monolog

Formule je klasickým představitelem akčního filmu, jak se dělat nemá. Postavy plochý, příběh nulovej, herci jenom na oko a prostředí na první pohled efektní. Vždycky mě dostane, když se ulicí města prořítí dvě F1 a výkladní skříně s mnohdy pancéřovaným sklem vyletí jako kanárek z klícky. Sly sice dělá svůj standard, jenže jeho postava je zkrachovalec a ne obvyklej akční hrdina a tak mu to moc nejde. Celej film vlastně nad vodou drží jenom to prostředí závodiště, ale to člověk na F1 nezávislý nedocení. Je to prostě jedna velká trapná efektně bouraná nuda.

Je fakt, že proti Stallonovu Carterovi je tenhle mnohem temnější. Mnohem syrovější a určitě realističtější. Ale nevím, kterej se mi líbil víc, i když jsem si překládal oba a pokud člověk překládá opravdu pečlivě, pronikne do filmu mnohem víc, než jen koukáním se. Rozhodně tenhle na mě zapůsobil mnohem silněji, ta pořád ušmudlaná a učůraná atmosféra Anglie, ta na mně ležela ještě několik dní. Ale problém tady je, že s Michaelem Cainem se člověk nemůže ztotožnit, tedy nemůže pokud mu vadí, že svou pomstu vykonává obvykle na ženách, a to takovým způsobem, že já ho prostě nemůžu vidět jako charakterní postavu (jsou to prostě brutální vraždy). Asi je to režisérův záměr, ale v celým filmu jsem nenašel jedinýho člověka, kterej by mi byl sympatickej. Všechno jen póvl lidský společnosti, ať už je to bohatej podnikatel, londýnskej bouchač nebo barman nebo i ta oběť Jackova neteř.

Je docela s podivem, že člověk jako Mike Hodges dokázal natočit původního Zabijte Cartera a tohle, protože oboje je to úplně někde jinde. Tohle je pohádka, a za takovou to taky člověk musí brát. Už komiksy o Flashovi jsou pohádka, která se na skutečnosti ani nezakládá, jako třeba Superman. Jde tu jen o krásný ženy, hrdinné hrdiny, zlé panovníky a boj za svobodu. A taky blýskavost císařského dvora, která by(přiznejte si to, i když se vám to třeba ve filmu tak moc nelíbí) opravdu byla tak zlatá a kýčovitá, kdyby na to nějakej císař někdy měl dostatek prostředků. Není to kdovíjakej skvost, spoustě lidí se to nikdy líbit nebude, ale spoustě se to líbit bude. A pro děti je to úžasná oddychovka. Později Viděl jsem starší verzi Flashe z roku 1940 a musím říct, že se tu tou přeplácaností pokud možno drží originálního seriálu. A i herce vybírali typově podle původních. Nejvíc se jim asi povedl Ming a Dale, ti jsou jako kdyby si z nosu vylezli. A i když zápletka neoplývá žádnou obrovskou nápaditostí, plně vychází z původních děl, ať už psaných nebo animovaných nebo hraných. A i atmosféru se jim celkem povedlo přenést, takže tím to u mě jen získalo.

Obsahuje Spoilery Miluju starý béčkový SF. Ne pro nápad nebo triky, ale pro tu atmosféru a odvahu je vůbec natočit, jenže musí mít nějakej náboj! A tohle je velká nuda. Nejlepší na tom je tady ten plagát, jinak je to hrozně o ničem. Ten zlatej sloup (odhadl bych to tak na minimálně sto tun, po tom, co jsem viděl tunu zlata v Český Národní Bance), je až příliš snadně manipulovatelnej a navíc jako co by s ním asi posádka dělala? Co byste dělali vy se sto tunama zlata v jednom kuse? Já teda nevím... Atlantida je v alternativním vesmír vytvořeným nárazem meteoritu na Zemi. Jediný vstup je přesné místo dopadu na povrch, ježs e však tlakem potopilo pod hladinu a hlídá to obrovská hadrová oliheň a něco jako lochneska. V Atlantidě je provází jeden Válečník a ukazuje jim sedm měst Atlantidy(to byl původní název, Seven Cities of Atlantis, ale zdál se málo akční, tak ho změnili). Ve čtvrtém městě žijí obyčejní lidé sem unešení z našeho světa a vládcové této říše připravující už čtyři tisíce let obrovský vpád zpátky, aby ho zničili (k ukázce toho, co plánují posloužila alobalem polepená helma na motorku a pár záběrů ze druhé světové války. Tohle mi až tak hrozný nepřijde, kromě toho, že i přes krátkou stopáž je to zdlouhavý a skoro o ničem. Ale pak se pomocí batyskafu vrátí dírou domů (prostě pomocí různých změn tlaku se jim podaří nejdřív klesnout na dno a pak vystoupat až na hladinu). A tam vzpoura mužstva pokračuje. ale než se stačí všichni pozabíjet, přifaří si to opět obrovská oliheň a několik jich zabiije a vezme si zlatej sloup zpět a loď zničí. poslední záběr je na to, jak v člunu tři krát jeden metr sedí čtyři dospělí chlapi (všichni ti hodní) a ve vodě za člunem se drží okraje dva přeživší zlí. rozhodně je na tom poznat, že režisér se specializoval spíš na seriály, protože o polovinu to zkrátit, strčit to do desáte série třeba akt x a celkem se to dá a považoval bych to za lepší díl. Jako samostatnej film je to však nezáživný a zapomenutelný.

Jako malýmu se mi to líbilo, a i když si v těchhle starých možná až zetkovinách libuju ještě dnes, tohle se mi po opětovném shlédnutí spíš nelíbilo. Je zajímavý vidět dvacítku Courtney a dvacítku poručíka Parise ze Startreku Voyageru, ale to nestačí. Nejen že děj je absolutně o ničem, ale ani triky mě nijak nenadchly, ani na svou dobu nejsou nijak zvláštní. Možná kdyby se to jako Flash Gordon (podobná béčkovina, ale mnohem lepší) odehrávalo v jiném než našem světě, asi bych tomu dal víc. Ve Flashovi aspoň po hlavním hrdinovi nestřílí x tuctů vojclů, aniž by ho trefili, a on jich nezabije zároveň spoustu paprsky odraženými od meče. Další věc, nepřijde vám divný, když se chlapík v rudým plášti a se zlatým mečem, dva vojcli jak vystřižení z hvězdné pěchoty, a jeden skřet připomínající postavičky z dětských fantasmagorií prohánějí v růžovém kadilaku kabrioletu po městě, aniž si jich někdo všimne? Asi jsou všichni zalezlí doma a čuměj na Rodinný pouta. No a při pohledu na ty Skeletorovy lovce by se rozesmál i kapitán Hook. A ten konec! . Jak se jim podaří dostat zpátky domů, osvobodit svou planetu, zbavit se Skeletora a všichni žijou až do šťastné a vzdálené smrti. A doufám že do brzké rejžovy smrti, případně ochrnutí včetně hlasivek a pohybů očí, aby nemohl točit ani jako Christopher Reeves

Jednička byla špica, na to koukal každej. Dvojka, no berme to s rezervou, podívali jsme se znovu, zabavilo nás to a nic víc. Trojka, jen kvůli Guttenbergovi. Čtyřka zůstávají jen nejtvrdší zapřísáhlí fandové. Pětka, fandů podstatně ubylo. Šestka, zůstávají jen neslyšící nevidící staré dámy se sklerózou. Sedmička, u videa už sedí jen major Maisner. A slyšel jsem, že někdo plánuje natočit i osmičku. O seriálu se zmiňovat nebudu vůbec.

Je to víc jak 12 let, co jsem to viděl (pozdě vnoci, když to dávali na čt a nebylo mi ani deset), ale přesto si spoustu scén pamatuju dodneška. A to i tak nedůležitý scény, jako jak Steve pustí po schodech konzervy do sklepa, když se tam chce schovat a ukazuje, že je vyžírat nebude, že jídlo má. Prostě síla. Jen víc takových filmů, třeba pak to tlačítko ten někdo kvůli nim nestiskne, třeba se zamyslí. (o 15 dní později) Právě jsem to opět viděl po mnoha letech a zapůsobilo to na mě snad ještě víc. a nejen ten film, ale vůbec ta situace. Tohle by všem politikům typu George Bush měli pouštět před spaním každej den, aby viděli, co můžou udělat. A nejhorší je, že ten film neukazuje ani desetinu toho, jak by to skutečně vypadalo. Vlastně pochybuju, že by tuhle válku přežil někdo kromě i ve filmu zmiňovaných švábů. A kdyby, nikdo si neumí představit, jak by to vypadalo. Nejen z hlediska tělesnýho zdraví lidí, ale i z duševního. Nebo společenskýho zdraví. Pochybuju, že by se taková společnost vůbec někdy dala do dnešního pořádku, protože by tam bylo tolik samovládců a uzurpátorů, že by obnova nebyla v celkovém měřítku možná. Navíc, aby mohl existovat stát, musí tu být nějaká možnost vynucení dodržování právního řádu (neboli schopnost potrestat porušení) a to při polovině světa spálený na prach a druhý polovině nemocný z ozáření dost dobře nejde. Byl tam taky zajímavě zachycenej postoj americké vlády, mám na mysli prezidentův proslov o zachování stars'n'stripes. vyznělo to pěkně ironicky. Škoda jen, že na začátku měli příliš dobově podbarvenou propagandu, protože tu válku v tomhle filmu rozpoutalo Rusko. To mi vadilo, protože ve skutečnosti by to udělali všichni dohromady. A hodně mi to připomíná britský film Threads, kterej je ještě mnohem hrůznější, protože tam je ukázaný i jak to vypadalo 14 let po válce. Se všemi špatnými důsledky druhého jaderného úderu (tedy posledního úderu na zničení nepřátel, aby "nevyhráli"). Pokud jste byli zhrozeni z tohoto filmu, z tamtoho budete mít chuť jít okamžitě vykopat atomovej kryt a zastrčit hlavu a nevylízt jako Brendan Frazer padesát let.

Nemám remaky rád, ale semtam některej je opravdu dobrej a občas i lepší, jak původní film. To sice v tomhle případě neplatí, ale je alespoň slušnou verzí Hitchova Okna do dvora a jak by taky ne, když se režisér Hanson rozhodl natočit poctu právě již zmíněnému Hitchovi. Svůj příběh vypráví i podobně, nepříliš velká výprava a vlastně úspora ve všem, co si lze vymyslet (nepříliš postav, jasně daná zápletka, žádná přílišná akce). Steve se dostane do potíží, když si na něj zasedne chlapík, kterýho se snažil dostat do vězení za několikanásobnou vraždu. Kdo by se mu divil? A protože se mu nepodaří vraha usvědčit, logicky se policie obrátí na něj a začne si myslet, že chtěl svou vinnu hodit na jiného. A pak je teprve ten dvousečný nůž krásně rozkmitán. S přibývajícími minutami se napětí zvyšuje až do sice nepříliš objevného, ale přesto dobrého konce. Kvalitní kriminálka, která člověka vrátí zpět do komornějších časů.

Tenhle film se mi líbil opravdu hodně a nechápu tu špatnou kritiku, jakou prý všude získal. Dramata, která píše sám život jsou vždycky mnohem zajímavější a toto je Drama s velkým D. Některé detaily jsou naprosto ochromující (například ochranné obleky, doktor atp) a to tím víc, že to ti lidé skutečně zažili. A nejhorší na tom všem je, že to Rusáci ututlali, že se o jejich hrdinství nedozvěděla ani rodina, že jejich smrt svedli nejspíš na nějakou jimi zaviněnou nehodu. Smrt lidí, kterým by měly být stavěny sochy, a ne těm pigotům z Kremlu. Je tu krásně ukázán přístup vlády, kdy nejde o to, jestli je něco připraveno, ale jestli to veřejnost (v tomto případě zahraničí) očekává. Kdy každý fláká, co na oko dělá na stodeset procent. Herci možná úplně nesedli, Harrison Ford nebo Liam Neeson nejsou zrovna ruský typy, ale to ani Tim Curry nebo Sam Neill (v Honu na ponorku). Vizuální stránka filmu je dostatečně pochmurná a depresivní, aby jen prohlubovala atmosféru zmaru a krachu, jakou celý film doslova přetéká. Formě se nedá nic vytknout, střih je rychlý, ale přehledný, akce je dramatická a reálná, postavy nejsou jen dráčci ve větru. Navíc oceňuju opravdu přesné držení se faktů jakož i zatím nejrealističtěji zobrazenou nemoc z ozáření, jakou jsem ve filmu viděl. Snad tu jen trochu ubírá ten patetický závěr, ale pravda je, že tohle je jeden z mála filmů, kde mi to ani moc nevadilo.

Merlin je s Excaliburem naprosto nesrovnatelný, stejně jako je nesrovnatelný s Králem Artušem. Každý je něco jiného a v každém jde o něco jiného. Excalibur je syrová, do legendy zahalená fantasy. Merlin je polopohádkový, přesto ještě legendy hodně se držící fantastický příběh s několika úpravami pro děti (skřítek, konec atp.) Král Artuš je akční blábol. Navíc Excalibur je o Artušovi, tohle je o Merlinovi a Král Artuš je o hovně. Artuš je zde jen epizodka, postava, která dotváří celkové pozadí dobře známého příběhu. Navíc je tohle televizní film a to už mluví za vše. A i proto to dopadlo opravdu dobře. Jen ten konec je trochu moc natočený do happyendu a hodně tomu ubližuje. Hloupej klišovitej konec, kde se milenci konečně dočkají viz píseň Michala Tučnýho: Tenhle příběh je pravda a snim svůj klobouk, jestli jsem vám lhal, že jsem potkal jednu dívku a tu dívku jsem si za ženu vzal. Zní to jak pohádka z oříšku královny Mab, že si báječnou ženskou vzal jeden báječnej chlap.