prezdivaka

Výborný film, který by se dal ku prospěchu díla zkrátit, ukazuje celosvětový problém: voliči se snadno koupí prostřednictvím slibů. Dělají to celosvětově levicové vlády a mají s tím úspěch.

Skvělý seriál pro všechny fanoušky sci-fi. Jen mě moc mrzelo, že to dopadlo podobně jako knihy 500 nejlepších alb všech dob nebo 1000 filmů, které musíte vidět...atd. Vše se točí kolem Hollywoodu a nebo maximálně Británie. Zbytek světa jakoby neexistoval. Co polské, německé, francouzské, ruské či české sci-fi? Proto jen 4 hvězdy.

Bohužel přes nespornou výtvarnou kvalitu a skvělé triky, se film utápí v absurdně akčních scénách se supermanskou Alenkou a poetika Carrollovy předlohy je fuč.

Je to úžasně hravé. Zcela v duchu poetiky Semaforu. Krásné písně. Normalizační zábava vypadá opravdu docela jinak.

Skvělý film. Padesátá léta v New Yorku, brilantní dialogy, hudba, humor, žádný ateliér - vše v reálu. Takový koktejl retra, nostalgie a poetismu. Jak by to asi udělal Fellini s Allenem. To nízké hodnocení nechápu a zároveň chápu. Je to pro vnímavé diváky. Není tam podbízivost, napětí, sex, ale je v tom život.

Konec byl dost podivný. Ani střela do hrudníku Viktora by nebyla možná. Střelci na mostě ho nemohli takhle trefit.

Syrové a skvělé. Mnoho zajímavých režijních nápadů.

Před pětatřiceti lety jsem sci-fi se stejným názvem a hvězdným Yulem Brynerem viděl v kině Ponrepo. Tehdy to byl zážitek a myslím, že to byl ten právě tento scénář, za který se tvůrci seriálu schovávají spolu se jménem Michael Crichton. Ta myšlenka zábavního parku pak byla po letech oprášena v sérii Jurský park. To, co tehdy vystačilo na nabitý film, v dnešní době myšlenkové impotence, uchvátila HBO na několik sérií. Díky tomu vznikla rozvleklá sága, která se utápí v překombinovaných a někdy až nudných eskapádách. To, co by se v podobě knihy četlo se zatajeným dechem, působí na obrazovce někdy až směšně. A hlavně - nesmíte moc přemýšlet. Pak byste si mohli klást nepříjemné otázky. Třeba - jak by v konzumní společnosti vznikl projekt za miliardy dolarů a s ohromnými náklady na denodenní servis? Živený přísunem několika nadšenců do počítačových her, kteří se rádi zvednou od monitorů a jdou si užít s moderními hračkami. Kolik by museli zaplatit, aby to celé monstrum se stovkami techniků, projektantů, manažerů a ředitelů mohlo fungovat. Už to je víc sci-fi, než celá série. Pak jen další řetězec podivností od nekonečné energie androidů, nevyčerpatelných zásobníků, inteligence Meave, která je (proč) na úrovni samotných tvůrců. Ta ale by vydala na celou stránku. Nejlepší na tom celém je ale hudba. ta je prostě skvělá. Ta syntéza moderních a klasických kousků v nových aranžích je něco, co jsem si opravdu vychutnal.

V titulcích uvedeno 1967.

Když to srovnám s adaptací literárního díla pana Procházky - Kočár do Vídně, tak z toho vychází Ptáče jako nebohý sirotek. Oba filmy jsou strohé a ve vyprávění chudé na dialogy. Přesto bych bez předchozího přečtení Kosinského knihy asi netušil, co za sled katastrof na plátně pozoruji. Film nemá expozici, zápletky jsou po nějaké době už i ve své krutosti únavné a nějaké poselství či přesah už vůbec. V knize je mimochodem dost důležitá čast, odehrávající se v sirotčinci. Chlapce tam šikanují a on najde zastání u staršího chovance. Spolu chodí ven a na tržišti Joska omylem schodí hrnčířský stánek. majitel ho surově zbije a připraví i o zuby. Oba spřádají pomstu a staršího napadne, že vykolejí vlak, kterým trhovci jezdí. Starou rezavou výhybku, která vede na slepou kolej, rozpohybují, a vlak navedou do rokle. Stane se velké neštěstí a zahyne mnoho lidí. Dojde k ohromnému rozčarování, když za týden vidí na tržišti hrnčíře, jak si vybaluje zboží. Tento téměř klíčový moment o vině a trestu, o zlu které málokdy dojde potrestání, Marhoul nahradí nesmyslným a nevěrohodným vykonáním vraždy zastřelením. Přemýšlel jsem, kam asi tak Joska pistoli ukryl, když ho přivedli do sirotčince. Režisér se všem obtížným situacím vyhnul zkratkou a zatmívačkou. Ale film není jen dlouhá řada krásných fotografií.