prezdivaka

Pro mě možná nejlepší film všech dob. Těžko jej něco překoná. Viděl jsem ho asi šestkrát a pokaždé objevuji další vstvu hodnot. Jako když loupete cibuli a dostáváte se stále k větší kvalitě. Kamera je prostě úchvatná. Kosmopolita Nestor Almendros, s kterým točil třeba Francois Truffaut a velmi si ho vážil, je génius. Naposledy se mi takhle obrazově líbil Revenant. Exteriéry nejsou ponechány napospas času naplánovanému produkčními, ale denní době a světelným podmínkám. Nejsou natáčeny kolem poledne, ale naopak ráno či v podvečer. Svícení (pokud nějaké je) je neznatelné. Hudba přichází v pravý moment a mistr Morricone (nominace na Oscara) jí volí přesně podle not filmu. I Camile Saint Saens s Aquariem je vybrán s citem. Jako jeden z mála filmů světové produkce není doslovný a přímých dialogů tu moc nenajdete. Když už dojde na lámání chleba, Malick utíká k prostřihům, které by mohly být obrazy v největších světových galeriích. Nad vším se vznáší nádherná hudba a děj provází vyprávění dospívající Lindy. Jak je u Malicka zvykem, nikdo nepřehrává a patos tady nenajdete. Žádný nešvar typický pro Hollywood zde není.