Pitam

Je dost zvláštní vydávat konspirační teorie formou seriózně se tvářícího dokumentu. Ale počkat, je to vlastně originální série od Netflixu.. :-) Některé věci jsou i docela zajímavé, např. rozhovory s vyšetřovateli, lidmi z aerolinek, záznamy tiskových konferencí - funguje to jako dobrá sumarizace dostupných informací pro někoho, kdo o tom věděl něco jen matně a z doslechu. Jenže na druhou stranu - nejvíce času si tam pro sebe "krade" konspirační teoretik, který se označuje za "investigativního novináře". Ten má asi nasledované všechny díly v sérii "Mayday", která přináší už mnoho let velmi zdařilé (jen trochu zbytečně natahované) rekonstrukce leteckých katastrof a z nich si vytvořil své vlastní smyšlené teorie, o které se zcela "seriózně" opírá. Jisté je, že nevíme nic. Rozlehlost a hloubka oceánu je nepředstavitelná a odpovědi se možná dozvíme, až jednou bude nalezen vrak letadla, třeba zcela náhodou za 100 let. Do té doby bude všechno okolo jen mlácení prázdné slámy. Vyslovený příměr jednoho z vyšetřovatelů to vyjadřuje zcela výstižně: "Nehledáme jehlu v kupce sena. Snažíme se teprve najít aspoň tu kupku sena"...

Docela povedená jednohubka se skvěle fungující vzájemnou chemií ústřední dvojicí Roberts + Clooney. Oba jsou tu uvěřitelní, civilní a oba s přibývajícím věkem doslova kvetou do krásy (Julia) a šarmu (George). Je fajn se zase jednou po letech dočkat z továrny zvané Hollywood lehce plynoucí romantické komedie bez vulgárního humoru a pro americké filmy tak obvyklého patosu. Doporučují 4 z 5 romantických duší :-) A pokud taky milujete cestování a nikdy jste nebyli na Bali, pak to můžete brát prostě jako takovou velmi vtipnou "Cestománii" :-)

Tento dokument (shlédnutý v rámci festivalu "Jeden svět") by měli povinně vidět všichni, kteří velmi často využívají služby typu Uber. Nedávno byla u nás (a myslím stále trvá) kauza okolo naší "malé lokální firmy" (ve srovnání s Uberem) "Rohlik", kde se také "s překvapením" zjistilo, že se k zaměstnancům chová, jak ke kusu hadru (a navíc je špehuje, viz anticena "Big Brother", kterou firma letos dostala). Neříkám, že donáškové služby jsou špatné (ač je sám nevyužívám, protože to prostě nepotřebuju, ale věřím, že pro mnohé lidi je to třeba i nezbytnost), nicméně by měli asi všichni vidět i tu druhou stranu, tj. jak se k nim objednané jídlo dostane (kdo ho doveze, kolik za to ne/dostane zaplaceno, atd.). A teď samozřejmě nemyslím rozvozy z restaurací a hospod, které tuto službu v rámci sebezáchrany zavedly za covidu. Bavíme se o těch firmách, které mají stovky až tisíce "poslíčků". To je jen jeden z mnoha zvrácených aspektů dnešního virtuálního světa, na které dokument poukazuje. Světa, kde sice všechno řídí naprogramované algoritmy, ale fyzickou práci v nich skrytou vykonávají lidé, kteří se tím mnohdy dostanou do naprosté pasti. Umíte si představit, že za více a lépe odvedené práce dostanete o to nižší ohodnocení? Vítejte v Uberu (a jemu podobným). Osobně mě ale asi nejvíc dostala část, co by se dala nazvat "hřbitov kol". Ta ukazuje, jak může skončit původně dobrá myšlenka sdílených kol, pokud se nijak nereguluje. Záběry na barevně sladěné mozaiky ze statisíců odhozených vraků na skládkách berou dech. Působí vlastně mnohdy umělecky a esteticky krásně. Škoda, že je to vlastně jen důkaz neskutečného plýtvání zdrojů. Přikládám video (bez komentáře), kde jsou vidět ty neuvěřitelné hory odložených kol. A druhé video (v angličtině), které popisuje "příběh" katastrofy sdílených kol v Číně.

Když občas natrefím na tyhle filmové skvosty, vždycky si říkám, kdo taková díla má chuť sponzorovat, ba co hůř, hrát v nich? Všechno je v nich špatně. Nejlépe se na ně hodí můj oblíbený recept: "Za stálého míchání lejeme do hajzlu". :)

Tohle bude asi můj nejkratší komentář, ale co už. Co to sakra bylo? :-/

Nejsem fanoušek Eurovize, to spíše naopak. Pár celých finálových dílů jsem ale kdysi dávno viděl (tuším ještě na základce). Postupně mě to pak přestalo bavit a v posledních letech jsem už jen občas zaznamenal, v jakou přehlídku cirkusových umělců se tahle soutěž postupně proměnila. A právě proto mě potěšilo, že si z toho "hudebního panoptika" někdo udělal náramnou srandu a natočil s velkou mírou nadhledu její parodii. Je to docela vtipná jednohubka s toporným Willem Ferrellem, s překrásnou a moc hezky zpívající Rachel McAdams a s povedeným soundtrackem. A v neposlední řadě také s pořádnou dávkou lásky k Islandu :-)

Docela příjemná jednohubka na nedělní odpoledne. Neumím si představit jediný důvod, proč chtít film vidět znovu. Je v něm sice krásná hudba, moc povedená výprava a sympatická hlavní hrdinka (která od dob počátků Stranger things řádně dospěla, a to nejen filmově, a taky jí to zde mnohem víc herecky sedí i sluší), ale děj je strašně jedoduchý, styl vyprávění děsně polopatický a vyskytuje se zde jednodznačně nejneschopnější nájemný vrah v dějinách :-) Prostě průměr. Ale soundtrack si asi ještě někdy pustím a jsem už docela zvědav na další role Millie.

Neskutečná blbost, kterou v mých očích od odpadu zachránila jen vcelku povedená postava Williama Fichtnera, a také to, že se film sám ani nebere moc vážně. Fakt mě to nebavilo. A to mám Nicolase Cage rád, ale na tuhle slátaninu se (ani kvůli jeho psím očím) už nikdy nekouknu...

Marně přemýšlím, o čem byl začátek filmu. O čem konec. A o čem to bylo mezitím? Možná za to může fakt, že jsem hrou naprosto nepolíben, takže jsem se v tom ztrácel od začátku do konce a marně přemýšlel o jakékoliv logice děje a motivaci postav. Tohle dílko mě prostě a jednoduše zcela minulo. Ta jedna hvězda je za docela zajímavý vizuál. Nic víc mě nezaujalo. Bohužel.

Zajímavý počin studia Netflix, kterému rozhodně musím přiznat moc hezkou animaci a docela zajímavý příběh i námět. Pravda, kvalitám filmů např. od studia Ghibli se nevyrovná, ale i tak mi je to v mnoha ohledech připomnělo, což já za sebe rozhodně beru jako pozitivum. Postavy jsou sympatické, ale chybělo jim právě to "něco", co by mě přinutilo si k nim vytvořit silnější vztah. To "něco" právě umí vytvořit právě filmy Ghibli a je asi dost těžké se tomu vyrovnat. Nicméně film je to opravdu hezký, hudební doprovod se, myslím si, také povedl. Je potřeba myslet na to, že je to film hlavně pro dětské diváky, takže obsahuje dost naivních prvků i zápletek, ale to se dá odpustit, zejména když se zakoukáte do těch krásných očí ústřední kočičí postavy jménem Taro :)