Deň po

Povedený TV film, který je místy tak realistický až z toho mrazí. Jelikož je film poměrně starý nepřekvapivý nějakými převratnými triky (atomový výbuch je složen převážně z autentických záběrů skutečných výbuchů) ale o to v tomhle filmu opravdu nejde. Film se spíše zaměřuje na postavy a na to co se s nimi děje po výbuchu v důsledku ozáření, (nepočítejte s tím, že všichni hlavní hrdinové přežijí) což je možná i trochu problémem tohoto filmu, jelikož se tím zabírá celá druhá půlka filmu a chvílemi film ztrácí tempo. Nejdříve jsem filmu chtěl dát 3* ale závěrečné obětí mě donutilo hvězdu přidat (kdo viděl, ví o čem mluvím) (02.03.2007)

Je to víc jak 12 let, co jsem to viděl (pozdě vnoci, když to dávali na čt a nebylo mi ani deset), ale přesto si spoustu scén pamatuju dodneška. A to i tak nedůležitý scény, jako jak Steve pustí po schodech konzervy do sklepa, když se tam chce schovat a ukazuje, že je vyžírat nebude, že jídlo má. Prostě síla. Jen víc takových filmů, třeba pak to tlačítko ten někdo kvůli nim nestiskne, třeba se zamyslí. (o 15 dní později) Právě jsem to opět viděl po mnoha letech a zapůsobilo to na mě snad ještě víc. a nejen ten film, ale vůbec ta situace. Tohle by všem politikům typu George Bush měli pouštět před spaním každej den, aby viděli, co můžou udělat. A nejhorší je, že ten film neukazuje ani desetinu toho, jak by to skutečně vypadalo. Vlastně pochybuju, že by tuhle válku přežil někdo kromě i ve filmu zmiňovaných švábů. A kdyby, nikdo si neumí představit, jak by to vypadalo. Nejen z hlediska tělesnýho zdraví lidí, ale i z duševního. Nebo společenskýho zdraví. Pochybuju, že by se taková společnost vůbec někdy dala do dnešního pořádku, protože by tam bylo tolik samovládců a uzurpátorů, že by obnova nebyla v celkovém měřítku možná. Navíc, aby mohl existovat stát, musí tu být nějaká možnost vynucení dodržování právního řádu (neboli schopnost potrestat porušení) a to při polovině světa spálený na prach a druhý polovině nemocný z ozáření dost dobře nejde. Byl tam taky zajímavě zachycenej postoj americké vlády, mám na mysli prezidentův proslov o zachování stars'n'stripes. vyznělo to pěkně ironicky. Škoda jen, že na začátku měli příliš dobově podbarvenou propagandu, protože tu válku v tomhle filmu rozpoutalo Rusko. To mi vadilo, protože ve skutečnosti by to udělali všichni dohromady. A hodně mi to připomíná britský film Threads, kterej je ještě mnohem hrůznější, protože tam je ukázaný i jak to vypadalo 14 let po válce. Se všemi špatnými důsledky druhého jaderného úderu (tedy posledního úderu na zničení nepřátel, aby "nevyhráli"). Pokud jste byli zhrozeni z tohoto filmu, z tamtoho budete mít chuť jít okamžitě vykopat atomovej kryt a zastrčit hlavu a nevylízt jako Brendan Frazer padesát let. (01.12.2005)

Tohle by se mělo povinně promítati všude a pořád. Jako Černobyl. I přesto, že tvůrci na konci jasně uvádějí, že následky ani zdaleka neodpovídají tomu, jak by to vypadalo v reálu. Což je ještě o 100% děsivější, když po shlédnutí zjistíte jak vás tato ´´umírněná´´ verze, zasáhla. Jen pro silné nervy. P.s. v jedné z menších rolí se objeví Herk Harvey, rež Carnevalu Duší.;-) (11.07.2020)

Nie je žiadnych pochýb, že ide o kvalitnú katastrofickú scifi-drámu, od Vlákien (1984) má však ďaleko. Podobne ako vo Vláknach, aj tu sledujeme najprv len prípravy na vojnu a stupňujúce sa napätie na oboch stranách, potom príde narastajúca všeobecná panika, samotná vojna a vízia post apo. K prvej polovici filmu nemám zvláštne výhrady, tie prišli až s druhou. Kvalitu snímku výrazne zráža povrchné, nepravdivé až naivné spracovanie okolo rádioaktívneho spádu a tiež by som zlepšil spracovanie vízie post apo budúcnosti. Zdalo sa mi to predčasne ukončené a hlavne atmosfericky neutrálne (narozdiel od spomínaných Vlákien). Celkový dojem teda nebol nejak výrazne skľučujúci, ale na pohodlný nadpriemer to stačí. 80/100 (20.01.2015)

Dost možná to tak jednou dopadne, protože lidstvo je nenapravitelné a nepoučitelné a můžeme použít slova, která ve filmu zazní, avšak v opačném slovosledu - lidé nejsou blázni, ale šílenci. Den poté je dost depresivním snímkem, sugestivní ukázkou blížící se jaderné války a jejích destruktivních následků. Mě osobně tento počin zaujal více než Vlákna, která se mi tenkrát jevila zdlouhavě. Podobných filmů by mohlo být i více. (08.12.2014)