Martrix

Filmy pro pamětníky mám moc rád a leckdy jsem se při jejich hodnocení nechal unést nostalgií; i přes vyšší míru patosu a strojenosti, jsem nějaké ty půlhvězdy přidával. Ale tentokrát tomu tak nebude. Tahle rádoby krimi komedie, je v mých očích pouze velká zavlasypřitaženost s hloupou pointou. Do parodie a la Lelíček ve službách Sherlocka Holmese má dost daleko. Samozřejmě není špatně vše. Korbelář byl vynikající a Pešek ukázal, že ustojí hlavní roli. Ovšem tím bych s pozitivy končil. Mám rád chytré scénáře....ale nesmí být překombinované. Vlastně jsem dost alergický na filmy, které na diváka v samotném závěru vybalí podvůdeček ve stylu...všechno je jinak. Ale nebudu spoilerovat. Že je to pochybně zkonstruovaná opičárna bych i přešel, ale nikoliv to, že jsem se tak často nudil. Pocitově to byl dvouhodinový film.

Některé zkušenosti jsou sice nepřenositelné ze 100%, ale dobrý vypravěč dokáže díky empatii diváka ...tzn. představivosti a soucitu, předat nejen spoustu informací, ale také emocí. A přestože se dal tak silný námět zpracovat lépe, Levinston jich na vás nakydá tolik, že zapomenete na děsivý český dabing, poněkud rozvláčnou první půli, nevyužitého Hoffmana a dokonce i na za vlasy přitažená místa ve scénáři. Druhá půle Spáčů je totiž natolik silná, že vás tahle nepravděpodobně složitá cesta za pomstou, stejně vtáhne. A jako každý dobrý příběh ve vás Spáči vzbudí potřebu diskuze. Tvůrci totiž hodili do placu nejen téma týrání dětí, ale také několik závažných a poněkud zapáchajících témat, týkajících se morálky. I s ohledem na nepřenositelnost traumat z dětství je jasné, že by šlo o diskuzi bouřlivou. Ovšem i po takovém konci mi zbývá dost drzosti na kritiku: i když má film téměř tři hodiny, dost mě mrzí nedotaženost v případě kněze; máte k dispozici DeNira, navíc v takové roli....jen jeho linka s dilematem kterému čelil, by vydala na celovečerák. Škoda. Stojím si za tím, že Spáči mohli být v rukou lepšího scénáristy, extra filmem.

Pomineme-li mnohé americké akční filmy, které často spíše válku oslavují a dělají ji atraktivní pro diváky z řad latentních militaristických vymaštěnců, existuje mnoho filmů, které dávají jasný vzkaz. Války jsou nesmyslným plýtváním životů a zdrojů. Tvůrci Godzilly ale nemoralizují. Poukazují na paradoxy, které nevyhnutelně s každou válkou přicházejí. Vždyť na obou stranách stojí rodiče, děti...rodiny. Kdyby jsi dělal svou práci(umřel), mohly žít mé děti. Zazní z úst přeživší. Pacifistům je vše jasné. Ale současně moudře pokývnou hlavou i militantníci. Protože v takovém filmu si svoje najde každý. A v tomhle si dokonce najdou svoje i milovníci monster, přestože mou optikou je role Godzilláka redukována na "pouhý" katalyzátor; způsobí zatřesení člověkem, který díky neochotě umřít/strachu upadl do polokomatu/přežívání s výčitkami. Takže se nabízí otázka, zda takový film štítkovat jako válečné drama s monster přesahem, nebo za monster film, se silným přesahem k válečnému dramatu. Je to namícháno zručně, takže na tom moc nezáleží. Někdo sice začne poplivávat americké popcorňárny s tím, že takhle to má vypadat, ale to je hloupost. Je to jako srovnávat Vesmírnou Odysseu a Hvězdné války - protože v obou je přece vesmírná loď... . Godzilla -1.0 není popcorňárna. Není zábavná, vtipná, neohromuje super CGI. Je to "jen" dobrý film, ve kterém dostala vedlejší roli i jedna přinasraná ještěrka.