Goldbeater

Gaspar Noé tentokrát upustil od vizuálních libůstek a stroboskopické zběsilosti a přinesl na plátno vcelku konvenční, lidský příběh o stařeckém strádání a ztrátě sil. Bohužel po Hanekeho Lásce a třeba i nedávném emocionálně zdrcujícím The Father už Vortex i přes své autorské uchopení se specifickým rozdělením obrazovky na dva pohledy působí jako nošení dříví do lesa. A co hůř, je to i dost úmorná podívaná, jež chvílemi hodně přešlapuje na místě a je o dost delší, než by bylo zdrávo. Musím přiznat, že takto vyčerpávající sledování jsem dlouho nezažil. Pokud vám po projekci Vortexu zešediví jen stovka vlasů, budete na tom ještě dobře. Mám z toho rozporuplné pocity, ale pokud mohu něco bezpečně vyzdvihnout, tak to, že legendární režisér Dario Argento je přirozený herecký talent, kterého někdo do výrazné role měl obsadit už dávno. [KVIFF 2021]

Bestsellery jsou takový filmový kočkopes. V první půli se snaží o ztřeštěnou komedii, která však téměř zcela postrádá humor, a v druhé půli se vše přehoupne v rádoby srdceryvné drama, kterému ale chybí reálné emoce a dostatečné napojení na postavy. A co víc, docela se to táhne. Za mě se žádná sláva nekoná. [KVIFF 2021]

Když si u Rozkoše odmyslíme zvolené prostředí, které nabízí pro někoho možná neokoukané praktiky a svérázné charaktery, jde vlastně o šablonovitý snímek o člověku s ostrými lokty a jeho cestě na pomyslný vrchol, kam se chce dostat za každou cenu. Téma co jsme viděli už tolikrát. Vše zde přichází bez větších překvapení a ve finále vlastně ani nekončí žádnou pointou. Jako nahlédnutí pod pokličku pornoprůmyslu je to zajímavé, ale k uspokojivému filmovému příběhu tu ještě něco chybí. [KVIFF 2021]

Rádoby slzodojné drama o tom, jak všechny dobré ženy trpí a jejich utrpení je způsobeno výhradně zlými muži. I přes tu jednostrannost a hysterii je to překousnutelná podívaná, v jejímž jádru relativně funguje mezi ústředními členkami jedné bulharské rodiny vzájemná chemie, opředená o dobré herecké výkony. [KVIFF 2021]

Velmi dynamicky a barvitě nasnímaná charakterová studie o osobě, z jejíž veřejné image sice vyzařuje naprostá sebekontrola a spokojenost, přesto v jejím jádru může panovat prázdnota a absolutní emoční nenaplnění. To celé je opřeno o skvělý herecký výkon hlavní představitelky Magdaleny Koleśnik. [KVIFF 2021]

Zápletka hodná jen další z řady běžných epizod libovolného českého krimi-seriálu TV Nova, jakých každý rok vznikne celá hromada, to z nějakého důvodu dotáhla do celovečerní podoby kinofilmu. Zcela neopodstatněně. A televizní verze tohoto díla, v níž byla veškerá vietnamština předabována do „velmi věrohodné“ spisovné češtiny, protože TV Nova má zřejmě své diváky za úplné negramoty, kteří neumí číst titulky po dobu hrstky dialogů, je pak už jen opravdovou filmovou definicí slova „cringefest“.

Velmi solidní pokračování, v němž se sice jen variuje všechno to, co už nastavil první díl, nicméně stále ve velmi poutavé formě a bez hluchých míst. A Cillian Murphy byl  výborně zvolenou posilou obsazení. Jen teda musím přiznat, že ač jsem nějaká pochybná rozhodnutí postav v jedničce relativně přijímal, zde už jsem párkrát opravdu musel kroutit hlavou.

Stejně jako hlavní postava tohoto snímku i sám Nicolas Cage vypadá, že se k tomuto projektu nachomýtl tak nějak omylem, ale když už byl u toho, držel hubu a odvedl profi výkon, aby pak mohl s čistým svědomím celou záležitost hodit za hlavu. Tahle paralela je pro mě asi nejzábavnějším aspektem tohohle laciného braku. Režijně, scenáristicky a hlavně střihově tragické, ale díky Nickovi se na to aspoň dá dívat.

Zvěsti o pomalém anti-revenge filmu byly pravdivé, žádného zběsilého thrilleru se zde diváci rozhodně nedočkají. Pig je zádumčivé, takřka stoické drama o ztrátách a odloučení, jemuž vévodí tichý, avšak soustředěný herecký výkon Nicolase Cage. Velmi vytříbená kulinářská podívaná pro ty, kteří jsou otevřeni nevšedním chutím.

Ve filmografii Harrisona Forda netypicky temný, pro režiséra Alana J. Pakulu však zcela příhodný thriller z prostředí advokátů a státních zástupců, v jejichž kruhu se odehrála vražda. Odvážný scénář a komorní hudba Johna Williamse dobře podkreslují neveselou zápletku plnou osobních výčitek, zastírání, lží a erotického dusna.