Posledné recenzie (174)
Alberi (2013)
Frammartino tentokrát točil s myšlenkou na cirka tři biliony stromů, které právě rostou na Zemi: jak spočívají v prostoru bytí, v jeho rytmu, ukotveny ve svých přirozených dispozicích v rámci přirozeného Celku; jak jsou, dějí se, žijí, podílníci skutečnosti, obří společenství konstituované nezávisle na jakékoli ideologii. Přítomnost stromů je i naší přítomností (ne naopak). – V krátkém filmu Alberi (Stromy) režisér klidným, ponorným způsobem zaznamenal obřad, při němž se lidé kdesi na jihoitalském venkově vtělují do stromů. V kůži stromů spolehlivě znovu-spočinou v prostoru čirého bytí, jeho rytmu, ve svých přirozených dispozicích v rámci přirozeného Celku, nezávislí na jakékoli ideologii. - Rituály mnohdy okorají a jen víří prach. Jiskru uvědomění, kterou měly oživovat, zadusí zautomatizované vnější gesto. Frammartino naštěstí jiskru tohohle konkrétního rituálu zachytil, posílil a podělil se o ni. - Prostý film. Jak prostě se začátek spojí s koncem… / K vidění asi jenom tady.
Když ptáci tančí (2019)
Mnozí ptačí jednotlivci tancují ze všech sil a stavějí skvostná loubí, a přece za celý život nezaujmou jedinou samičku. Ať je ovšem šňůra jejich neúspěchů jakkoli dlouhá, nikdy v tanci a budování neustanou. – Mistr imitátor lemčík oranžovochocholatý dokáže napodobit hodně zvuků. Psím štěkotem právě odehnal divočáka, a tím ochránil metrový mrakodrap, jejž vystavěl z větviček pro oči Té… – V pestrém dokumentu tancuje scéna za scénou - v prostoru bujivého pralesa, který je umožňuje a pojímá.
One Breath Around The World (2019)
No řekněte, že filmy Ama a One Breath nepatří k sobě! Tvoří je stejné molekuly, dýchají stejným vědomím a uvědoměním. Divák si skrze ně může připomenout, kým doopravdy jsme. Kým doopravdy jsme, když opustíme velmoc konceptů a iluzí, které nás stlačují a redukují na narcisty zacyklené v obehraných fraškách a psychodramatech? – Oba filmy z nás to přischlé bahno smývají a zviditelňují molekuly skutečného čerstvého bytí. V těch očistných chvílích nemá nezměrný, ustavičně přítomný, kreativně činorodý vesmír nejmenší problém poznávat v nás sám sebe. A naopak. / Můj dík plave k JC a BM, kteří díla vyšnorchlovali z hlubin filmového oceánu.
Posledný denníček (19)
Dobře, Pavle Zajíčku
Dobře, Pavle Zajíčku, půjdeme rozjímat do hor, potkáme (v sobě) ohně zvěstující bytí a vyzveme skály, aby (v nás) zdrtily kamennej symbol; naučíme se cejtit a zářit bez svatozáře...