messi@h

Tenhle film se mi líbil z několika důvodů. Zaprvé asi nejvíc proto, že když dojde na hon hlavní hrdinky, tak se zní nevyklube žádná tupá oběť na odstřelení, ale naopak hlavnímu záporákovi zle zatápí a je mu rovnoceným soupeřem. Akční pasáž honu je natočená zajímavě a přestože vyplňuje prakticky celou druhou polovinu filmu, nedojde jí dech a nenudí. Zadruhé: všechno zůstává tak nějak realistické, ze slečny se nevyklube supermanka ovládající zničehonic bojová umění a zloduch nemá jednu nepěknou vlastnost zloduchů z jiných filmů - není všudypřítomný, tzn. neobjevuje se nelogicky na místech, kde ho scénáristi zrovna potřebují, a není ani nezničitelný. Zatřetí - mně se líbila i první polovina filmu, která je sice o něčem úplně jiném, ale sonda do tématiky nucené prostituce není taky úplně marná. Takže hodnotím kladně, pro mě veliké veliké překvapení. Škoda snad jen úplného závěru, který je tak trochu nadbytečný. Jinak klobouk dolů před představitelkou hlavní hrdinky - trochu jsem se bál cudného pojetí, které hrozilo ze začátku jejího útěku před pronásledovatelem. Když jsem psal, že je všechno pěkně realistické, tak naštěstí i tohle - hlavní hrdince je za chvíli úplně jedno, jestli jí někde něco nekouká a prostě jen běží o život. Zajímavé je, že ani tak není nic moc vidět - v rychlosti celé akce vidíte tak maximálně prsa a náznak klínu, ačkoliv si herečka nic cudně nezakrývá.

Myslím si, že takových poctivých 60 % si tenhle film zaslouží. Nejedná se o žádnou komedii "k popukání", jaké nabízejí filmy typu Prciček, ale je to klidný, pohodový snímek. Nedočkal jsem se fekálních vtípků, za což jsem vděčný. Nejde tady dokonce vůbec o sex (což je pro mě příjemné překvapení a pro někoho nejspíš zklamání), jak už ostatně napsal honajz, který podstatu filmu vystihl skvěle. Je to takový úsměvný pohled na život jednoho maturanta, kterému se rozvedli rodiče, ale přesto má pořád rád oba dva (a oni jeho, i když každý z nich má své slabé stránky), a který si neuvědomuje hloubku citů, které sdílí se svojí dlouholetou kamarádkou. A to vše je zasazeno do rámce hledání partnerky na maturitní ples, se kterou bude zvěčněný na fotce.

Devítiocasou kočku jsem vypnul po cca hodině, kterou jsem si ale opravdu protrpěl. Ospalý a nepříliš zajímavý děj mě dokonale utahal. Mám takové tušení, že většina lidí tady hodnotí spíš Argenta jako "značku" než na základě skutečných dojmů ze sledování filmu.

Je mi jasné, že tu budu se svým hodnocením vyčnívat, ale hodnotím, jak to cítím. Mám slabost pro komedie s G. Depardieu, a tahle na mě dýchá pohodovostí, nenuceností a lehkostí. Jako oddechovka plní svůj účel 100%.

Triky a masky docela zajímavé, ale samotný příběh není moc poutavý a zpracování je místy až nudné. Měl jsem co dělat, abych film nevypnul v půli. Myslím si, že Barker přecenil svoje síly a režii prostě nezvládl. Otevřeny konec, který avizuje plánované pokračování, je tak trochu smutným vtipem - Barker musí mít zatraceně velkou sebedůvěru, když věřil, že tenhle jeho paskvil udělá dostatečné tržby, aby producenty motivoval k dalším dílům.

Chvílemi jsem si připadal, že se dívám na divadelní hru. Nečekejte svižný nebo dynamický děj, většinu filmu se prostě jen mluví. Incubus proto do značné míry stojí na dialozích a hercích, bohužel, ani jedno za moc nestojí. Hlavní hrdina lékař má v podstatě dva výrazové prostředky - neutrální obličej anebo tak trochu perverzní úsměv ve tváři, který se ale k jeho postavě vůbec nehodí a objevuje se v nejméně vhodných situacích. Ostatní herci na tom nejsou o moc lépe. Dialogy nebudu radši moc rozebírat, shrnu je slovem bída. Takže suma sumárum tu máme vcelku nudný film prakticky bez gore, s pár nahotinkami (které mi ale do filmu nějak moc nepasovaly) a nepříliš povedené hlavní monstrum (ještě že se objeví na plátně jen na pár vteřin). Veškeré body dávám za překvapivý závěr (i když natočený poněkud nepřehledně) a za feeling starých hororů.

Mrazivý a drsný thriller, který je o to působivější, že se tady většinou neděje nic příliš přitaženého za vlasy. Scénář se s hlavními hrdiny opravdu nemazlí. Zajímavé je, že i hlavní "záporák" není zobrazen úplně černobíle. Tímto bych chtěl jeho představitele pochválit - hraje opravdu perfektně a beze slov dokáže vyjádřit, že to co dělá, mu není tak úplně po chuti. Jestli mám něco vyčíst scénáři, tak poněkud nesmyslnou zastávku na "nákup". Chápu, že bylo potřeba vymyslet příležitosti k útěku hrdinů, ale v tomhle případě se to dalo vymyslet určitě daleko elegantněji. Jinak ale spokojenost - pokud nebudete čekat příliš, neměli byste odcházet nespokojeni. Zvlášť proto, že konec se opravdu povedl. P.S. nakonec pro všechny kritiky, že hrdinové jsou málo akční, měli se víc snažit vysvobodit, zmasakrovat své únosce atd. Já osobně v tom vidím spíš realističnost filmu. Nejsem si jistý, jestli bych po zážitku s pistolí u hlavy a pod hrozbou smrti (mojí nebo osoby mně blízké) byl schopný nějaké kloudné akce, i kdybych k ní dostal příležitost. Reálný život je něco jiného než film a vsadím se, že většina těch, co tu vedou silácké řeči, by v podobné situaci seděla rozklepaná strachy a nezmohla se na nic.

Povedený poltergeist-satanisticko-duchařský horor staré školy inspirovaný skutečnými událostmi. To obnáší působivé psychologické scény, které fungují díky velice kvalitním hercům s herečkou v hlavní roli v čele (casting se opravdu povedl). Film je také zvláštní tím, že monstrum zůstane celý film důsledně neviditelné až na pár náznaků a i jeho identita se neobjasní (jestli se jedná o ducha nebo ďábla nebo něco jiného se nedovíte). A JAK TO BYLO VE SKUTEČNOSTI? Bytost ve mně probudila zvědavost a po jejím skončení jsem podnikl menší průzkum na Internetu, abych se něco bližšího dověděl o skutečné ženě, která byla předlohou pro hlavní hrdinku. Bohužel jsem zjistil, že dostupné informace se dost rozcházejí. Většinou pocházejí z rozhovorů se dvěma parapsychology, kteří skutečnou událost dokumentovali a s nimiž byl údajně konzultován i scénář filmu. Z kusých informací nicméně vyplývá, že skutečná žena se nejmenovala Carla (nebo také Carlotta) Moran a nebyla nikdy onou nadpřirozenou silou napadena v přítomnosti cizích osob kromě rodiny. Nicméně oba parapsychologové tvrdí, že v domě skutečně docházelo k paranormálním aktivitám v podobě pohybujích se světelných úkazů, které dokonce reagovaly na příkazy (přesouvaly se tam, kam jim bylo řečeno apod.). Pokud jsem anglický text správně pochopil, světla se pokoušeli fotit profesionální fotografové, které si parapsychologové přivedli, a pár fotek se snad dokonce i povedlo. Pravost fotek ale byla odbornou veřejností zpochybňována. Dále se pokoušeli fotit v případě, že napadená (říkejme ji Carla) tvrdila, že je bytost v místnosti a že stojí mezi ní a fotografem. V takovém případě vycházely fotky Carly s rozmazaným obličejem. Fotograf provedl vždy kontrolní fotku v okamžiku, kdy Carla tvrdila, že bytost zmizela a takové fotky potom vycházely normálně. Nicméně co se týká samotných sexuálně orientovaných útoků, jeden z obou parapsychologů se domnívá, že šlo o psychickou poruchu vzniklou potlačenou sexualitou na základě stresujících sexuálních zážitků (tedy diagnóza, která zazní i ve filmu od lékařského konsilia). Dál je zajímavé, že existuje dokonce výzkum, který se podobnými nevysvětlitelnými sexuálně orientovanými útoky zabývá a všechny oběti, kterým se stalo něco podobného, mají možnost se obrátit na uveřejněné kontakty. A také je zajímavé, kolik je na internetu slečen a dam, které v diskuzích tvrdí, že byly podobně napadeny (podle mě zajímavý druh psychózy odstartovaný filmem případně knihou o Carle Moran).

Dodíval jsem se na obě série Masters of Horror a najednou jsem nevěděl, co dělat. Pak jsem se dočetl o novém počinu Micka Garrise - Fear Itself. Vzhledem k "duchovnímu otci" to nemůže být špatné, říkal jsem si. Ale to jsem se spletl. Sledování seriálu jsem vzdal po 6. dílu. Hlavní problém = minimální tvůrčí svoboda. Takže ve Fear Itself se lidé masakrují, požírají a mrzačí zásadně mimo záběr. Nahota a sex jsou také pojmem zcela neznámým. I když tyhle dvě věci hodně zabolí, dovedl bych je odpustit, kdyby se jednalo o příběhy, které mě dokážou zaujmout. Bohužel ani to se nedá říct. Ne že by některé díly neměly např. překvapivý závěr, ale celkově jsou suchopárné a bez šťávy. Takže když chci jednoduše vyjádřit, jak se mi tahle série líbila: Kdybych na ni náhodou narazil v TV, asi bych ji nevypnul a jeden díl se dodíval. Ale další díly bych už rozhodně nevyhledával.

Kung-fu film, který je staršího data a přitom trvá cca 2 hodiny - to mi bylo podezřelé už od začátku. Bohužel se vyplnily moje obavy. Chrám Shaolinu je utahaný, navíc trpí typickými problémy asijských filmů, tzn. spousta velice podobných hrdinů, při jejichž rozeznávání se za chvíli ztratíte a k srdci vám nepřiroste ani jeden. Výuka bojového umění v Shaolinu je jeden velký chaos. Já osobně volím klasiku žánru - 36. komnatu Shaolinu.