tomtomtoma

Dva hlavní herečtí představitelé filmu, Jose Antonio Valdelomar González (Pablo) a Jesús Arias (Meca), vlastně hráli sami sebe. S kriminálními delikty neustali ani během natáčení filmu, což vedlo k jejich zatčení a uvěznění ještě před premiérou snímku. Situace vyvolala ve Španělsku značný rozruch.

Během natáčení filmu došlo k romantickému sblížení Nargis (hlavní role Radhy) a Sunila Dutta (role Birdžu, syn Radhy). Mohla za to i příhoda z natáčení scény zapálení stohů vesničany 1. března 1957, kdy se změnil směr větru a požár se vymknul kontrole. Nargis zůstala uvězněna uprostřed ohně, Sunil Dutt rychle popadl deku, vrhl se do ohně a Nargis zachránil. Dutt byl hospitalizován v nemocnici s popáleninami a Nargis pomáhala při jeho ošetřování. Jejich sňatek byl uzavřen v březnu 1958.

Název filmu Matka Indie (Mother India) byl inspirován stejnojmennou knihou z roku 1927 (americká spisovatelka Katherine Mayo), která útočila na indickou společnost, náboženství a kulturu. Kniha byla napsána proti indickým požadavkům samosprávy a nezávislosti země na britské koloniální nadvládě. Kniha vyvolala v Indii pobouření a byla demonstrativně spálena spolu s podobiznou její autorky. Kvůli názvu filmu si roku 1955 indické ministerstvo pro vnější záležitosti a informace vyžádalo scénář ještě před začátkem natáčení ke kontrole, zda náhodou nevychází z knihy a nedojde tak k ohrožení národních zájmů.

Film se promítal na filmovém festivalu v Benátkách. Ovšem po zásahu řecké cenzury pouze neoficiálně, neboť tehdejší politická moc Řecka odmítla být reprezentována filmařem a filmem levicového zaměření (po řecké občanské válce byly v zemi levicové myšlenky zakázány).

Melina Merkouri ztvárnila ve filmu hlavní postavu Stelly, ženy, odmítající manželství. A právě tato role ji vynesla manžela – režiséra Julese Dassina, s nímž se seznámila při projekci Stelly na filmovém festivalu Cannes roku 1955.

Hlavní role byla původně určena pro Marcella Mastroianniho, ten bohužel zemřel ještě před natáčením filmu. Nahradil jej Bruno Ganz.

Johannes Eppler (1914–1999), představitel polního maršála Erwina Rommela ve filmu, byl během druhé světové války špiónem Abwehru a za bojů v severní Africe pracoval přímo pro Rommela.

Arne Arnardo, představitel Fandanga, ředitele cirkusové společnosti, založil roku 1949 první norský kočovný cirkus. S velkým úspěchem vystupoval jako artista na visuté hrazdě, kouzelník, hypnotizér. Zemřel 4. května 1995 během představení v Oslu, na jeho přání se zahrála melodie „The Show Must Go On“ a představení dál pokračovalo.