Coliseum

S klidem v duši by DC mělo Snydera (a kohokoliv dalšího, kdo se na týhle sračce podílel) zažalovat. Ochráncům sem napařil poctivou čtyřku, pač guilty pleasures a jakože fór, ale naprosto upřímně: Liga spravedlnosti je srovnatelně diletantská, bezbřeze drzá kravina . Žasl sem, jak lehce lze vyplenit základní postavy komiksovýho jsoucna (a utopit vagóny prachů). Ale co bych se vztekal, nikdo mě nenutil se na to dívat. A koneckonců, nejlíp je to shrnuto tady: https://www.facebook.com/moviezonecz/videos/10155271110668681/. Jen bych dodal několik stovek sprostejch slov a dehonestujících metafor, příměrů a tak všelijak podobně. Za mě čistý zlo a průzračnej odpad.

Mno, vidět proslule samolibého génia akčně skotačit na (po, skrz) mostě za pomoci takřka bojového špacírštoku je podobné jako představa zběsile střílejícího mistra baloňáků a doutníků při automobilové honičce. Zkrátka, tohle jde jen v současných zpracováních. Škoda přílišné narativní zběsilosti a docela odfláknutého představení postav. U konce jsem se opravdu bál konce. Avšak...

Tak od Třeštíkový sem čekal mnohem víc, než angažování čtecího zařízení Zdeny Procházkový, druhdy Renčovy Lídy, spoustu známých sestřihů, prostřihů, Hitlerů a Goebbelsů a především infinitivní množství faktografickejch nepřesností. Ostatně, NinadeL to napsala přesně. Byla to vyčerpávající až útrpná podívaná a potenciál v prachu.

Má to atmosféru, nápad, inteligenci a nádherně postavené schody sklíčenosti k husí kůži sevřených půlek. V době premiéry muselo jít o terapii šokem paličkou na maso mezi oči, myslím však, že i dnes dokáže film hodně říct a ukázat. Pokud člověk poslouchá a dívá se. Nekompromisně epochální.

Je hezká i ze zadu.

S pískem o závod.

Kaťuša!

S naprosto, v tomhle případě, mysoginní umanutostí konstatuju, že Jillian Bell je ta nejodpornější píča, co svět stvořil. Minimálně v týhle roli (pokud je to veganka, kuřačka, co ráda whisky a posluchačka shellac a unsane, beru zpět). Scarlett ta vtipná poloha jde taky čim dál míň (jestli jí kdy šla) a Zoë je na můj vkus až příliš kosternatá (a byť má prostor, tak hodně monotónní). Ilana a Kate za mě sympatický, ale nevytrhnou to ani v zákrutě. A vážně mi uniká americká obsese pyji a nekonečný poukazování na spojení falus = třeskutej humor.

Vyfouknutá skořápka. Šero a dutě prázdno.

Vážně nevím, co přesně tímhle Klusák sledoval a i když sem pár jeho po promítacích diskuzí s diváky slyšel, nemůžu se zbavit jeho narativní prvoplánovitosti a chuti za každou cenu jít proti filmovému establishmentu, než syrově ukázat prstem na určitý problém. Zároveň nejsem s to pochopit, že žijeme v zemi, kde Semelová v přímém přenosu popírá padesátá léta a srpnovou okupaci a filmař natáčí člověka, který otevřeně mluví o rasových pogromech a popírá holokaust (a to snad, alespoň v prvním bodě, nemyslím ani tak Dalibora, jako druha jeho matky). Ať je to jakkoli, nestalo se dlouho, abych se tolik rděl studem, tolikrát se opravdu naštval a chtěl, byl-li by film na celuloidu, snímek transparentně spálit a pak pomočit. A nic z toho nemění ani píď na mém přesvědčení, že se možná Klusák o něco snažil nebo pokusil, ale ve výsledku vypovídá zase spíš o sobě samém..