messi@h

Pro mě osobně byl tenhle film zklamání - dal jsem na pochvalnou filmovou recenzi na Óčku a podíval jsem se na něj s manželkou. Nakonec jsem měl pocit, že ona recenze byla spíše reklamou. Film samotný si v první polovině drží jakous takous atmosféru, jenže závěrečné rozuzlení je opravdu hodně přitažené za vlasy. Podprůměr.

Tvůrci chtěli navázat na humornou nadsázku dnes už kultovního Návratu oživlých mrtvol, takže ještě víc přitlačili na pilu a sklouzli až k parodii. Mně osobně ale film nesedl, jeho humor mi přišel infantilní, masky a triky na mnoha místech odfláknuté a děj nezáživný.

Jako jednorázová zábava na večer, ke které se nejspíš už nikdy nevrátíte, Upíří nevěstinec funguje. Stejně jako z celého cyklu Příběhů ze záhrobí je z něj cítit hravost tvůrců a že je natáčení opravdu bavilo. Nápad bojovat proti upírům stříkacími pistolkami byl vážně dobrý. Jinak ale průměr.

Return of the Living Dead 3 se mi prostě líbil, ať ho haní každý sebevíc. Líbil se mi začátek, který má přesně tu atmosféru filmů z 80. let o super utajovaných vojenských výzkumech, do kterých se připlete někdo samozvaný. I když je to tentokrát samozvanec s dobrým úmyslem. Líbil se mi nápad v oblasti zombie filmů poměrně neobvyklý, tj. vystavět příběh na lásce a souboji vůle s nezvratnou proměnou v krvelačnou bestii. Líbila se mi - proč to nepřiznat - Melinda Clarke, která vypadá skvěle normálně a ozdobená hrozivým piercingem snad ještě líp. Tahle herečka ve mě dokázala vzbudit soucit a vtáhnout mě do děje. Vůbec mi nevadilo, že Return of the Living Dead 3 je pojatý vážně a není v něm ani stopa po humoru z minulých dílů. Triky jsou většinou také na velmi dobré úrovni. Jediné co mi trochu nesedlo, je typicky Yuznovské velkolepé finále v podobě vzpoury zombií na základně. Vzhledem k průběhu celého filmu jsem čekal něco trochu pietnějšího. I když smutný konec ústřední milenecké dvojice tuhle pachuť poměrně dobře napravil. Return of the Living Dead 3 je pro mě moc milé překvapení a dokázal jsem mu bez problémů odpustit některé typicky béčkové zlořády (na to, že se jedná o extrémně nebezpečný a utajovaný vojenský projekt, je až moc snadné se dostat do budovy a pohybovat se v ní).

Od Beneath Still Waters jsem očekával podívanou podobnou Dagonovi. Tzn. nízkorozpočtové béčko s atmosférou a možná i nějaké to gore k tomu. Námět není špatný, špatný není ani úvod. Pravda je, že se potom dlouho nic neděje, takže netrpělivější diváci asi skřípou zubama a někteří ani nevydrží do konce. Bohužel se dá říct, že o nic nepříjdou, protože už první příšera, která se ve filmu objeví, působí spíš směšně. A chaos, který se rozpoutá, když se dají věci do pohybu, boří veškerou atmosféru. Nepomůžou ani jednotlivé celkem povedené scény (policista s úsměvem amputující vlastní končetiny) - jednotlivosti bohužel dobrý film netvoří.

Delirii hodnotím až s odstupem času, což je v některých případech to nejlepší, co se dá udělat. Některé filmy potřebují rozležet v mysli, abychom pochopili, jaký dojem v nás zanechaly. Problém Delirie je, že po jejím shlédnutí jsem měl takový celkem nanicovatý pocit - a nezlepšilo se to ani s odstupem času. Pro mě osobně šedivý průměr, ale netvrdím, že pro někoho jiného se nemůže jednat o zážitek daleko uspokojovější.

Myslím, že tenhle film je tady zbytečně příkře odsouzený. Neříkám, že se jedná o špičku kungfu filmů, ale určitou atmosféru Legendary Assassin má. Souboje jsou taky na slušné úrovni, i když nepopírám, že se v ději najde spoustu hluchých míst. Co se týká podobnosti závěrečné bitky s Matrixem 2 respektive 3, napadne to asi každého, kdo Matrixovskou trilogii viděl. Podle mého ale závěrečná bitka v podání Jackyho Wu tu Matrixovskou s přehledem překonala o několik koňských délek. A to nejen choreograficky, ale i schopností vtáhnout diváka do děje a prožívat rány schytané hlavním hrdinou. Osobně hodnotím film na cca 65 %.

Je pěkné se čas od času podívat na staromódní kriminálku, která nikam nespěchá a vyšetřovatelé v ní nejsou supermani, kteří střídají stíhání zločinců po střechách s vysoce odbornou prací v laboratoři, kde dokážou na základě zlomku kosti 1x1 cm vytvořit rekonstrukci celého těla včetně obličeje a barvy duhovek... Solange se řídí heslem "všechno má svůj čas", jednotlivé postavy se chovají vcelku logicky, krásné mladé slečny se čas od času odhalí a atmosféry je taky docela dost. Co víc si přát?

Budu tady se svým hodnocením hodně vyčnívat, ale to se nedá nic dělat. Takhle hodně jsem se už dlouho u žádného filmu nenudil. Když se k tomu přidají naprosté vědecké nesmysly, nelze brát film tvářící se jako SF vůbec vážně. Nikdo se na mě nesmí zlobit, ale scéna pitvání oka, v jehož vnitřní tekutině "plavou" obrázky toho, co majitel oka v životě viděl, to je vážně k popukání. Hodně mi to připomínalo příhodu, která se mi stala, když mi bylo asi 5 let. Tehdy se nám rozbila TV a já nadšeně čekal na opraváře s tím, že až televizi otevře, bude plná obrázků. Starší bratr mi to nemohl ani za nic vymluvit. Umíte si představit to zklamání, když opravář TV rozebral... Ale i když odhlédnu od takových vědeckých kiksů, nemůžu prostě hodnotit dobře film, kde mi přijde každá minuta dlouhá tisíceletí. Snad je to tím, že ve filmu nevystupuje ani jedna sympatická postava, takže mi bylo celkem fuk, jestli někdo přežije. Film není zas tak starý, aby ho omlouvala aspoň doba vzniku. Vlastně jsem překvapený, že pochází z r. 1972 - tipoval bych ho na nějaká 50. léta 20. století. Ono když srovnáte Expres hrůzy a Vetřelce, které dělí jen sedm let, přijde vám, že oba filmy musely vzniknout s odstupem minimálně 30 let. Proč dávám bod? Snad z ohledu, že se přeci jen jedná o film natočený před 37 lety. Škoda jen, že Vetřelci ze stejného důvodu nejde dát bodů šest.

Průměr. Jestli se jedná o komediálně laděný horor, tak jsem za celou dobu nepostřehl nic aspoň trochu vtipného. Ano, jistá nadsázka tam je, ale vtip se nedostavil. Prostě takový film, který neurazí, nepotěší, nezaujme. Chyba je i v hlavních hrdinech, kteří nejsou zrovna dvakrát sympatičtí. Mírně výraznější postavou je snad jenom detektiv. No a co se týká závěru, kde hlavní hrdina s dívkou svých snů pobíhají s brokovnicí a plamenometem, tak o stupínek víc a nazval bych to trapností. Přitom je škoda, že to dopadlo takhle, protože minimálně scéna na patologii s chodící rozpitvanou mrtvolou má docela pěknou atmosféru.