Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenzie (246)

plagát

Chlapec od susedov (2002) 

Mně se tahle romantika líbila. Hašteření mezi ústředním párem je uvěřitelné a vtipné (když srovnám s některými ad absurdum dohnanými trapnostmi v jiných filmech), romantická dějová linka funguje, zábavnost je velmi přijatelná a oba hrdinové jsou sympaťáci. 70%

plagát

Tajomné zlo (1987) 

Pohodová záležitost z 80. let, která má jediný účel, a to pobavit diváka. Pokud nebudete hledat nějaké hlubší myšlenky nebo filozofická poselství, ale budete mít chuť na oddechovou zábavu, nezklamete se. Když říkám oddechovou zábavu, tak tím ale rozhodně nemyslím odfláknutý film, protože Tajemné zlo je po řemeslné stránce zvládnuté dobře; scénář sice není složitý, ale zato nemá výrazné logické kotrmelce a herci podávají solidní výkon. 70%

plagát

Mimic (1997) 

Mně tedy přišel Mimic hódně podprůměrný. Nudil mě tolik, že jsem ho musel po cca 40 minutách stopnout, ale vrátit se k němu jsem se už nedokázal - a nemyslím, že jsem o něco přišel. Zápletka je nenápaditá, děj je vcelku nudný, myšlenka obřích brouků imitujících lidi je úsměvná. Jediné, co by film mohlo zachránit, je nadsázka, ta ale chybí. Nemůžu si pomoct, pořád nevím, co lidi na tom del Torovi vidí. Nerad dávám filmům, které jsem neviděl celé, nulové hodnocení, proto hodnotit tentokrát nebudu. Jinak by to musel být odpad nebo jedna hvězda.

plagát

Kuchyňský dřez (1989) 

Mladá žena při čištění dřezu začne vytahovat z odtoku jakousi nečistotu podobnou vlasu. Vlas se postupně zvětšuje, až nakonec vytáhne na jeho konci cosi podobného lidskému plodu. Když ho uloží do vany naplněné vodou, podivná bytost se zvětší do rozměrů dospělého muže porostlého vlasy po celém těle... Člověk by nevěřil, kolik atomsféry se dá nacpat do kraťasu založeného na jednoduchém, ale přesto originálním nápadu.

plagát

Netvor (1985) 

Šest let po fenomenálním úspěchu dnes již kultovního SF hororu Ridleyho Scotta Vetřelec vznikl film Creature, který se filmem Vetřelec nemálo inspiroval. Expedice na Titanu objeví 200 tisíc let staré umělé artefakty a dvě pozemské velmoci pošlou svoje výzkumníky, aby je prozkoumali. Obě výpravy čeká souboj s mimozemským netvorem, který je téměr nezničitelný. I když se jedná o novější film, oproti Vetřelcovi jde o velký kvalitativní i technický krok zpět. Creature je jakýmsi mementem, jak mohl dopadnout Vetřelec, kdyby se dostal do rukou řemeslných rutinérů bez citu pro práci s napětím a atmosférou. Vizuálně nepříliš zajímavý, trikově velmi slabý film, který by těžko někdo označil za stěžejní dílo hororového nebo SF filmu. Titulní monstrum je natolik špatné, že jej raději tvůrci neukáží pořádně ani jednou v celém filmu (což je ostatně trik okoukaný z Vetřelce, stejně jako spousta situací a některých zvuků, také filmová melodie je místy nápadně podobná). Jedná se o klasického muže v gumovém obleku alá godzilla s žárovičkami místo očí. Přesto má tenhle film několik karet v rukávu. Nejsou to sice žádné trumfy, ale aspoň něco. Dobré je, že se děj nedrží svého úspěšnějšího vzoru stoprocentně a místy přichází i s vlastními nápady. Divák se tak dočká několika zajímavých nápadů, přičemž nejpůsobivější jsou asi "zombie" ve skafandru. Potěší i účast hororové ikony Klause Kinski.

plagát

Sleep Dealer (2008) 

2/3 filmu na mě zapůsobily jen v tom nejlepším slova smyslu. Říkal jsem si - cyberpunk jako lyrická záležitost? Skvělé! Sleep Dealer není založený na akčních pasážích (které tu prakticky nenajdete) ani na tricích (nízký rozpočet je hodně znát), ale na hutné atmosféře ne zrovna vlídné budoucnosti. Nedokážu přesně říct proč, ale při sledování filmu jsem si pořád vybavoval nevšední zážitek, který jsem měl při čtení povídky G.R.R. Martina "Chlap z masovny". A říkal jsem si - kdyby měl někdy někdo točit tuhle skvělou citlivou Martinovou povídku, hlasoval bych pro Alexe Riveru. Ovšem teď konec superlativů. Poslední třetina filmu mi přijde nedotažená, odfláklá. Všechno to skončí hrozně rychle a lacině, většina atmosféry se vytratí. Nebudu tady rozebírat, že závěr má velké logické trhliny, ale musím vyjádřit svoje zklamání způsobené vysoko nasazenou laťkou v první části snímku. Proto snižuji hodnocení na 3*. Ale na prvotinu přesto velmi dobré.

plagát

Evangelium: 1.11 Monstrum (2007) 

Vzhledem k tomu, že mám anime moc rád, není moje hodnocení nijak nadšené, rád bych dal víc, než 3*. Problém je, že Evangelion 1.11 nefunguje jako samostatný film. Dospělý člověk se tak musí pozastavovat nad otázkami, které nejsou vůbec zodpovězeny - např. proč musí EVA řídit jenom dítě a ne dospělý. Spousta věcí je proto minimálně na pohled nesmyslných. Dialogy jsou taky odstrašující,spousta rádobytechnických rozhovorů, které místy připomínají spíš prázdné řeči plné technických nesmyslů a výmyslů z teleshopingu. Hlavní hrdina charizmatu taky moc nepobral. A spousta dalších a dalších ale. Přesto dávám pořád relativně hodně, protože z filmu je cítit nadšení tvůrců a přes všechny zápory na mě do jisté míry zapůsobil. A taky bych nevěřil, že ačkoliv se animace docela dost podobá pokémonům, dovedou některé momenty působit zatraceně eroticky (hlavně první den hrdiny v bytě u jeho velitelky).

plagát

Pomstím tvoju smrť (2008) 

Škoda několika věcí. Zaprvé, že film evidentně moc nebavil ani Van Damma. Zadruhé místy ne zrovna logické posloupnosti událostí (jestli za to může střih nebo scénář, tězko říct). Hodnotím lépe, než by si fim zasloužil, ale zase když srovnám s konkureční novodobou tvorbou např. Seagala... 55%

plagát

Niet úniku (1993) 

Jeden z nejlepších filmů JCVD, což sice vzhledem k jeho filmografii (obzvláště z poslední doby) nezní nijak úchvatně, ale je to prostě tak. Samozřejmě to není nějak objevný snímek, ale oceňuju to, že jsem celý film držel hlavnímu hrdinovi palce a taky konec mě překvapil - není to žádná scéna, kdy hlavní hrdina a jeho partnerka v západu slunce odcházejí šťastně žít až do smrti. Překvapivě citlivě natočený akční film (trochu protimluv, ale budiž), kde opravdu fungují vztahy mezi jednotlivými postavami. Soubojů sice moc není, ale musím pochválit jejich pojetí. Je osvěžující vidět zase jednu poctivou rvačku, kde si herci vystačí bez drátů a akrobatických prvků. A vzhledem k tomu, že mě bavil film jako celek, tak vlastně chválím i to, že těch soubojů nebylo přehnaně moc (i když si zároveň myslím, že to je bohužel hlavní důvod zdejšího nízkého hodnocení).

plagát

Tutti i colori del buio (1972) 

Trochu zklamání. Úvodní snová scéna je skvělá, a tak jsem se začal těšit na atmosférický horor, který si pořádně podá moje nervy. Ale těch snových, dokola se opakujících scén je trochu moc (zvláště té s modrookým mužem, který do hlavní hrdinky bodá nožem). Hlavní hrdinka je taky kapitola sama pro sebe - sice je opravdu pěkná a opakovaně se nestydí ukázat prsa (čímž si částečně získala moje sympatie), na druhé straně je naprosto neschopná jakékoliv obrany, celý film pořád jen utíká a ječí (čímž zase všechny moje sympatie ztratila). Řve tak, že jsem musel nadšeně souhlasit s její sestrou, když ji nazvala hysterkou. Přesto ve svém hodnocení oceňuju několik věcí: 1. Na rok vzniku to nakonec není tak špatné 2. Na italský horor nezvykle propracovaný scénář (zdůrazňuji ale na italský, jinak to zase taková bomba není), závěrečné rozuzlení dokonce vysvětlí několik nejasností 3. Prolínání snu a reality je docela působivé, škoda, že není trochu různorodější. 55%