tomtomtoma

Jednoznačnou předností tohoto mysteriózního thrilleru je atmosféra napětí, která diváka pohltí ve své nejistotě a zoufalém a odhodlaném boji po přežití a pochopení. Zdánlivě sladěná dokonalost jednotlivých střípků rozsáhlé mozaiky děje zanechává díry logické souvislosti. Pokud se divák dokáže přenést přes tuto vykonstruovanou sofistikovanost průběhu a idealistický konec, nelze se podivovat nad skutečností, že je tento film velmi oblíbený. Je udělán chytře, chytlavě a působivě a o to jde v zábavním filmovém průmyslu především. Někdy nás musí cynická hříčka osudu srazit z piedestalu výlučnosti na zem, aby jedinec opětovně nalezl skutečné lidské hodnoty. Hlavní postavou je bohatý a osamělý bankéř Nicholas Van Orton (dobrý Michael Douglas). Do jeho zaběhnutého stylu života vskočí vichr zlomyslnosti nebezpečných hrátek. Rozvrací každou zdánlivou jistotu, slova v jízlivosti klíčů rozhází do všech světových stran, zpřehází myšlenky a vyvolává základní pud sebezáchrany. Hra své figurce začíná pomalu otevírat oči dokořán. Svůdné mystické tajemství je v postavě Christine (šarmantní Deborah Kara Unger), záhadné ženě mnoha tváří. Je u každé důležité události, je přesvědčivá, je na dosah ruky a přesto neuchopitelná ve své podmanivé přitažlivosti neznáma a nebezpečí. Z dalších rolí: Nicholasův provokativní a svérázný bratr Conrad (Sean Penn), přesvědčivý článek záměrné manipulace Jim Feingold (zajímavý James Rebhorn), Nicholasův ustaraný právní zástupce Samuel Sutherland (Peter Donat), Nicholasova svědomitá hospodyně Ilsa (Carroll Baker), Nicholasova starostlivá bývalá manželka Elizabeth (Anna Katarina), či Nicholasem odepsaný Anson Baer (Armin Mueller-Stahl). Ve výsledku je podívaná silná ve své působivosti, pokud se divák nechá unášet v osvěžujícím tempu napínavým příběhem bez hloubavého přemýšlení.

Kladem tohoto hororového příběhu je jeho sebeironický nadhled. Tím se podívaná stává o něco příjemněji a schůdněji stravitelnější. Nebere vážně do umdlení opakující se stereotypy schématického klíče, nebere vážně sám sebe. Po profesní stránce je filmové dílo zvládnuto velice dobře. Po žánrové stránce se nejedná o můj oblíbený obor, ale již zmiňované odlehčení vlastní vážnosti výsledek zjemňuje. Atmosféra je vyladěná, podezření přeskakuje z osoby na osobu, vraždící bestie je nešikovná a úspěšná jen díky šťastné náhodě a pouze panic má zaručeno přežití. Hlavní postavou je cudná a zdrženlivá středoškolačka Sidney Prescott (půvabná Neve Campbell). Stává se hračkou v rukách psychopatických maniaků, nevzdává se a bojuje, jak se na daný žánr patří a sluší. Dále je tu rozdivočelá dvojice středoškoláků s netradiční mimoškolní aktivitou: Sidneyin vytrvalý a neodbytný přítel Billy Loomis (zajímavý Skeet Ulrich) a prostořeký Stuart (Matthew Lillard). Druhou výraznou ženskou postavou je zarputilá bulvární novinářka Gale Weathers (šarmantní Courteney Cox). Touží po odhalení pravdy, po uznání, po slávě. Je vytrvalá, povolná a ochotná při své snaze o dosažení svého cíle. Nešťastníků nebylo málo: mihnuvší se středoškolák Steve Orth (Kevin Patrick Walls), jeho vystrašená a odhodlaná přítelkyně Casey Becker (příjemná Drew Barrymore), sebevědomý a rázný ředitel střední školy Arthur Himbry (zajímavý Henry Winkler), Sidneyina obětavá kamarádka a bezstarostná Stuartova přítelkyně Tatum Riley (půvabná Rose McGowan), dobrácký kameraman a Galein spolupracovník Kenny Jones (W. Earl Brown) a dobrácký bratr Tatum a nadšený mladý policista Dewey Riley (sympatický David Arquette). Z dalších rolí: empatii postrádající středoškolák a fanda hororů Randy (Jamie Kennedy), Sideyin starostlivý a zaskočený otec Neil Prescott (Lawrence Hecht), pátrající šerif Burke (Joseph David Whipp), či tajemný hlas hrůzy (nevybíravý hlas Rogera Jacksona). Hororové filmy nepříliš často dokáží vykročit ze zavedených šablon, čímž jejich účinnost zábavy strachu strmě padá dolů. Tento film zaujme jen díky svému sebeironickému nadhledu vlastní stupidní hororové šablony.

Je to příjemná komedie, bryskní a jízlivá. Je založena na duchaplné slovní výměně zahořklého starce a cynického důchodce, bez vulgarit a jiných pokleslých trapností. Výsledek je poměrně svižný a osvěžující a ve svých nejlepších chvilkách s neuvěřitelnou kadencí práská jedno slovo za druhým, jednu větu za druhou, jednu vzletnou impertinenci za druhou. Úsměv se dostaví již na začátku, smích přichází na řadu později, zato vždy v kratším intervalu a se silnější intenzitou. Hlavní postavou je zahořklý starý komik Willie Clark (dobrý Peter Falk) a jeho uštěpačný přístup k životu. Pocit ukřivděnosti je v něm hluboce zakořeněn. Ukřivděnost zvýrazňuje jeho štiplavou slovní zlomyslnost a ta víceméně míří na všechny strany, bez rozdílu pohlaví, stáří, barvy pleti, či zaměstnání. Slovní drzost výpadů ho udržují při životě, jeho slova se zasekávají do masa i mozku. Kousavě, řezavě, důvtipně, vznešeně. Důstojným a obratným protihráčem i spoluhráčem je Clarkův bývalý partner v komických výstupech Al Lewis (skvělý Woody Allen). S neuvěřitelnou lehkostí a samozřejmostí vrací každý slovní úder až do psychického vyčerpání z nemožnosti zastavení slovních hrátek škodolibosti. Je trpělivý i prchlivý a i přes svoji pesimistickou povahu se snaží o překonání zatvrzelé záště, která přetrvává roky. Lákadlem je omamná chuť při vzkříšení pohaslé slávy ústřední dvojice. Z dalších rolí: Clarkova energická neteř s neumdlévající chutí opětovného spojení komické dvojice Nancy Clark (šarmantní Sarah Jessica Parker), Alova přívětivá dcera Carol Davison (Edie Falco), či rázná zdravotní ošetřovatelka zhrouceného Clarka (Whoopi Goldberg). Slovní invektivy jsou štiplavé, adresné a kořeněné. Slovo ke slovu se pojí v mimice tváří a prstů bez umdlení, bez nedostatků vyjadřovacích prostředků až ke stavu srdečního selhání. Není to laciné, je to chytré a humorné ve svárlivosti příjemné zábavy.

Po technické stránce je toto historické životopisné drama vynikajícím filmovým výtvorem. Příběhy z aristokratických kruhů se všemi požitky a poklesky jsou divácky vděčné a osvědčené. Kulisy jsou věrohodně příhodné, herecké výkony jsou dobré. A příběh se snaží přinášet myšlenku ve formě sdělení o důležitosti smysluplně zvolené životní cesty. Sice povrchní a přelétavé, nicméně líbivé a technicky působivé. Hlavní postavou příběhu je mladý lékař Robert Merivel (zajímavý Robert Downey Jr.) na počátku své kariéry. Osud mu dává vše, osud mu vše bere, osud ho obdarovává vším, zejména zjevným smyslem života. Nevím, jak se pozná talent. Snad tím, že to každý říká. Snad tím, že naleznete odvahu při absurdním setkání s tlukoucím srdcem. Život mu dopřává luxusu a pohodlí. Život mu dává lekci v efektivitě využití vlastních schopností, aby následně poslušně vykročil po správné cestě. Otázka o talentu zůstává, nicméně životním štěstím je obdarován na několik životů. Důležitou postavou je anglický král Karel II. (sympatický Sam Neill). Na jedné straně je to zhýralý prostopášník, na straně druhé je to prozíravý muž, který dává a bere podle pragmatického vzoru rozumného uvažování a společenského přínosu. Další výraznou osobou s vlivem na hlavní postavu je Robertův přítel a mladý lékař John Pearce (příjemný David Thewlis), skromný kvaker s vytrvalou pílí při uzdravování nemocných a osvojování si nových postupů. A samozřejmě nemohou chybět osudové ženy. Půvabná králova milenka a Robertova manželka Celia Clemence (půvabná Polly Walker) se svou nezdolnou vírou o králově lásce ke své osobě a nedosažitelností pro svého manžela. A životem tvrdě zkoušená Katharine (zajímavá Meg Ryan) s trvalým psychickým traumatem a největším životním darem pro Roberta. Z dalších rolí: věrný a oddaný Robertův správce venkovského sídla Will Gates (Ian McKellen), škodolibý dvorní malíř portrétů Elias Finn (Hugh Grant), moudrý a novým postupům otevřený kvaker Ambrose (Ian McDiarmid), či Robertův pracovitý otec a rukavičkář (Benjamin Whitrow). Prostředí 18. století je vyobrazeno pečlivě a důkladně. Cesta člověka v průběhu dějin je ale povrchní, navíc myšlenka je bezpředmětná, pokud hrdina téměř vše dostane bez svého osobního úsilí. Hlavní postava čeká na zázrak určení své cesty, a zázrak samozřejmě přichází. Je to zjednodušený pohled, ale místo hlubiny psychické odolnosti jedince ukazuje pekelné výjevy moru, kterými se běží. A to je málo! Na druhou stranu není sledování tohoto historického filmu ztrátou času.

Největší slabinou tohoto kriminálního thrilleru mystického druhu je jeho přílišná přesycenost dvojí kriminální linií, kdy ta vedlejší zachází až do hororového žánru. Navíc nedokáže vykročit ze zaběhnutých kolejí tradičních klišé, která se křečovitě drží přesného schématu. Výsledek nemůže nadchnout. Hra o opravdu velký balík peněz nemá předem stanovená pravidla. Ve hře není nic nemožného, každý se staví především na svou vlastní stranu. Je to životu riziková hra a vítěz může být pouze jeden. Hlavní postavou je mladý děkan Andy Safian (zajímavý Bill Pullman). Má to být nejslabší hráč nebezpečné hry. Cestou ho posiluje zdrcující zášť a touha po pomstě a hrdinský čin ve prospěch celé společnosti při ukončení její děsivé noční můry. Hlavní ženskou postavou je Andyho půvabná manželka Tracy (dobrá Nicole Kidman) a její ucelená a dlouhodobá připravenost na nejvýznamnější hru života. Vše zapadá na své místo a krok za krokem se blíží vytoužený a zasloužený cíl. Třetí vrchol trojúhelníku je mladý a úspěšný chirurg Jed Hill (sympatický Alec Baldwin), jeho pečlivost, arogance a ješitnost v jedinečně připravené důležité roli hry. Z dalších rolí: svědomitá detektivka a Andyho blízká kamarádka Dana Harris (šarmantní Bebe Neuwirth), Jedův velmi překvapený univerzitní profesor a lékař Kessler (George C. Scott), cynická pijanka a opuštěná Tracyina matka paní Kennsinger (Anne Bancroft), Tracyin sebevědomý a vědoucí právník Dennis Riley (Peter Gallagher), či psychopatický údržbář na univerzitě Earl Leemus (Tobin Bell). Milovníci předkládaného žánru si přijdou na své, ale nejedná se o žádné výjimečné dílo. Ta zdánlivá složitost a přesto toporná všednost celku ubližuje a nic přínosného a zajímavého nepřidává.

Je to vzletná pocta podmanivému kraji Montana, estetickému kouzlu chytání ryb a bratrovi, který miloval život. Je to poctivá filmařská práce, která do poklidu vnáší nejistotu, život, kouzla a slabosti. Výzvy jsou od toho, aby se přijímaly. Ti, kteří by potřebovali pomoci, si o pomoc nedokáží říci, což je nosná myšlenka filmu. Nakonec zůstávají ty nezapomenutelné a čarokrásné okamžiky krás života. Hlavní postavou příběhu je Norman Maclean (příjemný Craig Sheffer, jako malý Joseph Gordon-Levitt, jako stařec Arnold Richardson), mladík s uměleckou a akademickou kariérou před sebou. Jeho ochutnávání života, vztah s bratrem a rodiči a jeho seriózní počátek žití v manželství. Ústřední postavou příběhu je Normanův mladší bratr Paul Maclean (zajímavý Brad Pitt, jako malý Vann Gravage), novinář milující život a jeho rychlý tep a omamnou chuť. Nezastaví ho zákazy proti lidskosti, nezastaví ho všemocná moc, nezastaví ho alkohol a ani karty. Vše plyne ve svém vnitřním smíření odstupu času. V oslavě krás života a jeho podmanivých podob. Z dalších rolí: svérázný otec bratrů, vášnivý rybář a reverend Maclean (sympatický Tom Skerritt), starostlivá matka bratrů paní Maclean (příjemná Brenda Blethyn), Normanova vyvolená žena a bezprostřední dívka Jessie Burns (zajímavá Emily Lloyd), její hlasitá a bodrá máma (Edie McClurg), nevyzpytatelný a tápající bratr Jessie s pokleslou touhou Neal Burns (zajímavý Stephen Shellen), energická a půvabná indiánská dívka Mabel (Nicole Burdette), extravagantní a povolná dívka Rawhide (Susan Traylor), či jeden z kamarádů bratrů Chub (Michael Cudlitz). Má to své poselství, má to svou eleganci, má to svojí vznešenost. A přesto je to především poklidná poklona rodnému kraji a životu v kouzlu přírody.

Jediný důvod, proč se podívat na tento filmový snímek, je Jack Nicholson a jeho herecká partnerka Ellen Barkin. Děj jako celek nepůsobí soudržně a pevně, je rozmělněný a toporný. Mnoho vložených prvků ztrácí ve svém výsledku svůj komický ráz a vyznívá do ztracena celkové rozháranosti. Životní štěstí lze potkat na každém místě a za jakékoli situace. Potom záleží na snaze, úsilí a upřímnosti každého, jak svoji šanci uchopí. Hlavní postavou je cvičitel hlídacích psů Eugene Earl Axline alias Harry Bliss (dobrý Jack Nicholson) se svojí nelehkou finanční situací, přelétavostí v zájmu o ženy a nenadálým setkáním. Fascinuje ho, přitahuje ho, pokouší ho, svádí ho, děsí ho, straší ho, uspokojuje ho a nakonec ho přinutí dostat ze sebe to nejlepší, čeho je schopen. Hlavní ženskou postavou je operní zpěvačka v rozvodovém řízení Joan Spruance (šarmantní Ellen Barkin), kolem které se začínají dít hrůzu a děs vyvolávající nehody. Hledá ochranu, nastavuje vlastní kůži, sbírá odvahu a sklízí zaslouženou odměnu. Z dalších rolí: velmi nebezpečný a velmi mocný muž Redmond Layls (Harry Dean Stanton), povrchní a přelétavá Joanina sestra s nebezpečnou známostí Andy Ellerman (zajímavá Beverly D'Angelo), Joanin maniakální kamarád z operního prostředí Eddy Revere (Michael McKean), Laylsův nekompromisní právník s dlouhými prsty Laurence Moncrief (Saul Rubinek), Harryho vnadná sekretářka a milenka June Huff (Viveka Davis), Joanina věrná kamarádka a operní zpěvačka Helen Dextra (Veronica Cartwright), Joanin žárlivý a opuštěný manžel a dirigent Lewie Duart (David Clennon), Harryho nespokojená a náročná manželka Adele Bliss (Lauren Tom), či psem neustále obtěžovaná hospodyně Socorro (Betty Carvalho). Má to být napínavá zábava s vtipným a svižným nadhledem. Nestalo se tak díky své nestálosti, rozdrobenosti a kostrbatosti. Nezachrání to ani křížová výprava za osvobození unesené osoby, či sexuálně motivované psychotické obtěžování.

Je to ten druh nevšedního filmu o válečném období temna, který zanechává výrazné stopy v paměti diváka. A je pochopitelné, že se nelíbil Slovákům, kterým sahal do národního svědomí. Navíc v kontextu se skutečnosti, kdy převážná většina angažovaných osob doby druhé světové války zastávala významné posty i vcela opačném politickém uskupení. Jak lehce lze budovat hodnoty, které se se sadistickým uspokojením krutě potírají? Atmosféra filmu se postupem času a děje stává stísněnější, krok za krokem se naléhavěji dostává ke slovu otázky mravní zodpovědnosti jednotlivce ve spojení se společenskou situací. Nejdůležitějším charakterovým rysem je strach a touha po majetku. A po něm pásli osoby líné, neschopné, závistivé a prospěchářské. Válka a změna režimu vždy mění elity politické i společenské k obrazu toho, kam až je jedinec ochoten zajít ve svých přízemních touhách. Hlavní postavou smutného příběhu je prostý tesař Anton "Tóno" Brtko (skvělý Jozef Kroner). Snaží se vyhýbat oficiálním představitelům zhoubné moci, i když hlavním důvodem je pocit ukřivděnosti a nikoliv morální zásady. Na druhou stranu nedokáže nikomu vědomě ubližovat. Počáteční radost je plíživě vystřídána strachem. Ten strach je sice občas přebit odhodlaností postavit se lidsky, a částečně i ze zištných důvodů, čelem kruté zlobě. A když jedinec zůstane nakonec sám, strach ho zcela pohltí. Strach a pocit neklidu morálního selhání v situaci konečné destrukce obyčejných lidských hodnot společnosti, ze kterého nelze nalézt uspokojivé východisko. Hlavní ženskou postavou je senilní židovská obchodnice s galanterií Rozália Lautmannová (vynikající Ida Kamińska). Je ztracena ve vznešenosti minulosti bez chápání všeho dění současnosti. Je laskavá a přátelská a trýznivý pocit strachu se dostaví až v úplném závěru, kdy je panický a nechápavý strach předzvěstí konečného osvobození možného utrpení. Z dalších rolí: Tónův pokrytecký, nenasytný a zákeřný švagr a velitel Hlinkovy gardy Markus Kolkotský (dobrý František Zvarík), obětavý a vynalézavý pomocník židů a trn v očích představitelů moci Imrich Kuchár (dobrý Martin Hollý st.), Tónův dobrácký i výbušný soused s nesmělou chutí pomáhat Piti Báči (zajímavý Adam Matejka), po bohatství lačná a panovačná Tónova manželka Evelína (dobrá Hana Slivková), Evelínina sestra a veselá a poslušná Markusova manželka Ružena (sympatická Elena Pappová-Zvaríková), smutný pokladník židovské obce a holič Jozef Katz (dobrý Martin Gregor), představený židovské obce a tiskař Blau (Eugen Senaj), vlídná paní Andoričová (Gita Mišurová), či židovka Eliášová (Luisa Grossová) s neposedným a zvídavým synkem Dankem (J. Mittelmann). Herecké výkony jsou excelentní. Atmosféra nejistoty a strachu je stupňující až k neklidu lidské duše, která nerozumí všem těm protivenstvím a krutým nelidskostem. Většina slaví a arizuje, menšina se stydlivě stydí a třese se strachy před zraky svého vlastního svědomí a stupňujícího se prostředí děsu a krutostí. Nezbývá než tancovat se starou židovkou až do spásného spočinutí v náruči smrti. Je to jedinečná rána do svědomí kolektivního pokrytectví!

Válečná doba není snadná a nemá černobílou barvu. Ve válce, více než kdykoli jindy, platí heslo zabiješ, nebo budeš zabit. Převážná většina současných křiklounů za obranu země by při prvním trochu nepříznivém vývoji událostí změnila své hlasité ideály a adaptovala se rychle ve prospěch přežití i ke zrůdné a sadistické spolupráci s každým, s nímž jim vzroste naděje na setrvání vlastního života. Ve válečném období není o chybná rozhodnutí nouze a vždy se zaplatí cenou lidských životů. Ve válečném období není snadné zůstat humanistou, ale je velmi lehké překračovat hranice lidskosti. Ve válečném období má člověk jediného věrného přítele. A tím je strach. Největším přínosem tohoto jedinečného filmového výtvoru je ničím neobarvený realismus, bez ryzích a udatných hrdinů. Kladně vnímané postavy mají své charakterové neduhy a traumata. Opravdovým očistcem procházeli ti, kteří z těch nejčistších pohnutek hráli dvojí hru. Nejenže nejsou na konec hrůzných časů připraveni po psychické stránce, ale ani po té společenské, kdy každý dříve nečinný si okázala a halasně kopne do skutečně hrdinské osoby. Stopy válečných traumat zažitých, prožitých i způsobených nelze nikdy a dokonale smazat. Hlavní postavou mnohovrstevného příběhu je český partyzán Pavel (skvělý Jan Kačer) a jeho vzpomínání na poslední dny boje při léčení vážného zranění. Všechny ty hrůzy a vysoce stresové situace si začínají vybírat svojí nutnou daň ve formě psychické nevyrovnanosti. Hledá odpovědi, hledá zodpovědnost svojí i druhých, hledá smysl života a své místo v něm. Ptá se a hledá lidskost a ztracenou lásku. Hlavní ženskou postavou je židovská mladá a půvabná žena Marta (vynikající Eva Poláková). Je to žena dvou tváří a byla vycvičena ke svému tíživému poslání, ve které se stává odevzdanou hračkou v rukách zvrhlých mužů strany zla. Tato dvojí hra musí zákonitě zanechat těžké rány na duši. Živou vodou je pouze vzplanutí citů k Petrovi, ale může přetrvat? Z dalších rolí: laskavá a obětavá řádová sestra a ošetřovatelka Alžběta (sympatická Blažena Holišová), duchaplný a ochotný nemocniční lékař (dobrý Martin Růžek), prozíravý vůdce partyzánů a Sovět Nikolaj (zajímavý Vlado Müller), dobrácký Sovět a mírumilovný partyzán a Petrův kamarád Dimitrij (Pavel Bártl), občas přes míru běsnící vůdčí partyzán Ondra (dobrý Otto Lackovič), přesvědčivý špeh a udavač partyzánů Macků (dobrý Miroslav Macháček), mladý a bezstarostný partyzán Toník (Antonín Molčík), vyčerpaná a ustaraná Petrova máma Rožková (Oľga Adamčíková), naposledy zaskočený a lidský německý poručík (sympatický Ezard Haußmann), lehkomyslná a utěšující Jožina (Wanda Spinka), německý dezertér s nutným obratem Willy (Oto Ševčík), spolupracující i nespolupracující četník Bárta (Ota Sklenčka), ospravedlnitelně odpravený německý generál (Valtr Taub), na poslední chvíli po dobrém světle na vlastní osobu toužící Kroupa (příjemný Čestmír Řanda st.), či noční můra jménem Engelchen (Norbert Chotaš). Není to hrdinský epos, vše se řídí touhu po přežití. Opravdový hrdina je většinou haněn a nese si sebou pochybnosti a hluboké rány. Nic už nebude jako dříve.

Tento film mě vždy potěší. Tou svojí rozverně až škodolibě společenskou satirou, kterou se pouští do polemizování o morálních a etických hodnotách i mnoha škodlivých nešvarech fungování společenského zřízení. Nepůsobí to rouhačsky, či podvratně, snaží se o konstruktivní kritiku a varování, směřující k pochopení společensky chybných postupů. I když i ta hranice se nakonec lehce překračuje a skepticky se pohlíží na nepřítomnost lidsky morálních hodnot v nejkritičtějších chvílích pro jednotlivce i společnost jako celku. Ale vykládejte to volovi, který nad vším dohlíží! Je to hořkosladký pohled na fungování společnosti, když nejdůležitějším hodnotícím měřítkem úspěchu je materialismus a s ním spojené negativní lidské vlastnosti, jako je závist a anonymita závistivé pomstychtivosti. A míra materialismu nekončí, pokaždé se chce víc a víc v neutuchající radosti povýšenosti nad ostatními. Má to vtipný nadhled, hravě a elegantně se vyslovují schovávající skutečnosti. Což vždy bolí ty, kterých se to týká. A nezáleží příliš na statusu politického zřízení. Hlavní postavou je právník stavebního podniku Petr (dobrý Rade Marković s hlasem Zdeňka Dítěho), který je v soukromém životě válcován mlýnskými kameny nespokojené ženy a vlastních rodičů. Pohádka přišla v pravou chvíli a zvyšuje potenciál pro spokojený život. Ale až při hledání skutečných lidských hodnot a jejich snaze o uchopení se do slepé uličky dostávají i mocné nadpřirozené síly. Hlavní ženskou postavou je Petrova mladá a půvabná žena Věra (velmi zajímavá Tatjana Beljakova s hlasem Aleny Kreuzmannové) a její stále vyšší a vyšší kladené nároky na manžela a její bezelstná a dětinská radost ze zvyšující se životní úrovně rodiny. Nejdůležitější postavou je kouzelný dědeček z pohádky (skvělý Bohuš Záhorský). On je ta tichá síla nenadálých zázraků a osobních úspěchů i pádů Petra. A kdo by se chtěl dobrovolně a natrvalo připojit k tomu nešťastnému a nechtěnému lidskému běsnění?! Z dalších postav: Petrův kamarád a kolega z práce s rostoucí závistivostí i zkázonosným idealismem Karel (dobrý Vlastimil Brodský), Karlova manželka se stejným problémem zapšklé závisti Božena (příjemná Růžena Lysenková), stále proti své snaše brebtající Petrova matka (zajímavá Heda Marková), snaživý Petrův otec (Ota Motyčka), Petrův malý a bezprostřední synek Petřík (Libor Palisa), přizpůsobivý ředitel a Petrův nadřízený (sympatický Josef Beyvl), omámený referent bytového úřadu (dobrý Lubomír Lipský st.), znepokojený kádrovák Petrova zaměstnavatele (Václav Lohniský), zaskočený konferenciér módní přehlídky (Josef Kobr), či cizinec v radostném tanci (Georgis Skalenakis). Je to laskavé a zneklidňující. Je to veselé i smutné. Je to originální a otevřená polemika na téma etiky morálních hodnot a principů jednotlivců i celé společnosti.