monolog

Tenhle díl je jemně slabší, možná i proto, že je prostě druhý a tak se tu samozřejmě nevyhnuli určitému opakování. Ale i tak je to pořád skvělá podívaná plná dobrodružství i přátelství a samozřejmě tu nechybí ani romantika a skvělý písničky. Kresbičky jsou na stejné úrovni jako minule, tedy dost dobrý, přestože do realismu to má daleko. Příběh oproti mnohým pokračováním nevaří z vody a postavy jsou, na kreslenou pohádku, zatraceně promakaný. A finále je tentokrát opravdu pořádným vyvrcholením, ovšem jednu připomínku bych měl. Odchýlili se od názvu, protože všichni pejskové nejdou do nebe.

Podle mě jediná opravdu skvělá parodie od Mela Brookse. Pro mě nezapomenutelná scéna jak se právě chystají unést princeznu: . . . . (Helma) Opatrně ty idiote! Řekl jsem před nos, ne do něj! - (šilhavej chlapík) Promiňte pane. Střílím, jak umím. - (Helma) Kdo ho udělal střelcem? - (další šilhavej chlapík) Já, pane. Je to můj bratranec. -(Helma) Kdo je to? - (Sandurz) To je Hovádo, pane. -(Helma) To jsem si všiml. Jak se jmenuje? - (Sandurz) To je jeho jméno. Hovádo. Major Hovádo. - (Helma) A jeho bratranec? - (Sandurz) Také Hovádo. Střelec 1.třídy Filip Hovádo. - (Helma) A kolik Hovádů máme v naší posádce? - (asi 20 dalších šilhavejch chlapíků) Zde! - (Helma) Věděl sem to! Takže jsem obklopenej samejma Hovádama. Pokračujte v palbě, hovada! A samozřejmě John Hurt, kterej si stěžuje, že mu ten Vetřelec z břicha vylezl "Ach ne! Už zase!" Mimochodem všimli jste si, že ty filmy, který vyjmenovávají v té instantní filmotéce jsou všechno starší Brooksovy projekty? Co se týká zábavnosti filmu jako takového, myslím, že si ho užije kdokoliv, kdo není fanatickým fanouškem Hvězdných válek, protože je to zesměšňuje nevídanou mírou. A užije si to i ten, kdo o Hvězdných válkách ani neslyšel (když jsem to viděl poprvý někdy 1994 v pátek odpoledne na Čt2, znal jsem z Hvězdných válek jen jeden komiks a přesto se mi to líbilo hned tehdy)

Charlie je skvělá kreslená pohádka ale má v sobě i něco mnohem hlubšího, než je obyčejné humorné pitvoření pro děti. Nese si ve vínku i poselství sebeobětování vůči tomu, koho máme rádi. Vypráví příběh skutečného hýřila a hříšníka, který je příliš sobecký a egocentrický, než aby se staral ještě i o něco jiného, než je jeho libido. Jenže Charlie narazí, probere se a postupně se začne měnit v moudrého a citlivého přítele, který by pro to opravdové přátelství i do ohně packu strčil. Je to krásný příběh, s melodickými písničkami a sympatickými hlavními hrdiny navíc nakreslený ještě starým stylem (2D). Zápletka je neotřelá a dokonce se tu vyskytuje i jímavá pointa. Není to jen skvělá zábava pro děti, ale i suprová romanťárna s vaší dražší polovičkou, protože každý jen trochu citlivější člověk prostě musí být dojat. Na to sním svůj skalp s octem a cibulí. Je člověku lepšího přítele nežli psa?

Je to jedna z nejzářivějších a nejztřeštěnějších komedií, který u nás kdy natočili. A co víc, i přes tu ztřeštěnost není hloupá a nelogická, natož vulgární nebo prvoplánová. Neuvěřitelné, že to Fan Vavřincová napsala, když jí bylo sedmnáct...

neznám lepší pohádku. a tolik skvělejch herců. a ty jelita na stromech. a ten potok.

řekne mi někdo, proč se už dnes takový filmy netočí? vím, že Oldřicha Novýho nikdo nenahradí a nikdo už dneska není ani zpola tak ztřeštěnej, jako Nataša Gollová, ale scénáristi přece nejsou až takový lemry, ne? když uměj vypotit blábol typu Nuda v Brně nebo zábavné komedie z normalizace, proč ne něco podobnýho tomuhle? je to hrozná škoda, že jim komouši neumožňovali moc hrát. na tomhle filmu je vidět, že to byla kardinální chyba.

Hodně dobrá detektivka a člověk se tam dozví i něco o tom, jak to fungovalo za války. Je zajímavý, jak se Angláni poslední dobou specializují na dobrý detektivní seriály. Propracované příběhy a prostředí i charaktery postav s přesvědčivými herci a dobrou režií bez nějakýho zbytečnýho superextrarychlýho střihu, to muselo dát výborný seriál. A taky že ano. Jemně mi to připomíná Vraždy v Midsommeru postavou holmesovského vyšetřovatele, který z drobností skládá celý obrázek. Akorát tu nemá Watsona, ale spíš nezkušenější a mladší Holmesy. Atmosféra války, původně nedůvěra, že by vůbec mohla být, že by mohli vyhrát Němci, že by Anglie mohla být vážně ohrožena a později nedostatky potravin a jiných základních věcí, uskrovňování se kvůli potřebám armády, nadšení a pak rozčarování mladých vojáků, špionství a důvody k vlastizradě, to tu je zachyceno moc hezky. A líbí se mi přístup hlavního titulního hrdiny (v skvělým podání Michaela Kitchena), kterej ty případy řeší, i kdyby měl další den jít za to sedět, protože by přijeli Němci.

Jonathan Swift napsal svýho Gullivera jako obrovskou satiru na lidi a vůbec tehdejší společnost. A co platilo tehdy, platí i dnes. A do filmu se jim povedlo přenést právě ten úžasný prvek satiričnosti a humornosti knížky. To, co má v sobě třeba pan Bean. Takovou tu naivitu velkého dítěte, přesto ale jistou úskočnost a sobectví. Všimněte si dobře, jak Lemuel vypráví těm cizincům o své (naší) zemi. Jak jim vysvětluje třeba soudnictví nebo odívání a tak. To je naprosto k popukání, protože to vysvětluje s takovou naivitou, že prosě nemůže ironizovat ani kritizovat to. On to obhajuje, ale ty obhajoby vyznívají ještě mnohem hůř, než kdyby se na to vybodl. Co se mě týká, jde o nejlepší zpracování Gullivera, jaký znám, přestože konec je dost jinej od předlohy. Ale je to tak zábavný a akční a humorný, s dobrou výpravou i triky a výtečným představitelem titulní role, že je škoda, že to nebylo v kině. A taky oceňuju, že je tu celá jeho cesta po Brobdingnagu, Laputě i ostatních zemích, kterými Lemuel Gulliver prošel.

Kdyby tam nebylo tolik mysteriózních sraček spojených s duchama a tím, jak je to po smrti skvělý a jak jsou vlastně skvělá komunita, která každýho s radostí přijme (co už taky má dělat), byl by to suprovej thriller a detektivka k tomu. Takhle mi tam ale hodně vadily pasáže plný duchů a patetickýho okecávání. Jsou i horší filmy a fakt je, že jsem se dodíval na druhej díl, i když jsem neviděl ten první. No a ten konec, kdy si nikdo není ničím jistej (ve filmu, divák to ví už dávno), je napnutej jak kšandy. Ale celkem standardní televizní thriller, do kterýho nenacpali ani trošku humoru nebo trapnných hlášek.

Tak jsem to konečně viděl a jelikož jsem planetoopicofil, můžu již dnes říct, že jsem viděl všechna televizní i filmová zpracování, která jsou. A tomuto jsem se dlouho a úspěšně vyhýbal. Protože jsem četl i předlohu, nebudu srovnávat. Stejně jako je první Planeta opic nesrovnatelné s knihou, tak je toto zpracování nesrovnatelné s prvním. Člověk to musí vidět, aby pochopil, co se tak na tom každýmu nelíbí. Mně vadilo asi nejvíc to, že opice buď vypadají jako Frankenstein potkává Vlkodlaka nebo zase naopak jako 3D Homer Simpson. Oproti tomu staršímu bych na tenhle nenechal malý děti dívat ani za nic, protože by z toho měly strašný sny. Taky mi vadilo, že lidi mluví, protože kvůli tomu vlastně odpadá důvod, proč jsou v podřízeným postavení a žijí v lese. Vlastně je tam hodně nelogičností, člověk vůbec netuší, proč která postava jedná jako jedná ani se nedá s nikým sžít. Taylorovi jsem fandil od prvního momentu, kdy bafal z doutníku v kabině vesmírné lodi. Kapitánu Davidsonovi, přestože je mi Mark Wahlberg sympatickej, tak palce prostě držet nemůžu. Výprava a triky jsou, jak je u Burtona zvykem, hodně dobrý. Konec mě dostal. A pravda je, že ten konec je původnímu konci, kterej vymyslel Pierre Boule podobnější, než ve filmu s Charltonem Hestonem.(vlastně je to kromě námětu to jediný, co mají oba filmy s knižní předlohou společné. Je jen škoda, že ten film není trochu pesimističtější a bez patosu.