Martrix

Wells, Wyndham, Asimov, Clark a Heinlein. Především oni stáli za mou vášní k žánru sci-fi. I proto mi hodně vadí, když je jejich dílo praseno. Nedávno filmaři domrvili Nadaci, ale na druhou stranu, se vcelku povedly nové Midwich kukačky. Proč je zmiňuji? Protože Vládci loutek, by si zasloužili právě takový přístup. Místo akčního a přesto sterilního polobéčka, měl vzniknout thriller s plíživou atmosférou, která by nejen naplno využila knižní námět, ale ještě ho obohatila o nové nápady. Což tady vůbec nehrozí, takže se tento film řadí mezi průměrárny, jakými jsou třeba Invaze zlodějů těl, nebo Invaze. A to jen díky účasti Sutherlanda a atraktivní látce. Jinak by to bylo čisté béčko, se solidními triky. PS: koukám, že za scénářem stojí ten samý David S. Goyer, který zrovna prasí Nadaci. Bohužel je velmi plodný, takže nepřekvapí, v čem všem má ještě pařáty.

Výrok Lid chce být klamán, tedy je klamán, je připisován neznámému autorovi již z dob starého Říma. O jeho pravdivosti se můžeme přesvědčovat každý den, speciálně na webu. S tímto faktem velmi zručně pracuje i Hollywood, který lze s minimem nadsázky, považovat za jednoho z největších producentů a distributorů dezinformačních a propagandistických materiálů, všech dob. Už desetiletí předkládá filmy, ve kterých obratně manipuluje s diváky pomocí nepravd a zkreslených informací. Největší rozmach přinesla osmdesátá léta, kdy se ke slovu dostal mix vrcholného kapitalismu se studenou válkou. Úkol byl jasný. Domácí diváky uklidnit, pobavit a přimět k poslušnosti a vlastenectví. Zahraniční postrašit a přimět k závisti. Bylo by tedy dost pošetilé vnímat Správnou posádku jako historický film, protože scénář stojí na beletrii, kterou se sice snažil Kaufman protkat fakty, ale ... . To ovšem není výtka, jen připomenutí mladším divákům, aby nevěřili všemu, co uvidí. Protože ono to vše velmi uvěřitelně působí. Především díky dobře napsaným postavám, atraktivitě námětu, ale i zpracováním. Pokud tvůrci pohodí pár zrnek faktů, je snadné nechat se strhnout příběhem o mužích, kteří posouvali hranice a snažili se dostat dál, výš, rychleji... . Co na tom, že byli v rolích postradatelných figurek ve hře, kde si poměřovali šulínky politici SSSR a USA? Jak by divák mohl nefandit posádce správných chlapců, se sympatickými tvářemi vynikajících herců? Ale věřím, že Kaufman chtěl opravdu natočit film o statečných pilotech. I proto ho vypráví tak odlehčeně, že místy vlastně tu šulínkovanou i znevažuje. Přestože se nemohl vyhnout kontextu doby, v popředí jsou hlavně piloti a jejich ženy. A také úspěchy a selhání, kterých sice bylo o dost více, než se divák dozví, ale v osmdesátých letech, se pravdu nedozvěděl ani Kennedy. Podpora veřejnosti byla klíčová, protože "odvrácená" strana demokracie je, že politici musí skládat účty veřejnosti. Proto s ní bylo a je manipulováno skrze mediální kampaně a lži. Přesto se u tohoto filmu vyplatí nepátrat a nezasazovat si ho do kontextu doby. A užít si ho přesně tak, jak ho tvůrci předkládají. Jako dobrodružné drama o pilotech, kteří se jako první pustili tam, kam se dosud nikdo jiný nevydal... . Tedy s výjimkou Gagarina, šimpanzů, psů... . PS: líčení světlušek, které Glenn popisoval, stojí u zrodu mnoha konspiračních teorií.

Stejně jako u jedničky, ani teď se nedočkáte ztřeštěností, nebo chytrého humoru. Opět je to spíš úsměvný příběh o policajtech, než kriminálka. Rozvážně vyprávěný, aby si mohla zahrát i Paříž a různé postavičky, které v té době tvořily její podhoubí. Děvky, šejdíři, ilegálové, zkorumpovaní policajti...ekosystém, jehož křehkost naruší suspendování Reného a Francoise. Resp. zjistíme co se stane, když se objeví jejich dravější náhradníci. Noiret i Lhermitte neslezou z obrazovky a přestože jde o svět pestrý, jsou to oni, kdo divákovi vynahradí občasnou roztahanost děje a s ní související delší stopáž. Samozřejmě nelze opominout výborný dabing. Nicméně v mých očích je to mistrovství Zidiho, kterému se opět povedlo vytvořit přirozeně plynoucí a vcelku soudržný film, prodchnutý zvláštní atmosférou. I když nevyužívá pozlátka Paříže, ale spíš ji ukazuje "odspodu", mám pocit, jako bych Reného okrsek znal. Obsahově to není bůhvíco, ale režie a skvělí herci, moje hodnocení přes průměr v pohodě překulí.

Z Wikiny jsem se dozvěděl, že se Eda Orel Edwards narodil ve stejný den jako já, jen o devět let dřív. Ani nevím proč, ale potěšilo mě to, protože mi byla jeho postava veskrze sympatická. Na té samé stránce jsem se ovšem dozvěděl i to, že je celý tento film jen snůška lží... dokonce za hranou toho, nač jsme u většiny "životopisných" filmů zvyklí. Což mě mrzí, protože jsem se bavil a nechal se strhnout Egertonem i Jackmanem natolik, že jsem si užíval i tu šablonovitost a patos (které jsem včera vyčítal Creedovi). Byl bych tedy raději, kdybych se nedočetl, že Eddie ...ale víte vy co? Nic si nezjišťujte, resp. ne před tím, než se na Orel Eddie podíváte. Holt to není tak úplně životopisný film a někdo se snažil udělat z diváků blbce...nic nového. Je to fajn příběh o zarputilém mládenci, typickém outsiderovi, jehož sen byl dostat se na olympiádu a také o jakési nápravě bývalého skokana, který ho bude trénovat...klišé jako prase, ale ...velmi funkční, pokud přepnete do módu: nenáročný naivka. Jako třeba u romantických filmů... .

Zápletka je zprvu skoro na úrovni divadelní taškařice, ale pak se začnou vykukové množit, prvky situační komedie vrstvit...až mi to připadalo zbytečně moc "kudrnaté". Navíc se karty rozkryjí vcelku brzy, takže to probíhá trochu předvidatelně. Pravda...v době, kdy byl filmový archiv ještě poloprázdný a televize nevysílala, bylo možné překvapit naivní diváky, téměř jakoukoliv zápletkou. V kontextu doby vzniku tohoto filmu, se ovšem nabízí i zamyšlení, jaké to asi bylo, točit během probíhající války komedii. V době, kdy byla válka v plném proudu a lidi se exportovali do koncentráků... . Jaké to tenkrát bylo, jít do kina na komedii? Dnes už na mě Paklíč funguje jen jako nostalgická fraštička s oblíbenými herci, ale po takovém zamyšlení, přecejen trochu mrazivá. 65%

První třetinu se Creed překvapivě vyhýbal šablonám a působil svěže. Jenže pak pomalu, ale jistě směřoval do stejného módu, jaký nám Hollywood servíruje kdykoliv, když chce parazitovat na něčem úspěšném. Bohužel, ten sentiment a repetice, na spoustu diváků funguje, takže toho jen tak nenechají. Některé scény, jsou vysloveně pitomé a i když zní dialogy rozumně, ve skutečnosti je scénář stejný fejk, jako předváděný pseudobox. V poslední třetině filmu, je patosem prostoupen dokonce i "boxerský zápas", který je v této cirkusové podobě, až směšný. Creed si díky fajn vizuálu hraje na velké sportovní drama, ale je to jen další průměrný film o boxu. Lehce ho z něj pozvedá jen příslušnost k Rocky Universu.

Úvodem bych rád podotknul, že DC filmy jako Wonder Woman 1984, Liga spravedlnosti a Sebevražedný oddíl, považuji za ohavné, hloupé digičmáranice. Ta barevná přeplácanost, nabubřele debilní dialogy a šablonovitost ukazují v plné nahotě všechny slabiny žánru a tím i neschopnost tvůrců, potažmo studia přizpůsobit pulp dnešní době. Do stejné skupiny neskvostů posledních let, řadím konkurenční Venom 2: Carnage přichází, Morbius, či Black Widow a X-Men: Dark Phoenix. Black Adam, by měl být dle hodnocení a recenzí další přírůstek mezi tyto srajdy. Ale za mě je to vizuálně vcelku v pohodě (nebýt toho pitomého jiskření, to je na svářečskou helmu) a co se týče scénáře...není o mnoho hloupější, než třeba X-Men: Apokalypsa. Škoda, že se tam nevešlo víc nadhledu a vtipkování. Všichni působili toporně, jako by jim mimo záběr aplikovali XXL čípek nach ánus. Tvůrci mají na kontě spíš průměrné počiny a bylo znát, že je tíha zodpovědnosti a nejspíš i pohled na muskulaturu Johnsona, který bral celý projekt hodně za svůj, držely při zemi. Ono udělat film, ve kterém bude hlavní postava zabíjet lidi; nebude tak úplně kladná a současně bude zábavná...to se zatím daří jen v Boys a Peacemakerovi. Možná by byl lepší seriálový formát, kde by se to protahování primitivního děje ztratilo a tvůrci by si mohli dovolit přitvrdit. Přesto.... Black Adam sice není bůhvíjaké superdílo...ale jako plochá popcorňárna mi nepřipadá horší, než výše uvedené DCárny. Každopádně, má jít o vysněný projekt s rozpočtem přes 200 mil. USD a hvězdným hercem. V tomto kontextu to průser je...ale jako divák, který se na produkci nepodílel a ani prachy za lístek v kině nedal, to vidím na shovívavé 3*...hodně drahá alternativa k Neflix jednohubkám.

Závěrečná čtvrthodinka byla silná a nese i příslib zajímavého pokračování ve druhé řadě, ale to předtím? A ta nesmyslně dlouhá potitulková scéna? Tentokrát nadšením nesrším, poslední epizoda řady, je bohužel i nejslabší. Roztříštěná a podivně statická. Ale pořád to na slabé 4* stačí. Je to tak dobře rozjeté, že to jedna nevýraznější epizoda zkazit nemůže.

Opět nemohu Roar Uthaugovi upřít řemeslnou zručnost, ale i potřetí nafasoval strašný scénář, takže to přišlo vniveč. Troll je totiž Emerichovsky debilní.; tvůrci šli cestou norského King Konga se vším klišé, které k tomu patří. Patos, pitomé postavy....speciálně politik, který chtěl za každou cenu použít bombu...často to vůbec nedávalo smysl, jako ve starých amerických blockbusterech. Přitom zrovna v Norsku bych čekal, že by trolla zařadili na seznam ohrožených druhů. Hold za americké prachy, americké krvelačné sračky. Ale abych jen nenadával. Bylo tam i pár zajímavých námětů, které by se daly po kompletním přepsání scénáře použít. A občas jsem podezřívavě uvažoval, jestli nejsou některé okamžiky na hraně parodie (proslov k vojákům etc.), spíš chtěné dloubance do současné norské vlády a do amíků. Jako kdyby jste dostali od mizerného zákazníka lukrativní nabídku reprodukovat Warhola a pod konzervu Campbell's Tomato soup, by jste zakomponovali Troll for dogs. Pokud ano, palec nahoru, ale pořád je to jen další Netflix. Nicméně hodinu po filmu, už si většinu těch blbých žgryndů nepamatuju, ale obraz smutného trolla ano. Takže díky počínajícímu Alzheimeru, odrbané 3*. PS: vysloveně se nabízí crossover s Monster universe, ke kterému ovšem z důvodů licencí nedojde. Ledaže by Asylum :-)

Connery tady ukazuje, proč je mnohými považován za jednoho z nejlepších Bondů. Charisma a chlapáckost z něj přímo sálají. I když kdo ví, doba se změnila, jestli by svým výrazným osrstěním u dnešních dam zabodoval. Příběh je velmi solidně vystavěný a kupodivu není tak přepálený, jak bylo zvykem o třicet let později. Akce je dávkovaná vcelku rozumně, není jen na efekt a i když se zvlášť ke konci vyrojí nějaké ty výbuchy, pořád má navrch scénář. Samozřejmě vše za doprovodu známého hudebního motivu, bez kterého by to prostě nebylo ono. Jediné co chybělo, byl nějaký ten Bondmobil...tady se James spíš nechal vozit. Takže spokojenost. Staré bondovky mě zatím moc nenadchly, tahle je z nich asi nejlepší.