tomtomtoma

Účinek této komedie značně poklesl a zestárl oproti době svého vzniku. Je to spíše pouhé zajímavé shrnutí jednoho z prvních populárních československých televizních seriálů, v němž je i nadále několik slibných a silnějších momentů. Záležitost kolem holdu lidu je rozkošná a díky podobným momentům jde alespoň o průměrně zábavnou komedii. Občas vyvolává shovívavý úsměv a lidskou čest se pokouší stavět na piedestal. Někdy se dobové společenské problémy a jejich řešení zdají tak vzdálené. Třígenerační soužití je vyplněno ctižádostí, pocitem nezaslouženého zlehčování jejich společenského úsilí, marnou snahou o spravedlnost a štěkající zahořklou pravdou. Potůčkové řádí ve složení: dobrácký, vitální a popletený děda (sympatický Lubomír Lipský st.), štvavou pravdu dštící a pochybovačný otec (příjemný Jan Skopeček) a uražený syn (zajímavý Ladislav Trojan). Z dalších rolí: osamělá a doufající vdova Přibylová (Stella Zázvorková), idealistický redaktor Zemědělských rozhledů Bursík (sympatický Josef Kemr), vychytralý důležitý muž z ministerstva (dobrý Martin Růžek), prostoduchý koňák Drda (velmi dobrý Čestmír Řanda st.), škodolibý zedník Nedoma (příjemný Josef Beyvl), provokativně se chovající mladá Boženka (Karla Chadimová), okresní tajemní s korupčním chováním Skřivánek (zajímavý Jaroslav Mareš), znalý účetní a trumpetista Kořínek (Vlastimil Hašek), či nadšený referent ČSM (Antonín Šůra). Uchovat si čestnou tvář je chvályhodné. Touha po pravdivé a otevřené mluvě taktéž, ale pravdivá slova štěkaná ve vzteku všem nevybíravě a uraženecky je nakonec pravdou poloviční. Za tu druhou se převlékla jen dětinská zášť. I tak se z humorně zábavního prvku zachovalo stále něco, co dokáže i v současnosti pobavit.

Josefa Macha zdobila jedna výjimečná lidská vlastnost - hravost. S ní se zapáleně pouštěl do vlastní filmové práce, s ní má mnoho jeho filmových výtvorů osobitou výtvarnou podobu obrazů, s ní předkládal různorodé možnosti filmování. Vynalézavě vykládal další a další výjevy a postupy. I v tomto filmovém díle je umělecký důvtip odtajněných obrazů tou nejvýraznější a nejkvalitnější složkou filmu. Střídmě a chytře se zhmotňují sny a představy a vnitřní myšlenkové pochody do pestrobarevné duhy romantického dobrodružství, které může prožívat každý se špetkou fantazie na velkolepé cestě dosud nepoznaných a netušených zážitků. Hlavní postavou je mladá květinářka Helenka (zajímavá Jana Hlaváčová). Díky nespokojenosti se soukromým životem se ke slovu dostává bohatá představivost. Ta posílá hrdinku do lákavých a do té doby nerozpoznaných alternativ barevnosti života s horizontální vertikálou splněných i nesplnitelných přání. Kolem mladé ženy se zákonitě musí ometat několik mužů a jejich životní nabídky. Mladý dělník ze smíchovské továrny Pepík (sympatický Jozef Adamovič s hlasem Karla Richtera) nabízí výstavu polovodičů, fotbalové zápasy a věčné trvání hřejivé náruče. Soused Sylaba (dobrý Vladimír Brabec) nabízí sluncem zalitou Berounku a mřenky a přitažlivost pokušení neznáma. Nevybitá sexuální touha má ale jiné a nečekané směřování. Helenčin nadřízený a vedoucí květinářství Karel Sirůček (dobrý Lubomír Lipský st.) nabízí trvalou serióznost jako vysvobození z vlastní samoty. A mladík Vojta Vališ (Petr Mach) nabízí všechny přednosti mládí a touhu po poznávání okolního světa lidí. Z dalších rolí: Helenčina kolegyně z práce s osobním cílem obsazení sajdkáry Věra (příjemná Milena Dvorská), Helenčina sousedka s vytrvalým tahem na sousedovu bránu paní Pínová (šarmantní Božena Obrová) a ochotný starý řidič nákladního vozidla (Jaroslav Vojta). Tato filmová komedie mapuje mysl a duši ženy na prahu dospělosti a zodpovědnosti. Jeho výpovědní hodnota je vyšší, než obdobné filmy dneška. Navíc ta barevná fantazie jasných tvarů velikých okamžiků vlastní osobnosti je jedinečná. Josef Mach dělal své výtvory s elegantní a nápaditou hravostí, se kterou přiváděl k životu nevšední svět volného spojení reality a umění. A opět je zde jeden ze stylových stylizovaných výtvorů k potěše očí i duší diváků!

Je to jedna z nejstylovějších ze stylizovaných komediálních podívaných. Nejvýraznější a nejosobitější složkou je originální výtvarný rukopis, pod který se podepsali především Leoš Karen a Miloš Červinka. Když se k tomu přidá uličnická hravost s tvarem, zvukem, světlem, tmou a pohybem, je o netradiční obrazovou lahůdku postaráno. A říkat tomu můžeme groteska, fraška, či satirická veselohra. Příběh není složitý, nedosahuje sice stejné ojedinělé kvality jako výtvarný prvek, ale i přesto je stále stylizovaný do jednoho celku netradičního zážitku. Moc a možnost jejího zneužití je stavebním nosníkem satirického pohledu na společnost. Hlavní postavou pestrobarevného výtvoru je jeden z vůdčích sedláků Florián Jírovec (sympatický Jiří Sovák) s vlastní tvrdohlavou cestou za šťastným soukromým životem. Díky zázračnému daru se stává důležitým mocenským hráčem s dopady na celou společnost v širokém okolí jeho rodného kraje. A roztáčí se úsměvná i smutná hra o uchopení moci: využívání, zneužívání, regulování, podrobení, přiživení, zesměšňování, zveličování, podbízení, přetvařování, pochlebování i naléhavé snahy o převzetí. Důležitou postavou ve hře o moc je farář z Capartic (dobrý Rudolf Hrušínský) ve stálém pokušení o přisvojení a podmanění zázračné moci. Nejhravější postavou je varhaník a účetní Hroznata (skvělý Josef Bek) s posedlou zálibou v uchvacování svobodných i zadaných a znuděných paniček. Floriánovou oporou je poslušná manželka Markyta (Jiřina Petrovická), Floriánovou starostí je jeho dcera Baruška (zajímavá Jana Hlaváčová) s množícími se nabídkami k sňatku. Z dalších rolí: neodbytný a vytrvalý vyvolený nápadník Barušky Václav (Petr Kostka), podbízivý šéfredaktor Kostrbatý (Bohuš Záhorský), pochybovačný posměváček a konkurenční šéfredaktor Hladký (zajímavý Martin Růžek), nerozhodný profesor a nápadník Hňupka (Vlastimil Brodský), úslužný a vystrašený kostelník Kalina (dobrý Karel Effa), Floriánův nejodhodlanější oponent a rival Jíra Vondrák (zajímavý Václav Lohniský), nejžádanější nápadník a baron Hubert Eugen z Nohavic (Lubomír Lipský st.), či trofeje ze sbírky pana Hroznaty paní Smělá (šarmantní Valentina Thielová), paní Hladká (půvabná Květa Fialová), paní Podstatná (elegantní Stanislava Seimlová) a okouzlená sborová pěvkyně Františka (pohledná Růžena Merunková). Různorodých postaviček je mnoho a zastoupena je každá chuť i barevný odstín. Vše doplňuje svým podmanivým hlasem vypravěč Karel Höger. Takových stylisticky vydařených filmových výtvorů není mnoho. Litovat se sice může trochu odbytý scénář, ale nápaditá hravost, sarkastická kousavost a obrazové obžerství jsou jednoznačné přednosti, které zaručují nevšední filmový zážitek.

Je to vřelá satirická komedie s alegorickým vyjevováním rozmanitého celku. Cestující rychlíkového autobusu jsou vzorkem rozdílných složek společnosti. Něžně a radostně se odhaluje jeden jedinec po druhém. Až do samé nahoty podstaty hříchů a lidské dobroty. Vše lehce a hravě v hašteřivé vřavě ega, přetvářky, škodolibosti a škarohlídství. Optimismus obrušuje a zlidšťuje, společná nepříjemnost sdružuje a tmelí. Principálem autobusového divadla je jeho řidič Jan Chalupa (dobrý Josef Bek), ochotný a bezstarostný průvodce na cestě smíření. Zdravá partnerská žárlivost není občas na škodu. Hlavní ženskou postavou je Janova milá, dispečerka Barbora alias Pusinka (elegantní Sylvie Daníčková), uražená rozdávaným úsměvem svého vyvoleného na všechny světové strany půvabných žen. Vetřelcem v partnerském klidu je mladá Miriam Plecitá (zajímavá Valentina Thielová), prakticky využívající svého šarmu v životě. Povýšeností nad ostatní oplývá především stále si stěžující paní Veselá (výrazná Dana Medřická) a její hlasité dovolávání se osobního práva. Fantastou s osobitým vnímáním světa je Karel Koníček (zajímavý Karel Effa) s dobrodružnou cestou k probuzení. Karatelem je starý morous Havrda (příjemný Jaroslav Vojta) v automatizovaném područí poslušnosti vlastní manželky Helči (solidní Marie Rovenská). Sportovní posedlost je ve vášnivé rozepři zarytých fotbalových fanoušků, sparťana Mandy (Theodor Pištěk) a slávisty Jeníčka (Eman Fiala). Lstivost a lenost je vytrestaný zlodějíček a neúspěšný svůdce Vališ (dobrý Jaroslav Mareš). Shazování viny na ostatní je chybující, nespokojený a hádavý hodinář Kadet (skvělý František Filipovský). Lhostejnost ke svému okolí je pan Tachecí (dobrý Jiří Sovák), vytrestaný za svůj pasivní postoj. Z dalších cestujících: mladá, energická a laskavá lékařka Valerie Jírů (Jiřina Bohdalová), marně dvořící se Herzán (Robert Vrchota), hašteřivá klepna Hořejší (Stella Zázvorková), pokrytecký Dusík (dobrý Eduard Dubský), obratný kouzelník Jan Maria Čuc (sympatický Vlastimil Brodský), nesmělý a nevědomý opilec Žejdlíček (Miloš Nesvadba), pomalý pán Balík (Lubomír Lipský st.), rychlý cestující Rychlík (Rudolf Princ), do četby pohroužená romantická žena (Dagmar Zikánová), či úzkostlivý a posedlý čtenář (příjemný Václav Lohniský). Z dalších rolí: sebevědomý řidič tatrovky (Josef Hlinomaz), hrdý řidič pomalé aerovky (Jaroslav Štercl), žárlivostí zhrzená hostinská (Věra Koktová) a barevné hlasy rychlíkového autobusu Škoda (Dagmar Sedláčková) a vtipného komentátora (Otakar Brousek st.). Hravost je předností této jemné satiry na soužití jednotlivců v rámci společenství. Trefné, vtipné, veselé, radostné a laskavé. A ten nakažlivý optimismus!

Hrátky s čertem patří mezi nejosobitější české/československé filmové pohádkové příběhy. Již kulisy podle Josefa Lady dávají výtvoru její nezaměnitelnou a originální tvář. Herecké výkony jsou nezapomenutelné a s rozkoší se oči těší z postav s nesmrtelnou duší, které zanechali jejich představitelé na vrcholu tvůrčích sil. Práce je bavila, což je ku prospěchu konečného výsledku. A spravedlnost a čistá duše slaví své vítězství. Hlavní postavou je bezstarostný a dobrosrdečný vysloužilý dragoun Martin Kabát (dobrý Josef Bek) bez bázně a hany. Je prostý, laskavý, ochotný a obětavý. A je to on, kdo každému pomůže na správnou cestu. Hlavní ženskou postavou je princeznina služka Káča (energická Eva Klepáčová) s neutuchající posedlostí po vdavkách a pracovitém ženichovi. A když se Káča přiblíží ke starému vypelichanému čertu, děj dostává rychlý spád. První chybující tváří je mordýř a loupežník Sarka Farka (velmi dobrý Jaroslav Vojta) se zoufalým vitím odpuštění a spasení hříšné duše v noční košili po nebožce. Druhou chybující tváří je arogantní poustevník Školastykus (skvělý František Smolík) se samolibou nafoukaností přehlíží druhé ve skálopevné víře o vlastním nanebevzetí. Třetí chybující tváří je rozmazlená princezna Dišperanda (dobrá Alena Vránová) s umanutostí pokušení po mužském objetí. Peklo má několik odlišných podob. Jednou je mladý a čiperný čert Lucius (velmi zajímavý Josef Vinklář) se zápalem, nadšením a nezastavitelnou vyřídilkou za splnění životního poslání. Druhou jsou staří a zapomenutí čerti Karborund (zajímavý František Filipovský) a Omnimor (roztomilý Stanislav Neumann) s vášní pro mariáš a s lenošivou povahou. Třetí je vzdělaný a povznesený pekelný kníže dr. Solfernus (vynikající Vladimír Ráž) s urozenou elegancí a vynalézavým plněním plánu. Čtvrtou je samotný pán pekla Belzebub (jedinečný Ladislav Pešek) s hamižnou nenasytností a věrným pobočníkem Belialem (příjemný Rudolf Deyl ml.). Spravedlnost je zastoupena andělem a Božím poslem Theofilem (velmi dobrý Antonín Šůra) s neochvějnou vírou v lidskou dobrotu. Do výčtu postav chybí již jen starostlivý král (sympatický Bohuš Záhorský), Je jedinečným zážitkem pozorovat neopakovatelný koncert hereckých hvězd. Obrazy výrazně utkví v paměti a přináší nebývalé potěšení pro své originální kulisy a hru se stíny. Baví, pohrává si, sarkasticky se zazubí, velkopansky se vzteká. Nakonec pohladí, obejme, rozesměje a doplní potřebnou zásobu energie.

Tato komedie zaujme především svojí hitlerovskou karikaturou. Je nebezpečná i neschopná zároveň. A kolikrát se, navíc v tak brzké době po válce, udělala československá válečná komedie? Celá ta nevraživost k německému národu se převtělila do roztomilé i hrůzu nahánějící karikaturní postavy českého Němce. Svým hravým nadhledem stále přináší postavička i samotný film rozpustilou a povznášející náladu. Hlavní jsou dvě postavy dobrosrdečných a roztržitých tramvajáků. Martin Plechatý (příjemný Jaroslav Marvan) je ten vůdčí s invenční snahou o vyřešení všech nahromaděných patálií, které přišli nenadále a příliš blízko k nim. Petr Nový (sympatický František Filipovský) je ten vedený, který s nevolí a z donucení nechtěného přikládá ruce k dílu. Hvězdou filmu je ovšem četař SA Fritz Heinecke (skvělý Eduard Linkers) v jedné z nejpřesvědčivějších karikatur československé filmové historie. V jeho osobě se skrývají všechny negativní vlastnosti, včetně neschopnosti. všech přisluhovačů protektorátního režimu. To on vzbuzuje největší strach, to on marnotratně využívá svého výsostného postavení, to on je tou nejnebezpečnější překážkou na cestě tramvajáků za vlastní záchranou. Pije, jódluje, rozkazuje, zneužívá a mstí se. Hlavní ženskou postavou je sousedka tramvajáků Věra Budínová (zajímavá Jana Dítětová), u které nastal počátek strastiplné odysey, problémů a bláznivého karnevalu. Z dalších rolí: další soused, ustrašený popleta a kontrabasista orchestru Jan Koula (dobrý Stanislav Neumann), všímavý recepční hotelu Avion (Ota Motyčka), bojující vlastenec a Věřin snoubenec Ing. Karel Bureš (Robert Vrchota), vynalézavý dirigent orchestru (Eman Fiala), nešťastný a dobrácký strážník (J. O. Martin), či další představitelé německé moci (Josef Kotapiš a Richard Záhorský). Se vzletným odlehčením se tu utahuje z německých okupantů i opatrných a bojácných porobených. Má to tempo, vtip, rozpustilost a energii. Laskavé a nebojácné.

Je obdivuhodné, že si tento počátek májovského kultu stále zachoval tak drtivou oblíbenost u českých filmových diváků do dnešních dnů. Jak nádherné bylo dětství při hltání všech Mayových knih a následných filmových výtvorů! Ta prostá radost a okouzlení ryzí romantikou dobrodružství! Vše je prosté a zcela zjevné při rozdělování stran na dobré a špatné. Stateční muži neváhají zapáleně bojovat za spravedlnost, pravdu, mír a šťastný život pro všechny lidi bez rasových, či jiných předsudků. Ten film není lepší, než jeho mladší sourozenci. Je zkrátka první a lidi ho milují, když se na chvíli mohou vrátit do dětských let a ztotožní se s idealistickým tónem příběhu. V knihách i na plátně je svět sice tvrdý. leč díky hrdinům i lidsky spravedlivý. Hlavní postavou a nejudatnějším hrdinou je pochopitelně statečný zálesák a čestný lidumil Old Shatterhand (příjemný Lex Barker s hlasem Horsta Niendorfa). To on se neohroženě staví tváří v tvář každému nebezpečí, hrdinské činy jsou pro něj rutinou a uspávací rány pěstí povinností. Navíc, kolikrát je ho možné vidět s plnovousem? Nemůže chybět Shatterhandův pokrevní bratr a statečný náčelník všech Apačů Vinnetou (sympatický Pierre Brice s hlasem Herberta Stasse). To on dokáže nepozorovaně každého vystopovat a důvtipně trestat všechny křivdy a nespravedlnosti. Vrchní padouch, Colonel Brinkley (dobrý Herbert Lom), je správně zákeřný a hamižný. Kdo jiný by měl mít žaludek na odstranění každou překážku na strastiplné cestě za bohatstvím? Je zde horlivý mladík na straně dobra, Fred Engel (zajímavý Götz George) s velmi osobní pohnutkou na jeho výpravě za spravedlivou pomstu. Ženskou svěží krásu vnáší Fredova vyvolená Ellen Patterson (půvabná Karin Dor). Humorný nadhled přináší hned tři postavy: popletený a bezprostřední lovec motýlů a anglický lord Castlepool (sympatický Eddi Arent), spolehlivý zastánce správné strany Sam Hawkens (Ralf Wolter) a jeho věrný druh a prérijní básník Gunstick Uncle (Mirko Boman s hlasem Gerda Martienzena). Z dalších rolí: rázná farmářka Butler (Marianne Hoppe), Ellenin otec a majitel poloviny plánu k bohatství Patterson (Sima Janićijević s hlasem Erwina Lindera), hrdý náčelník indiánského kmene Utahů Velký Vlk (Jozo Kovačević s hlasem Uweho Friedrichsena), či členové Brinkleyeho všehoschopné bandy traperů Hilton (Ilija Ivezic s hlasem Hanse-Waltere Clasena), Doc Jefferson Hartley (Branko Špoljar s hlasem Josefa Dahmena) a Knox (Milivoj Stojanovič s hlasem Rudolfa Fennera). Musí se obdivovat přírodní scenérie Plitvických jezer a kaňonu Velika Paklenica. Příběh nás navrací do sladkých a bezstarostných časů dětství a naděje ve spravedlivý a šťastný zítřek po boku hrdinů a bojovníků lidského dobra. A je to též jedinečný příklad, že oblíbenost neznačí vždy kvalitu. Zábavný prvek při chvílích odreagování je stále plně funkční. Díky své jednoduchosti a naivnímu idealismu.

Není to vůbec špatné psychologické drama. leč má to dost podivných mušek, které divákům nedovolí mít lepší dojem z právě viděného. Psychická stránka člověka umožňuje i nepředstavitelné situace. Bohužel veškerý psychický vývoj všech postav není ve svém celku vždy přesvědčivý. Dokonce se objevují i závažné trhliny v logice uvažování. Je věčná škoda, že výsledný produkt není jedinečným zážitkem, byť se občas zdá, že by jím mohl být. Hlavní postavou je bohatý právník Henry Hearst (velmi zajímavý Gene Hackman). To, co se zdá být pouhou formalitou, se stává noční můrou, která hrozí trvalým zatracením. Statečně se rve, povýšeně provokuje a bezelstně hrozí. Jeho největší porážkou není žádné podezření, ani obvinění, ale ztráta poslední sympatie ze strany vlastní manželky. Další výraznou postavou je policejní kapitán Victor Benezet (solidní Morgan Freeman). Jeho přesvědčení o viníkovi je nezlomné. Jako lovecký ohař se pustil po stopě, aby svou vyhlédnutou oběť donutil k doznání. Bez slitování zasazuje těžký direkt do sebevědomí obviněného, což se neobejde bez následků. Z dalších postav: ve jménu pravdy spravedlnosti všehoschopný policejní detektiv Felix Owens (zajímavý Thomas Jane), chladná, ukřivděná a zaslepená Henryho manželka Chantal Hearst (šarmantní Monica Bellucci), velmi nespokojený policejní superintendant (Miguel Ángel Suárez), Henryho spokojená švagrová Maria Rodriguez (Jacqueline Duprey), či její dospívající dcera Camille (Isabel Algaze). Postupně se poodhalují všechna skrytá zákoutí nefunkčního manželského vztahu, kde veškeré trudné peripetie a nepochopení vzešlo ze žárlivosti, vztahovačnosti a neochoty porozumět. Mrazivý konec má své nespoutané bouření, zlomení a přijmutí cizí viny za svou. Tím se také naváží i do lidského pokrytectví a vrozené záště a závisti. Ano, je velká škoda, že nelze tento film hodnotit větším počtem hvězd.

Toto drama několika lidí je vytvořeno se svědomitou dokonalostí psychologických hlubin lidské mysli a pocitů člověka s příčinou a dopadem. Minutu po minutě se otevírá další krok rozličných původů životních cest a traumat, která se nesmazatelně vepíší do charakterových vlastností a společenské působnosti. Kousek po kousku se odkrývají chyby lidských činů, nepřiznaná tajemství temné strany, zoufalství osamělosti a bezradné hledání kapičky životního štěstí. Celkové subjektivní hodnocení do určité míry znehodnocuje skutečnost, kdy filmový tvůrce tvrdošíjně lpí na vyšší moci, která lidi trestá, osvobozuje a přináší jim naději. Je to důmyslná hra na karmu, lidé s významným etickým prohřeškem morálky umírají v bolestech a osamění a ti tvrdě psychicky poznamenaní minulostí dostávají novou naději, osobní zadostiučinění a vysvobozující prohlédnutí. V konečném výsledku to ovšem nemění nic na celkové propracovanosti této pozoruhodné mozaiky a na převážnou část diváků má hra na karmu mnohem emotivnější dopad. Hlavních postav je zde mnoho. Je zde tápající žena Linda Partridge (šarmantní Julianne Moore) s pochybujícím svědomím a nečekanou ztrátou psychických sil při uvědomění si hořkého a nezměnitelného stavu konce zaběhnutého života. Dále zahořklý Donnie Smith (dobrý William H. Macy), zázračné dítě minulosti se zřetelným pocitem životní ukřivděnosti. Utápí se v trýznivé osamělosti a ve spalující touze po citovém naplnění. Opuštěný policista Jim Kurring (sympatický John C. Reilly) potírá zločin, pomáhá zbloudilým duším a věří ve šťastnou náhodu setkání. Úspěšný učitel svádění Frank T.J. Mackey (zajímavý Tom Cruise) je plně koncentrován na svoji zvolenou profesní kariéru do nejmenšího detailu pokořování žen. Pozvolna se odkrývá palčivá a zatvrzelá bolest, přes kterou mu pomohlo jeho u mužů velmi oceňované chlapské sebevědomí. Moderátor populární vědomostní soutěže Jimmy Gator (dobrý Philip Baker Hall) poodhaluje svá temná tajemství. Po nich přichází bolest, samota a strach. Podobné je to i s televizním magnátem Earlem Partridgem (solidní Jason Robards), který na prahu své smrti hledá především spásné odpuštění a osvobozující rozhřešení. Život Jimmyho dcery Claudie Wilson Gator (příjemná Melora Walters) je také poznamenám minulostí ve svých sekvencích útěku před realitou a citovou samotou. Ale i pro ní existuje naděje. Poslední výraznou postavou je kluk a vševědoucí účastník oblíbené vědomostní soutěže Stanley Spector (dobrý Jeremy Blackman) a jeho vzpoura proti zbytečnému vysokému nároku a nevybíravému nátlaku ze světa dospělých. Z dalších rolí: ochotný a obětavý ošetřovatel Phil Parma (příjemný Philip Seymour Hoffman), velmi nespokojený Donnieho zaměstnavatel Solomon Solomon (Alfred Molina), náročný a tvrdý Stanleyho otec Rick Spector (zajímavý Michael Bowen), očekávající šéf vědomostní soutěže Burt Ramsey (Ricky Jay), šokovaná Jimmyho manželka Rose Gator (Melinda Dillon), zvídavá a šťourající novinářka Gwenovier (elegantní April Grace), cynik a častý barový host Thurston Howell (Henry Gibson), touha mnoha mužů a barman Brad (Craig Kvinsland), či malý rapující neposeda Dixon (Emmanuel Johnson). Je to jeden z mála filmů, kde herecký výkon Toma Cruise nedráždí. Všechny střípky do sebe pevně a nerozlučně zapadají. Strhující děj dává zapomenout na extra dlouhou metráž. Svým našeptáváním o vyšší moci je pro většinu přitažlivější. S tím se lze lehce smířit a užívat si velkolepé představení životních tajemství, poklesků, chyb, marností, iluzí a nadějí.

Tento válečný film je natočen osobitým způsobem se silným účinkem lidské naléhavosti. Je to jedinečný příklad, že i válečné drama lze na filmové plátno převést jako filozofickou úvahu o životě a hledání jeho smyslu. Válka je chaos, zmar a ztráta všech hodnost lidskosti. Válka je nesmyslné zabíjení, duše zaplňuji kariérní ambice, beznaděj a strach. Válka je rozpad všech jistot, jedince, rodiny a společnosti. Tísnivá nadvláda marnosti a smrti je všudypřítomná na každém kroku. Den po dni je tíživější a děsivější. Strach střílí smrtící kulky, strach přikovává k zemi do iluze bezpečí vysoké trávy, strach v němém úžasu není schopen vydat žádný rozkaz. Bojové akce jsou skromnější, ale v celistvosti kontextů i kontrastů je tato výpověď mnohem účinnější! Válka je zkáza, prázdnota a smrt. Válka je v opozici s harmonickým přírodním životem obyčejného štěstí bez materialistického běsnění. Válka je majetková hra, kde nezáleží na obyčejném člověku a jedinec nemá žádný význam a důležitost. Opakem války je láska. Válka láskám nepřeje, naopak je ničí a hubí. Děj a jeho průběh není důležitou složkou. A ani místo. Základním stavebním kamenem jsou slova a pocity. Pocity, vyjadřované slovy, gesty i mimikou. Pocity bez vyhlídek na budoucnost, se strachem a touhou po přežití i celkovém vysvobození ze situace, která nedává jedincům žádné smysluplné východisko. Slova a myšlenky! Varují a upozorňují se zbytky strachu v koutcích oka z nepoučitelnosti lidské rasy. Tolik rozdílných osobností, tolik rozdílných cest a vnímání a přesto podobná bezútěšnost lidského vnímání. Výrazných postav je více, tou nejvýraznější je vojín Robert Witt (dobrý James Caviezel) se svou idealistickou vírou v harmonický život v souladu s přírodou a obyčejnou lidskou laskavostí. Víra v základní lidské hodnoty je jeho způsobem přežití. Je zde cynický seržant Edward Welsh (pozoruhodný Sean Penn) s vizí života marnosti trýznivé současnosti strachu a smrti. A přesto je schopen lidsky citlivých postupů, které do beznaděje přináší záblesk světla. Je zde vojín John Bell (zajímavý Ben Chaplin) v uzavřeném světě vlastních iluzí nezničitelné lásky. Vlastní svět představ je jeho jediným bezpečným úkrytem před skutečnosti, ale lze ho trvale uchovat v krvavém chaosu? Je zde velící kapitán roty Charlie James 'Bugger' Staros (sympatický Elias Koteas) s morálně etickým problémem při uposlechnutí marnivých rozkazů bez možnosti lidštější alternativy. Nakonec běžná lidská nespravedlnost se stává vysvobozením z obrazů zkázy, když lidský život má pro něj větší hodnotu, než marnotratné vítězství. Poslední výraznou postavou je podplukovník Gordon Tall (dobrý Nick Nolte) s dlouho očekávanou příležitostí při vedení bojové válečné operace. Je to ambiciózní kariérista, který chce úspěch, slávu a postup hned, bez ohledu na počtu obětí vlastních mužů. Z dalších rolí: v ochromujícím strachu vyděšený desátník Geoffrey Fife (zajímavý Adrien Brody), ve stresové situaci paralyzovaný kapitán John Gaff (John Cusack), v nešťastné situaci zbloudilý smolař a seržant Keck (příjemný Woody Harrelson), snaživý a svědomitý podporučík Whyte (Jared Leto), mlčenlivý svobodník Doll (Dash Mihok), či další seržanti Storm (John C. Reilly) a McCron (John Savage). Těch postav je tam nepočítaně a všechny ve svém celku ukazují veškeré destruktivní dopady lidské činnosti bez lidskosti v dobách krutostí války. Je dobře, že se občas nalezne filmový tvůrce, který předkládá své vize o světě a životě. Místo efektních obrazů urputných a hrdinných bojů, dává přednost vizuální a zvukové střídmosti, která je ve svém výsledku mnohem působivější při zobrazování zkázy lidskosti. A je nutné se ptát na smysl života a na pomíjivost bláhového snažení lidstva o zvýšení majetku a moci. Lidská společnost ve své struktuře ekonomického zřízení podporuje veškeré negativní lidské vlastnosti. Zůstává zmatek a zkáza. A naivní víra v obyčejné lidské štěstí a lásku. Tento protiválečný film je originální obžalobou lidského pokrytectví! Nezáleží na tom, kde je pravda a právo, když nastal čas rozpadu každé lidsky lidské hodnoty. Zůstane i v tomto trudném čase ta nezastavitelná touha po prostém přežití?