messi@h

Výborný napínavý film, natočený sice evidentně s minimálními nároky na rozpočet, ale opravdu zručným režisérem. Parta ozbrojenců, z nichž někteří vypadají na feťáky, vtrhne do supermarketu a postřílí tam pár lidí. Ale něco nehraje, nejdou po penězích, nechtějí ani vyjednávat s policisty a se zbývajícími rukojmími začnou provádět jakési testy. Tolik o ději, jestli nechci vyzradit zbytečně moc. Pokud bych si měl na něco postesknout, tak jsou to dvě věci: 1) nešťastný je příliš explicitní název, díky němuž jste předem připraveni na následující děj, 2) bohužel musím říct, že závěrečné rozuzlení jsem odhadl už někdy v polovině filmu, ne-li dřív. Škoda, že se ho nepodařilo lépe ukrýt. Ale i tak se jedná o nezávislou lahůdku, na které jsem si opravdu "pochutnal".

Jedná se o amatérštinu nejhrubšího zrna, ve které se - nevím jak - povedlo vytvořit docela slušné masky zombíků. Bohužel si toho byl režisér zřejmě vědom a tak záběry na nemrtvé "hrdiny" ne-sku-teč-ně protahuje. Když k tomu připočítáme to, že herce by v jejich projevu porazil podprůměrný pornoherec(-herečka), absolutně chybějící dějovou linku, nezajímavé postavy, podivné nesympatické stvoření neurčitého (ale určitě ne dětského) věku v roli dítěte a vůbec šlendrián všeho druhu, vyjde nám výsledek. Bezbřehá nuda, která se bere nesmírně vážně. A přitom trocha nadsázky nebo sebeironie by filmu zatraceně prospěla.

Solidních 65%. Někdy se mi tady na CSFD chce křičet: Začněte už proboha používat vlastní hlavu a neopičte se po tom, co napsal někdo jiný před vámi!!! Jinak si nedovedu vysvětlit zdejší nízké hodnocení. Karate Kid (a tím myslím všechny tři díly) možná obecně dostává o nějaký ten bodík méně díky tomu, že navzdory názvu se v podstatě nejedná o akční film. Spíš je to film o přátelství, o hledání cesty životem, o hledání rovnováhy. Samozřejmě se ale nejedná o nějaký hluboce meditativní film, pořád je to víceméně odpočinková záležitost. Ale příjemně natočená. Prostě to co vidí většina jako negativum (=málo akce), já vidím jako pozitivum. A jestli hlavní hrdina dělá karate dobře nebo špatně, to mě opravdu netrápí... Podle mě osobně trojka není o nic horší než druhý díl, řekl bych dokonce, že je lepší.

Přátelé, to snad nemyslíte se svým hodnocením vážně?! Scénář a režie jsou naprosto příšerné - měl jsem dojem, jako když někdo vzal normální film, vystříhal bez jakékoliv logiky jen některé scény a narychlo z nich uplácal nesouvislý blábol. Zatímco ve Spartanovi si člověk ještě mohl říct - nerozumím tomu, protože prostředí tajných služeb je prostě příliš komplikované a Mamet divákovi zrovna vstříc nejde - co si můžete říct tady? Proč divák nerozumí logice příběhu o "obyčejném" majiteli jiu-jitsu dojó? Proč na sebe scény nijak nenavazují? Proč se postavy v ději objevují a zase mizí, aniž by se vysvětlila motivace jejich nesmyslného chování? Proč je to celé natočené tak zmateně, že nepochopíte ani jednoduché a základní věci, jako třeba v jakém jsou příbuzenském vztahu hlavní hrdina a lichvář (snad švagr?) a ostatní mafíáni? Ano, celý film je nesmyslný a neschopně natočený, ale závěr - to je teprve něco! Závěrečný zápas je nejenže nesmyslný, ale nasnímaný jako všechny souboje ve filmu - jako nudná hospodská rvačka, při které vidíte jenom hlavy a ramena zúčastnených. A závěrečná scéna, při které dostane hlavní hrdina zlatý pás i červený pás, to je taky gól - jen jsem čekal, že si začnou vytahovat pásky od kalhot všichni přítomní, jen aby je mohli hlavnímu hrdinovi dát... Mamet se prostě zas jednou vytáhl.

Zrovna jsem Lebkouny dokoukl a nedá mi, abych se jich nezastal. Kdo má rád staré poctivé kriminálky a nebojí se trochu příměsi SF, určitě si přijde na své. Lebkouni jednoduše dojeli na to, že první jeden dva kometáře tady byly špatné, a pak se to už s nimi vezlo. Nedá mi to, abych na dva komentáře nereagoval: Radio, já osobně bych se na film, který se mi líbil na 40 % (ani na 50 %), znovu nedival. Takové filmy se snažím vymazat z mysli a paměti. Že by ses jen překlikl a chtěl dát víc? sepp: tak je ten film docela působivý psychothriller, nebo je nedotažený a laciný? Obojí najednou nejde, aspoň podle me je to protimluv (něco jako "bylo to chutně nepoživatelné").

Není to zas tak špatné, jak by to podle zdejšího hodnocení vypadalo. Samozřejmě že na předchozí dva filmy o Krokodýlovi Dundeem tenhle film nemá, ale pořád se jedná o příjemnou komedii, která má v rukávu pár dobrých vtipů.

Mám takové pravidlo, že nepíšu komentáře k filmům, kde jsou komentářů stovky až tisíce. Tady ale udělám výjimku a je mi jedno, že si můj komentář nikdo nejspíš nepřečte. Stalone mě opravdu zaskočil. Od čtvrtého Ramba jsem nic nečekal - a dočkal jsem opravdu důstojného zakončení Stallonovy životní role (nebo druhé z jeho životních rolí, chcete-li). Přiznám se, že jsem viděl jenom prvního Ramba a následující dva díly mě nezaujaly natolik, abych je viděl někdy celé. A skoro mi přijde, že takhle čtvrtý Rambo funguje ještě víc. Protože stejně jako v jedničce i tady nejsou žádné přehnané scény (toho jsem se asi obával nejvíc), takže divák neznající dva prostřední díly Rambovy tetralogie uvidí jen krystalicky čistý a povedený akční film. A když v závěru John Rambo přichází tam, kam měl dojít už na začátku prvního dílu, stejně oblečený, skoro jsem musel zamáčknout slzu. A to jsem neměl pocit, že by mi tenhle hrdina nějak přirostl k srdci. Rambo: Do pekla a zpět si možná 5 hvězd nezaslouží, ale tady přestřelím rád. Stallone, klobouk dolů!

Film by měl začínat varováním pro všechny příznivce kung-fu (wuxia) filmů: Jestli vám jde jen o souboje, tady jich je opravdu málo. Věčný bojovník je v podstatě hlavně mystickým filmem, vyprávějícím volně národní mýty. Určitě se jedná i o poctu žánru kung-fu, ale je to pocta, která nestaví jenom na bitkách. Režisér si hraje s pohledy kamery, hrdinové hovoří čínštinou s přehnanou výslovností atd. atd. (z toho důvodu má smysl jenom původní znění). Přiznám se, že jsem trochu na rozpacích, jestli nevítězí forma na obsahem, jestli příběh není až moc primitivní. To asi poznám při dalším shlédnutí, teď jenom konstatuji, že na mě to zafungovalo. Rád bych vyzdvihl hlavní motiv, který je takřka budhistický a hodně mi připomněl film Samsara: Hlavní hrdina byl od mládí vychováván tak, aby byl neposkvrněn světskými touhami a při konfrontaci s nimi zprvu neobstojí. Zvítězí teprve v okamžiku, kdy se od těchto tužeb osvobodí. Nicméně teprve setkání a seznámení s těmito touhami mu umožní uskutečnit "zproštění tužeb".

Poctivá temná kriminálka, která se nebojí přidat trochu té erotiky. Patří rozhodně k tomu nejlepšímu, co můžou 80. léta z kriminálních filmů nabídnout, že se nejedná o žádné béčko ostatně dokazuje i účast renomovaného herce Michaela Caina.

La Chiesa je hodně Argentovská, i když to není přímo jeho režie. Ale hustá atmosféra, hudba a práce s napětím, to všechno je prostě Dariova škola. Jen by člověk čekal trochu velkolepější finále, vzhledem ke stále stupňovanému napětí. Ale to je v podstatě taky znak Argentových filmů. Já osobně jsem ocenil spodobnění Satana, které se hodně blíží středověkým představám (tvor podobný kozlu).