Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenzie (243)

plagát

Kuchyňský dřez (1989) 

Mladá žena při čištění dřezu začne vytahovat z odtoku jakousi nečistotu podobnou vlasu. Vlas se postupně zvětšuje, až nakonec vytáhne na jeho konci cosi podobného lidskému plodu. Když ho uloží do vany naplněné vodou, podivná bytost se zvětší do rozměrů dospělého muže porostlého vlasy po celém těle... Člověk by nevěřil, kolik atomsféry se dá nacpat do kraťasu založeného na jednoduchém, ale přesto originálním nápadu.

plagát

Netvor (1985) 

Šest let po fenomenálním úspěchu dnes již kultovního SF hororu Ridleyho Scotta Vetřelec vznikl film Creature, který se filmem Vetřelec nemálo inspiroval. Expedice na Titanu objeví 200 tisíc let staré umělé artefakty a dvě pozemské velmoci pošlou svoje výzkumníky, aby je prozkoumali. Obě výpravy čeká souboj s mimozemským netvorem, který je téměr nezničitelný. I když se jedná o novější film, oproti Vetřelcovi jde o velký kvalitativní i technický krok zpět. Creature je jakýmsi mementem, jak mohl dopadnout Vetřelec, kdyby se dostal do rukou řemeslných rutinérů bez citu pro práci s napětím a atmosférou. Vizuálně nepříliš zajímavý, trikově velmi slabý film, který by těžko někdo označil za stěžejní dílo hororového nebo SF filmu. Titulní monstrum je natolik špatné, že jej raději tvůrci neukáží pořádně ani jednou v celém filmu (což je ostatně trik okoukaný z Vetřelce, stejně jako spousta situací a některých zvuků, také filmová melodie je místy nápadně podobná). Jedná se o klasického muže v gumovém obleku alá godzilla s žárovičkami místo očí. Přesto má tenhle film několik karet v rukávu. Nejsou to sice žádné trumfy, ale aspoň něco. Dobré je, že se děj nedrží svého úspěšnějšího vzoru stoprocentně a místy přichází i s vlastními nápady. Divák se tak dočká několika zajímavých nápadů, přičemž nejpůsobivější jsou asi "zombie" ve skafandru. Potěší i účast hororové ikony Klause Kinski.

plagát

Sleep Dealer (2008) 

2/3 filmu na mě zapůsobily jen v tom nejlepším slova smyslu. Říkal jsem si - cyberpunk jako lyrická záležitost? Skvělé! Sleep Dealer není založený na akčních pasážích (které tu prakticky nenajdete) ani na tricích (nízký rozpočet je hodně znát), ale na hutné atmosféře ne zrovna vlídné budoucnosti. Nedokážu přesně říct proč, ale při sledování filmu jsem si pořád vybavoval nevšední zážitek, který jsem měl při čtení povídky G.R.R. Martina "Chlap z masovny". A říkal jsem si - kdyby měl někdy někdo točit tuhle skvělou citlivou Martinovou povídku, hlasoval bych pro Alexe Riveru. Ovšem teď konec superlativů. Poslední třetina filmu mi přijde nedotažená, odfláklá. Všechno to skončí hrozně rychle a lacině, většina atmosféry se vytratí. Nebudu tady rozebírat, že závěr má velké logické trhliny, ale musím vyjádřit svoje zklamání způsobené vysoko nasazenou laťkou v první části snímku. Proto snižuji hodnocení na 3*. Ale na prvotinu přesto velmi dobré.

plagát

Evangelium: 1.11 Monstrum (2007) 

Vzhledem k tomu, že mám anime moc rád, není moje hodnocení nijak nadšené, rád bych dal víc, než 3*. Problém je, že Evangelion 1.11 nefunguje jako samostatný film. Dospělý člověk se tak musí pozastavovat nad otázkami, které nejsou vůbec zodpovězeny - např. proč musí EVA řídit jenom dítě a ne dospělý. Spousta věcí je proto minimálně na pohled nesmyslných. Dialogy jsou taky odstrašující,spousta rádobytechnických rozhovorů, které místy připomínají spíš prázdné řeči plné technických nesmyslů a výmyslů z teleshopingu. Hlavní hrdina charizmatu taky moc nepobral. A spousta dalších a dalších ale. Přesto dávám pořád relativně hodně, protože z filmu je cítit nadšení tvůrců a přes všechny zápory na mě do jisté míry zapůsobil. A taky bych nevěřil, že ačkoliv se animace docela dost podobá pokémonům, dovedou některé momenty působit zatraceně eroticky (hlavně první den hrdiny v bytě u jeho velitelky).

plagát

Pomstím tvoju smrť (2008) 

Škoda několika věcí. Zaprvé, že film evidentně moc nebavil ani Van Damma. Zadruhé místy ne zrovna logické posloupnosti událostí (jestli za to může střih nebo scénář, tězko říct). Hodnotím lépe, než by si fim zasloužil, ale zase když srovnám s konkureční novodobou tvorbou např. Seagala... 55%

plagát

Niet úniku (1993) 

Jeden z nejlepších filmů JCVD, což sice vzhledem k jeho filmografii (obzvláště z poslední doby) nezní nijak úchvatně, ale je to prostě tak. Samozřejmě to není nějak objevný snímek, ale oceňuju to, že jsem celý film držel hlavnímu hrdinovi palce a taky konec mě překvapil - není to žádná scéna, kdy hlavní hrdina a jeho partnerka v západu slunce odcházejí šťastně žít až do smrti. Překvapivě citlivě natočený akční film (trochu protimluv, ale budiž), kde opravdu fungují vztahy mezi jednotlivými postavami. Soubojů sice moc není, ale musím pochválit jejich pojetí. Je osvěžující vidět zase jednu poctivou rvačku, kde si herci vystačí bez drátů a akrobatických prvků. A vzhledem k tomu, že mě bavil film jako celek, tak vlastně chválím i to, že těch soubojů nebylo přehnaně moc (i když si zároveň myslím, že to je bohužel hlavní důvod zdejšího nízkého hodnocení).

plagát

Tutti i colori del buio (1972) 

Trochu zklamání. Úvodní snová scéna je skvělá, a tak jsem se začal těšit na atmosférický horor, který si pořádně podá moje nervy. Ale těch snových, dokola se opakujících scén je trochu moc (zvláště té s modrookým mužem, který do hlavní hrdinky bodá nožem). Hlavní hrdinka je taky kapitola sama pro sebe - sice je opravdu pěkná a opakovaně se nestydí ukázat prsa (čímž si částečně získala moje sympatie), na druhé straně je naprosto neschopná jakékoliv obrany, celý film pořád jen utíká a ječí (čímž zase všechny moje sympatie ztratila). Řve tak, že jsem musel nadšeně souhlasit s její sestrou, když ji nazvala hysterkou. Přesto ve svém hodnocení oceňuju několik věcí: 1. Na rok vzniku to nakonec není tak špatné 2. Na italský horor nezvykle propracovaný scénář (zdůrazňuji ale na italský, jinak to zase taková bomba není), závěrečné rozuzlení dokonce vysvětlí několik nejasností 3. Prolínání snu a reality je docela působivé, škoda, že není trochu různorodější. 55%

plagát

Moje krev (2009) 

Docela zajímavý je postupný přerod Summer z ranařky, která dokáže v pohodě zkrotit běžného chlapa a krade jako straka, v oběť, která jen nechápavě sleduje, co se kolem ní děje. Trochu to ale shazuje titulní hrdinka - holka je to celkem pěkná, ale jako herečka nic extra. Celkově filmu hodně chybí k tomu, aby se z toho vykřesal aspoň nadprůměr. Zvláštní je konec - ne že by byl nesmyslný, to vůbec ne - ale je tak rychlý, že si člověk jen řekne - tohle je všechno?

plagát

Jódžú toši (1987) 

Anime, to je moje - tedy když aspoň trochu za něco stojí. A tady musím souhlasit s celkovým hodnocením, že je výsledek povedený. Zajímavý příběh, který se tedy erotiky opravdu nebojí, a přitom se nejedná o žádné hentai. Pochválit musím především to, co u asijské tvorby nebývá vždycky zvykem - příběh je pěkně přehledný. Vždycky když vidím takhle povedené anime, říkám si - kam ti Japonci na ty nápady chodí?

plagát

Žízeň (2009) odpad!

Nevěřil bych, že budu režisérovi takových skvělých filmů, jako Oldboy a Nebohá paní pomsta muset někdy dát minimální hodnocení. Jenže nic jiného mi nezbývá. Ale popořadě: První polovina filmu není úplně špatná, i když je dost rozvláčná. Výchozí zápletka přináší zajímavá témata, jako je souboj víry s touhou po krvi, lásky se zabijáckým pudem. Zajímavé je i pojetí milostného vztahu - zatímco ve většině filmů je tím špatným upír, který manipuluje s obyčejnými smrtelníky, tady s naivním knězem začne manipulovat žena nespokojená ve svém manželství. Jenže všechna tahle silná témata nejsou pořádně využitá. A zhruba od poloviny se začnou dít takové věci, že jsem jen kroutil hlavou - tomu režisérovi snad přeskočilo. Vůbec si nejsem jistý, jestli to mělo být směšné, nebo dramatické, nebo co tím sledoval. Ve výsledku je to jen trapné. Koneckonců, až uvidíte neodbytného utopence neustále si utírající nudle, udělejte si názor sami. Já osobně jsem film vypnul. Ne každou blbost musím vidět celou...