Pitam

Čistokrevná zábava. Tedy pokud připustím, že se dá označit za zábavu něco, kde se poměrně často vzduchem pohybují oddělené končetiny i jiné části těla, což obvykle není zrovna můj šálek kávy (u hraných filmů). Tady se to sice děje, ale krev zdaleka nestříká tolik, kolik by mohla, a to mě potěšilo. Úplně slyším svého tátu, jak kdysi říkával: „To je zas americký film, co? Tolik přehnaných nesmyslů a nezničitelný hrdina. Jak se na to můžeš dívat?!?“ A měl by pravdu. Je to fakt hrozná blbost, jenže mě se tyhle marvelovské nesmysly (pardon, komiksy) zkrátka a dobře líbí :-) To pak člověk „mávnutím dětské ručky“ (zasvěcení vědí) přejde i věci, jež mají na hony daleko k realitě. Trochu jsem se bál, že se DeadPool ani zdaleka nevyrovná partě okolo IronMana, leč bylo to zbytečné. Je sice dost vidět nižší rozpočet, ale pokud se někdo chce dívat jen na spousty scén se speciálními efekty, ať se podívá na Transformers. Tam ovšem, kromě efektů, nestojí za zmínku nic. Pozitivně hodnotím i tu spoustu odkazů na jiné filmy a hlavně celkové pojetí způsobu vyprávění. “Wham!“

Achjo. To zas byl zážitek. Viděno v čekárně, kde hrála TV, kterou nešlo vypnout a nešlo ani změnit program. Bohužel. Ale beru to jako trest za své hříchy... Vždy přemýšlím, kdo k těmto slátaninám vymýšlí scénáře. Že jsou v tom laciné triky, to by mi ani tolik nevadilo, viděl jsem dost hodně dobrých filmů i s horšími triky. Nicméně, tady nefunguje nic. Jde jen o mix spousty drobných zápletek vykradených z jiných katastrofických počinů. Chování postav je zmatečné, bez jakékoliv motivace, děj bez logiky, ba dokonce i Homer Simpson ví o chodu jaderné elektrárny víc, než zdejší „odborníci“. Pokud ale hledáte film dobrý k tomu, aby jen něco hrálo na pozadí, a vy jste se nemuseli soustředit ani na obraz, ani na zvuk (natožpak na dialogy), tak vřele doporučuji. Za mě ovšem odpad s velkým „O“... 0/10.

Hodně povedený thriller. Velmi stylový - někdo by možná mohl říci "divný", ale to k jihokorejské produkci prostě patří. Místy i dost americky laděný a velmi přehnaný (zejména občasné až nadpřirozené schopnosti, či téměř nesmrtelnost hlavního hrdiny, jsou už fakt na hranici a člověk v tu chvíli prostě musí vypínat mozek - asi ve stylu Bourne či 96 hodin). Ale to vše naprosto nemění nic na celkovém dojmu a faktu, že jde o jednu velkou parádní asijskou jízdu na noir vlně a skvělý filmový zážitek. Víc takových filmů, prosím :)

Už jste někdy ztroskotali na pustém ostrově uprostřed velkoměsta? Budete se divit, ale jde to. Důkazem budiž toto malé, velmi milé, jednoduše krásné a tradičně podivně jihokorejsky ulítlé drama o tom, že jediným způsobem, jak se dostat z ostrova, je ho opustit... Samozřejmě, že většina z toho, co se na plátně děje, je velmi nereálné, ale účel poukázat na to, co je v životě vlastně podstatné a k čemu doopravdy slouží kreditky, to rozhodně splňuje. Člověk pak tvůrcům odpustí ty drobné berličky ve scénáři a zcela nepravděpodobné schopnosti snímání jednoho nejmenovaného fotoaparátu. Každopádně, Robinson s Trosečníkem by určitě koukali :-) Moc hezký filmový zážitek.

Ach jo. Takové krásné pohádky to byly. A takto je zprznit. Zvlášť teda Karkulku, chudinku malou červenou, pod zákonem :) Jedna hvězdička je za předlohu a ta druhá za skvělé texty písním, které mám celkem naposlouchané už z dřívější doby. Méně je někdy více a ač mám filmové počiny a příběhy pánů Svěráků velmi rád, tady mi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Velké zklamání.

Přehlídka lidské trapnosti a ohňostroj banalit v rámci ukázkové akce let již dávno minulých. Nebo ne? Moc se toho, reku, za ta léta nezměnilo. Klasické hasičské a myslivecké zábavy se sice pomalu a jistě vytratily v zapomnění (což je možná i škoda a samozřejmě čest výjimkám), ale malý český človíček tu bude vždycky. Neherecké výkony pomáhají navodit atmosféru úplného absurdna a člověk neví, zda se má smát, nebo plakat. Osobně jsem film viděl kdysi dávno a nyní po dlouhých letech znovu a stále mám hrozně rozporuplné pocity. Chápu záměr pana Formana poukázat právě na tu banálnost, ale mně tento styl dotažený skutečně až ad absurdum prostě nesedl. Tak zlé to snad tady u nás nikdy nebylo, ne? Lidé nejsou přeci takto hloupí?!? Alespoň ne všichni. Doufám. Ačkoliv si právě na některé scény tohoto snímku občas vzpomenu, když se náhodou stanu svědkem hádky zákazníků v supermarketu stran zlevněného zboží. Smutná vizitka lidské malosti.

Skvělý počin. Konečně zas jednou někdo natočil inteligentní film, který je možná méně sci-fi, než by se mohlo zdát na první pohled. I přes zjevný vědecko-fantastický motiv jde spíše o jednu velkou sondu do lidského naturelu, konkrétně do té jeho jednoduché a primitivní stránky, která říká, že co neznáme, je lepší raději rovnou zničit, nebo zahubit. Jen tak preventivně. Protože, co kdyby to náhodou byla hrozba? Velmi aktuální v současné době, což? Aniž bych se stavěl na tu či onu stranu, film si mě naprosto získal. Přitom má v podstatě velmi jednoduchý příběh a je poskládaný z jednotlivých střípků, které jsme už z velké většiny předtím mohli vidět jinde (tu si autor půjčuje z toho a tu zas z onoho staršího sci-fi filmu nebo knihy, tu slyšíme skladbu, která utvářela nezapomenutelnou atmosféru v úplně jiném snímku, což by mohl někdo nazvat svatokrádeží). Zcela originální je tu vlastně nakonec jen zvolená forma komunikace. Ale komu to vadí, když všechny ty střípky do sebe přesně zapadají a tvoří velmi hutný a dokonale ponurou atmosférou nabitý celek, který diváka vtáhne do děje? Už dlouho se mi v kině nestalo, že bych se díval na hodinky nikoliv proto, abych zjistil, kdy už to skončí, ale proto, abych se ujistil, že to ještě hodně dlouho neskončí. Jsou tu ty typicky „Villeneuveovské“ krásné loudavé záběry s dokonalou kamerou a zvukem (např. úžasná pasáž při příletu vrtulníku na místo přistání „Příchozích“). Také je tu skvělý (a přitom vlastně docela minimalistický) soundtrack. Sympatické herecké výkony, jakož i jejich vcelku neokoukané tváře. Ale abych jen nevychvaloval, trochu mi občas v určitých ohledech vadila naivita a nelogičnost příběhu, a také místy až „nadlidské“ (nejen mentální) schopnosti hlavní hrdinky (např. bych chtěl mít její paměť, ehm). Hlavní pointu jsem také, bohužel, uhodl až příliš brzy. Přesto, z mého pohledu chybí filmu jen malý krůček k dokonalosti...

Ó ano, vím, že se jedná o jednu velkou nadsázku a parodii na všeliká klišé, ale mně tento film prostě absolutně nesedl. Stěží bych to vlastně vůbec nazval filmem. Nevydržel jsem se na něj koukat déle, než asi 15 minut, potom jsem se začal věnovat něčemu jinému a už jen sem tam mrknul, abych zjistil, že i v následujícím "ději" se odehrává zhruba ta samá hrůzná podívaná.. Nikomu neupírám jeho vkus a věřím, že někomu se líbit může (viz zdejší poměrně vysoké hodnocení). Můj šálek to ale rozhodně není. Promiň, Petere :)

Malé artové dílko, které beru jako to, čím je, a sice splněným snem jeho tvůrce natočit celovečerní animák . Nic víc, ale ani nic míň. Za samotnou animaci a čtyřletou řeholi jediného člověka nezbývá, než smeknout velmi hluboko. Těžko si představit, že ty tisíce snímků udělal sám a vymyslel všechny postavičky, lokality a dopravní prostředky. A ač je mnohdy patrná inspirace v jiných animovaných filmech, v žádném případě se nedá popřít velká dávka originality. Ještě musím pochválit soundtrack ve formě elektronické hudby, který se do filmu náramně hodí. Tady ale z mého pohledu pozitiva končí. Ve filmu se sice pořád něco děje, jedna akce střídá druhou, ale divák neví, proč. A o čem to vlastně celé bylo? Chyběla mi motivace postav a smysl jejich počínání mi byl po celou dobu jaksi nejasný. Ti, co mě znají, vědí, že na sci-fi a animáky nedám dopustit, ale zde mi prostě něco nesedlo. Občas je zkrátka „docela povedená“ směsice animace a hudby málo. A pokud bych se chtěl podívat na skvělou animaci se směsicí skvělé hudby, určitě se příště podívám znovu raději na Interstella 5555. I když samozřejmě chápu, že finanční možnosti tvorby obou filmů byly v tomto případě z opačných konců galaxie (doslova).

Bohužel musím konstatovat, že jediným pozitivem filmu je jeho velmi povedený plakát, jenž vytvořil Zdeněk Ziegler. Jinak jde o scénáristickou slátaninu, při které jsem jen nevěřícně kroutil hlavou nad tím, k čemu že se to propůjčily některé tehdejší hvězdy zejména našeho filmového nebe. A to musím podotknout, že mám hodně rád sci-fi a jsem docela velkým fanouškem ulítlých sci-fi komedií pana Macourka („Což takhle dát si špenát“, „Zabil jsem Einsteina, pánové“, atd. atd.), který i zde spoluvytvářel scénář. Ale asi to byl jiný pan Macourek - možná toho pravého zlikvidovalo Monstrum z Galaxie Arkana. Tak či onak, film nesahá výše zmíněným titulům ani po kotníky a jde z mého pohledu o vskutku slabý počin, který nejde brát ani jako parodii...