Posledné recenzie (2 898)
Gabriela (1941)
Gabriela je didaktickou sumou lidského směřování za osobním štěstím, přičemž se však také stává, že ono štěstí je zaměňováno za prospěch. Progres západní civilizace je orazítkován úspěchem, ale ten je nejčastěji pevně svázán s materiálním bohatstvím, impulsem i důsledkem vlastního progresu. Avšak je zde ještě samotné nitro člověka, a to rovněž touží po naplnění. Svým způsobem lze vnímat film také v alegorické rovině, v tehdejší době se rozhodně nabízela. Hlavní proprietou filmu, kolem níž se vše otáčí, je Gabriela Tuzarová (Marie Glázrová), žena s romantickou touhou po životě. První hrdina - hlavní pokladní prosperující tiskárny a Gabrielin manžel Petr Tuzar (Karel Höger) - cílí k těm věcem vnějším (neboť ony jsou potvrzením úspěchu), ten druhý hrdina - slovutný dirigent a Petrův starší bratr Štěpán Tuzar (Vladimír Leraus) - baží po věcech vnitřních (neboť těch se mu nedostává). A jak se to jeví, oba jsou připraveni obětovat mnohé, ba velmi jim blízké. Z dalších rolí: v souznění doufající majitelka tiskárny Irena Šeborová (Marie Rosůlková), zásadový starý učitel hudby Kudrna (Jindřich Plachta), výmluvný "ředitel černé burzy" Palous (Theodor Pištěk), nebo dvojička účetních tiskárny, ovlivňující Carda (Josef Gruss) a ovlivňovaný František Kalista (František Filipovský). Film Gabriela, to je drama se satirizujícími, poučujícími a karikujícími tendencemi. Má to řadu slibných okamžiků.
Artur a Leontýna (1940)
Artur a Leontýna, to je satirizující Ignát Herrmann v didaktickém pochopení Krňanského. Výsledkem je poučování s lehčími šprýmy v melodramatickém rozechvění. Hlavním prostředkem poučování je Artur D(a)rmola (Jiří Dohnal), floutek rozmazlený původem i zvláštně ochranitelskou výchovou svojí matinky. Život však není prost zázraků. Z výraznějších postav: samotná příčina zázraku a uvědomění Leontýna Sobotová (Lída Baarová), z nezodpovědného synka rozmrzelý hračkářský továrník Jakub Drmola (František Smolík) a jeho žena, spřádající štěstí pro rozmazleného synka Márinka Drmolová (Zdeňka Baldová). Z dalších rolí: rozverní kumpáni Artura Bohoušek (Bedřich Veverka) a Karel (Josef Gruss) či bezelstně bezprostřední sluha Karásek (Václav Trégl). Artur a Leontýna není nikterak filmem výjimečným, svůj účel pobavení však plní, karikaturní prvky potěší.
Pod jednou střechou (1938)
Pod jednou střechou, to je satirizující Ignát Herrmann v melodramatičtější podobě dle Krňanského. Aneb napravení skrblíka prostřednictvím dychtivého mládí. Krňanského tendence k didaktičnosti je zřetelná, kouzlo komiky však přesto zcela nepřebíjí. Napravovaným hrdinou filmu je Rudolf Šustera (Theodor Pištěk), stavitel hystericky odmítající možnost chudé snachy. Z výraznějších rolí: stavitelův mírnější syn poznávající první okouzlení láskou Rudolf (Jiří Dohnal), zásadově, zarputile lehkovážný sochař Apolonius Méršvajndl (Saša Rašilov st.) a doufající mladičká květinářka Julie Novotná (Hana Vítová). Z dalších rolí: velmi převelice laskavá stavitelova tchyně a Rudolfova slepá babička (Růžena Nasková), soucitný soudní exekutor a číšník Podrážka (Jindřich Láznička), či k vrchnosti vždy úslužný domovník Švarcvajs (Bedřich Bozděch). Pod jednou střechou: humor krocený didaktičností, jisté své kouzlo si však uchovalo, i když spíše ve formě skopičin.
Posledný denníček (19)
Kakojannis a další řečtí filmoví tvůrci (8 filmů, průměr 8,38 bodu)
Díváno srpen a září 2011, únor 2012, leden 2016 a srpen, říjen a prosinec 2019. Číslo sto třináct z mého seznamu mi přineslo zatím jen lehký dotyk tvorby řeckých filmových tvůrců, v českém prostředí až na čestné výjimky nepříliš známá. A leckdy je to na škodu. První řecký film natočil roku 1911 herec Spiros Dimitrakopoulos, první zvukový film potom roku 1932 režisér Dimitris Tsakiris. Ze zajímavých řeckých filmových tvůrců, na které jsem ještě neměl štěstí narazit, musím zmínit jména Grigoris Grigoriou, Stelios Tatasopoulos, Alexis Damianos, Costas Ferris, Tasos Psarras, Jannis Smaragdis, Pavlos Tassios, Jorgos Katakouzinos a Nikos Perakis. Díky své historii a všem možným nepříznivým vnějším i vnitřním vlivům je řecký element rozset takřka po celém světě. V mé filmotéce je kromě proslulých pánů Costa-Gavras, Theodoros Angelopoulos a Elia Kazan, zastoupen také Michalis Kakojannis (4 filmy, průměr 9,25 bodu), filmový básník jižního slunce, vzývající nesmrtelnou krásu života přes starověké tragédie a temperament životního prožitku v jeho neopakovatelnosti a hloubce. Dále také George P. Cosmatos /Jorgos Pan Kosmatos/ (2 filmy, průměr 6,5 bodu), tvůrce mezinárodně úspěšného komerčního napětí filmové zábavy. A nakonec jen dotyk dalšího filmového básníka, Nikos Koundouros triumfoval svou atmosférickou a sluncem prozářenou poetickou oslavou života, a také Pantelis Voulgaris patří mezi ty nejvýznamnější řecké filmaře. Ostré slunce, starodávné olivovníky, zvonky kozích stád rozesetých po strmých horských úbočích, šepot zpěněných mořských vln, podmanivé vesnické tóny santouri, vášeň, tak blízké a tak přítomné se tam všechno zdá. Řecko je pravou chutí života.
11 Ilektra (Kakojannis)/ Afroditky (Koundouros)/ Řek Zorba (Kakojannis)
9 Ifigeneia (Kakojannis)
7 Masakr v Římě (Cosmatos)
6 Trójanky (Kakojannis)/ Přejezd Kassandra (Cosmatos)/ Nevěsty (Voulgaris)