Eurosong: Příběh skupiny Fire Saga

Zatím nejlepší komedie roku, která si milým způsobem dělá srandu z této soutěže, aby se na konci překlopila v něco opravdu neironicky dojemného. Potěšily i písničky, ať už převzaté (3x Sigur Rós!) nebo původní (Húsavík bude jistě oscarovým favoritem). Mimochodem, v Húsavíku i Edinburghu jsem byl a je to tam fakt pěkné ;-p (23.07.2020)

"Země východní Evropy hlasovaly pro Island. To nedává smysl." Ale dává, chlapče. My se totiž netváříme přemoudřele a dokážeme ocenit ujetý vystoupení. To jen tak naokraj, protože Eurovize je vážná věc a jen těžko v ní lze uspět bez pomoci vražednejch Elfů. Já jsem samozřejmě doufal v ještě větší hovadinu a bylo mi jasný, že dýlka dvou hodin je přepálená, ale stejně jsem si to s Larsem, Sigrit a různobarevnejma euroúchylama docela pěkně užil. (07.10.2021)

Co napsat o tomto filmu? Čekal jsem střeštěnou pitomost v duchu Ledově ostrých, kde se Ferrell vysmál krasobruslení. Jelikož nesleduji a nemám v oblibě Hlasy, X-faktory, Superstáry a podobné hovadiny, byl jsem celkem zvědav, jak se s tím popasuje v tomto případě a co to zas bude za šílenost. Musím však upřímně přiznat, že to bylo docela fajn a ač je Ferrell synonymem pro nekoukatelné slátaniny, tady zřejmě lehce stáhl nohu z plynu a vznikl veskrze příjemný komediální kousek, prošpikovaný opravdu hezkými písněmi. Děj a příběh celkově je vykalkulovaný a pitomý, ale určitě je to něco jiného, s čím jste se u Ferrella příliš nesetkali a už to je důvod k tomu se na to podívat. A pokud některá z písní nezíská zlatého bludišťáka, tak už nevěřím, že je spravedlnost v tom prohnilém Holém Údu. Překvapivé čtyři sluníčka, kterým výrazně dopomohla svým hlasem Molly My Marianne Sandén. Všechna čest. 75% (27.06.2020)

Příznivci (hudebního) nevkusu mají žně. A všechno to má na svědomí (tentokrát nezvykle umírněný až krotký) Willl Ferrell. Ten dal vzniknout pěvecké dvojici Fire Saga z Islandu, co ve své zemi nepatří zrovna k uznávaným umělcům a spíše jen sklízí posměch. A vypadá to, že si se svým hudebním repertoárem nesplní svůj velký umělecký cíl: účastnit se proslulé pěvecké soutěže Eurovize. Najde se však skulina v pravidlech, která dvojici účast umožní. A nic není nemožné, ani probojování se do velkého finále. Ferrell se podílel na scénáři i produkci a za parťačku si vybral Rachel McAdams, s níž utvořil originální pár. Vesměs se jeho vize ubírá očekávaným komediálně/parodickým směrem, ovšem frenetických gagů je na dvě hodiny, co film trvá, přece jen odměřené množství, takže vznikly prolákliny, které tu délku občasně až křečovitě vyplňují. Jsme třeba svědky, kterak na párty najednou všichni začnou jeden po druhém spontánně zpívat směs známých písničkových hitů, řeší se neexistující monogamie ústředního páru, ten totiž ještě nepřekonal hranici mezi přátelstvím a milostným poměrem, tudíž mně i tohle přišlo poměrně nadbytečné, dokonce se snímek pokouší brát se i vážně, což se neukázalo jako vyloženě špatné pojetí. Našince bude asi nejvíce zajímat, zda se soutěž neobešla bez české účasti. Na tabuli se skutečně objeví nápis Czech Republic a rádoby český zástupce českého tábora udělí soutěžícím body nutné k postupu do finále, ovšem čeština z pódia nezazní. Zato jsou k vidění jiní bizarní umělci, z východního bloku i ze Skandinávie, mezi nimiž vyniká favorizovaný ruský zpěvák v podání Brita Dana Stevense čí řecká bohyně v řeckém podání sympatické Melissanthi Mahut. K vidění je také Demi Lovato coby islandská top zpěvačka i jako její duch. Asi nejtrapnější je téměř vše, co přímo nesouvisí se soutěží a odehrává se na Islandu - uctívání elfů, zabití jejich rukou či pobyt na rybářské lodi s otcem, toho ztvárnil Pierce Brosnan. Ferrellovi jdou ješitné a egoistické postavy, kterým se dá fandit jen díky tomu, že má za protějšek někoho tak neodolatelně sympatického, jakou je Rachel McAdams, k duhu. David Dobkin režíruje celkem na jistotu. V minulosti točil tak úděsné komediální záležitosti, až je přímo zázrak, že to má inteligentní koncept, co v podstatě devalvuje klišé jednoduchých příběhů a nenápadně inklinuje k tomu převrátit naruby staré známé "není důležité zvítězit ale zúčastnit se" a dává nový význam heslu "sláva vítězům, čest poraženým". Poměrně zamrzí, že film v závěru ignoruje výsledkovou listinu soutěže a úplně chybí závěrečná ceremonie. Will Ferrell a spol. dal vzniknout (hudebním) outsiderům, se kterými je trapně, nevkusně až originálně komediálně. A alespoň jednou ta nemožná Eurovize byla zábavná. 7/10 (15.07.2020)

Úvodná polhodina bola celkom vydarená. Myslel som si, že vytvára základ pre hlavný tok zábavy. Bohužiaľ prišiel úplný obrat v dojmoch. Eurovision Song Contest: The Story of Fire Saga nie je trefné parodovanie. Ide bohužiaľ o oslavu Eurovízie. A predovšetkým ide o nevydarenú komédiu kde sa často deje nefungujúca romantika, chvíľu sa trápne spieva a kde Will Ferrell predvádza Willa Ferrella. Trailer Vás naláka na zaujímavú paródiu a na miesto toho dostane mix komediálnych subžánrov, ktoré vôbec nedržia pokope. A aby toho nebolo málo, tak Vás to celé ubije dvojhodinovou minutážou. Jedna hviezda je za spomínanú cca polhodinu a Rachel McAdams. (28.06.2020)