Martrix

Tento film není pozoruhodný jen tím, že je jediný, na kterém spolupracovali O. Nový a H. Haas. Výjimečná je i postava Alíka, kterou ztvárnil Pavel Herbert...nevybavuji si, že by se v nějaké předválečné komedii objevil lehce retardovaný mladík...zdegenerovaný boháč. Společně s obsazením J. Štěpničkové, přispěl právě Herbertův poloherecký-uvěřitelný projev k dramatickému smrádku...hloubce, kterou třeba u většiny Slavínského operetek nenajdete. Navíc Jiřina Štěpničková byla charakterní herečka, která dokázala občasný sentiment pozvednout na melodrama. Ale nemějte obavy, je to mixnuté chytrým verbálním humorem Haase, Vávry a Langera. Do toho všeho je zakomponován i jakýsi otisk doby....výsměch povrchnosti zlaté mládeže i jejich rodičů, kteří úděl chudých považovali za romantiku. Samozřejmě to nemusí sednout všem, ale označit tento film za průměrný, lze jen v kontextu jednoduchých operetek, které stojí "pouze" na hvězdném obsazení a humoru. Tady je toho o dost víc. Velká spokojenost.

Obsahově dle mého gusta; adaptace divadelních her mívají dialogy i vtipné momenty prověřené diváky. Slavínský se navíc obklopil hereckou smetánkou, takže výsledek snad ani nemohl být špatný. Jediné co bych snad vytknul jsou písničky, lepkavé patosem... . Zajímavý "objev" pro mě byla Míla Raymonová. Škoda, že z naší kinematografie zmizela tak brzy.

Madla z cihelny není jen další z mnoha komediálních operetek, jakých chrlil Slavínský čtyři do roka. Tentokrát je scénář propracovanější, má v sobě pár záludností a nemalou míru dramatična. Možná i proto má na komedii netradičně dlouhou stopáž. Zprvu mi trošku vadilo idealizování bohatých, ale uvědomil jsem si, že tenkrát se šlechta k chudým chovala opravdu mnohem lépe, než co dnes předvádí novodobí zazobanci. Takže ten příběh nemusí být jen dobovým kýčem. Tu komediální část obstarával Hugo Haas. A jak jinak opět v postaršené postavě; v době natáčení mu bylo 32 let, ale hrál staršího vdovce. Role barona Dolanského mu skvěle sedla. Naplno využil svých verbálních dovedností, ale i vzhledu. Je škoda, že v té době nebylo zvykem snímat herce zblízka, že jsme si nemohli užít detailnější záběry jeho mimiky. V některých momentech vydá pohled do očí za tisíc slov a nepochybuji o tom, že kdyby dnes někdo dělal remake... . Bohužel pro Lídu Baarovou podobná slova chvály nemám. Konzervatoř nedokončila, vlastně neměla formální herecké vzdělání a v roce 1933 hrála teprve druhým rokem; a žádná sláva to nebyla. Nepatřím sice ke kritikům, kteří ji obecně za dobrou herečku nepovažují, ale ano viděl jsem filmy, kde jí to sedlo mnohem víc. Kdo ale opět nezklamal, byla Tonička Nedošínských a potěšila i malinká rolička Světly Svozilové...moc jí to slušelo. No a to je asi tak všechno. Snad ještě zmíním nevýraznou hudbu a písně. Přesto... . Díky zajímavému mixu komedie a dramatu se společenským přesahem, vznikly velmi dobře fungující pasáže, takže považuji celý film za nadprůměrný, lehce vyčnívající z typické produkce té doby.