojem z tohoto melodramatického snímku je tvořen mozaikou, složenou z působivé animace a podmanivé hudební složky, jakož i ze scénáristicky bravurně zvládnutého příběhu, skrývajícího v sobě po celou dobu tušené tajemství.

Ivan je jen jeden, aneb kterak se gorilí samec z cirkusu na svobodu(?) dostal. Pokud tedy výběh v ZOO budeme vnímat jako svobodu. Kladem tohoto rodinného filmu je bezesporu vizuál a naprosto dokonalá animace digitálních zvířat - melancholický Ivanův pohled je tak přesvědčivý, že váháte uvěřit, že gorila není živá. Slabou stránkou je ovšem skutečnost, že film je prakticky nedějový, plný dialogů, bez větší akce či dramatické zápletky s rozuzlením, a téměř celý se odehrává pouze na jednom místě. Rád bych šel s hodnocením výše, ale nemohu si pomoci: více, než na tři hvězdy to opravdu nevidím.

Velmi povedený snímek s podmanivou atmosférou. Do detailu vymazlená animace s významnou rolí zvukové složky: vnějších ruchů okolního světa a působivé hudby. Nebýt toho otevřeného konce, neváhal bych s plnou palbou. Aktualizace: všiml jsem si, že odpočívající Šó čte Danteho Božskou komedii, což si říká o pátou hvězdu.