tomtomtoma

Ne, že bych se během filmu párkrát nepousmál, ale umanuté setrvávání na přetažení správné míry a dávkování humorné parodie je konečnému vtipnému vyznění nemilosrdným zabijákem. Nepodařilo se najít tu správnou chvíli, kdy elegantně a se ctí přestat a neplácat se bezradně stále na stejném místě až do pocitu trapnosti a rozmrzelosti. Pár slibných náběhů dostává vždy chvilku po rozeběhnutí svalovou křeč, nebo epileptický záchvat zuřivosti. Škoda. Smutek. Rapuje se v kruhu, běhá v obilí a hystericky se křičí. Hlavní postavou je mladá televizní novinářka Cindy Campbell (Anna Faris) v cestě za záchranou sebe samotné, svého synovce i své vlasti. Hlavní mužskou postavou je raper-amatér George (Simon Rex) a jeho nesmělá ustrašenost. Hvězdou filmu je Georgeův bratr a duchovní bez víry Tom (Charlie Sheen). Druhou hvězdou je snaživý americký prezident Harris (Leslie Nielsen). Z dalších rolí: bláznivá Cindyina kamarádka Brenda Meeks (Regina Hall), budoucnost vidící Cindyin synovec Cody (Drew Mikuska), radící vědma ShaNeequa (Queen Latifah), věrný Georgeův kamarád Mahalik (Anthony Anderson), Georgeův neodbytný kamarád CJ (Kevin Hart), malá Sue (Jianna Ballard), či nebezpečné mysterium Tabitha (Marny Eng). Nakonec ani Hulk nepomohl. Své příznivce a nadšené opakovatele slovních replik si tato parodie mnoha filmů najde. Já budu vždy hledat humor a vtip lehčí, střízlivější a vznešenější. Někde jinde...

Občas si člověk po přečtení oslavných komentářů pomyslí, že někde promeškal jedinečný filmový zážitek, když ve filmu ho nenašel. Ztratil se v úhlech pohledu! Neshledal jsem na tomto filmovém díle nic převratného a výjimečného. Je mnoho jiných filmů, které podobné téma a atmosféru předvedli v úchvatnějším stylu provedení i vyznění. Osamocení a pocit ztracenosti v neznámém a zcela odlišném prostředí, které ze zažité běžnosti vyvrhává do nejistoty a rozpaků. Ztracenost je promíchána s životní vyhořelostí, rozčarováním, smutkem a prázdnotou. V tomto melancholickém rozpoložení je každé náhodné platonické sblížení jedinou šancí v úniku před trudnomyslností. Prázdnota je na chvíli zahnána. Hlavní postavou novodobé a nadšeně přijaté romance je stárnoucí herec Bob Harris (zajímavý Bill Murray), který už může jen vzpomínat na svou pohasínající slávu a ovládá ho pocit marné prázdnoty. Hlavní ženskou postavou je mladá Charlotte (zajímavá Scarlett Johansson), smutná ze své samoty v manželství. City v kontrastu s technickou prosperitou. Citová nesmělost a odloučenost v kontextu s přetechnizovaným mumrajem světel a her. Z dalších rolí: úsporná Bobova tlumočnice Kawasaki (Akiko Takešita), workoholický Charlottin manžel John (Giovanni Ribisi), přítulná zpěvačka (Catherine Lambert), Bobův režisér dobře placeného spotu (Diamond Yukai), podivuhodná pozornost a svíjející se bonus (Nao Asuka), Charlottin tokijský kamarád Charlie (Fumihiro Hajaši), herecká hvězdička na propagační cestě Kelly (Anna Faris), či extravagantní narcista a moderátor populárního televizního pořadu Mathew Minami (Takaši Fudžii). Jak bláznivý je současný svět a jak podivná je představa běhu umění!

Nesnadně lze uchopit tento film, když si myslíme, že tématem je lež, nebo tajemství! Příběh je druhořadý a vskutku působí snad až zbytečně vykonstruovaně. Ovšem film i jeho knižní předloha je zcela o něčem jiném, a dotýká se samotné otázky o smysluplnosti života. Je o lidském pokrytectví, škarohlídství, mravokárném puritánství a falešné agresivní korektnosti. Je o lidské hysterii při udržování vlastních kvazisymbolů počestného života. Je o předsudcích, o honech na čarodějnice a o přetvářce, která obklopuje a prostupuje životy všech lidí. Diskriminace a nesnášenlivost není obdivuhodnou, ani příkladnou vlastností. Ovšem všechny boje za rovnoprávnost všeho možného a s tím související pozitivní diskriminace se ve svém důsledku stupňující se agresivní hysterie přeměňují v absurdní obludárium, které je stejně nesnášenlivé a pokrytecky puritánské. Většina se k této bizarní hře na civilizovanou a strašidelnou přetvářku přirozeně přizpůsobuje v zájmu vlastního rozkvětu uprostřed tržní ekonomické pseudodemokracie a demagogie. Menšina nevěřícně pohlíží na běsnění kolem sebe a marně se snaží nalézt lidskost. Všechny možné negativní společenské dopady na životy jednotlivců jsou zkázonosné v širších i užších souvislostech. Z těchto důvodů je to velmi přínosné filmové dílo. Hlavní postavou příběhu je děkan Coleman Silk (velmi dobrý Anthony Hopkins, jako mladý zajímavý Wentworth Miller), který se ze všech svých sil vzepře všem pokryteckým puritánům, agresivním mravokárcům a hysterickým demagogům. A prožívá život v objetí bez přetvářky a prospěchářství. Jeho mladické sebezapření vlastních kořenů je pochopitelné, osvobozující i svazující. Hlavní ženskou postavou je Faunia Farley (skvělá Nicole Kidman), která se snaží zapomenout na tíživá břemena životních traumat a prožívat život v celé kráse živočišné přirozenosti. Z dalších postav: válkou poznamenaný hrubián a bývalý Faunin manžel Lester Farley (zajímavý Ed Harris), Colemanův přítel a spisovatel v dobrovolném vyhnanství samoty Nathan Zuckerman (sympatický Gary Sinise), dávná a první Colemanova láska s neschopností přenést se přes předsudky Steena Paulsson (zajímavá Jacinda Barrett), zásadový Colemanův otec (Harry Lennix), nešťastná Colemanova matka (Anna Deavere Smith), vstřícná Colemanova sestra Ernestine (Marie Michel, jako stará Lizan Mitchell), zatvrzelý Colemanův bratr Walter (Danny Blanco Hall), či snaživá psycholožka (Margo Martindale). Spisovatel Philip Roth a následně filmový tvůrce Robert Benton nastavili zrcadlo lidskému chování v celé jeho přízemnosti, tragédii, traumatu a vzdoru proti neexistenci obyčejné lidskosti.

Magdalena Carmen Frida Kahlo y Calderón je významným jménem historie malířského umění a její životní a uměleckou cestu musel zákonitě dříve, nebo později někdo zpracovat do filmové podoby. Co se povedlo nad očekávání, je obrazový výraz, který z tohoto filmového díla činí osobitou a úchvatnou podívanou. Obrazy Fridy Kahlo zde ožívají a prostupují dějem v bolestech, naději, odhodlání, zkáze a ubližování. Díky obrazové složce oživlých symbolů a představ jde o jedinečné filmové dílo. Se samotným dějem je to trochu slabší. Je jednostranně zaměřen na vztah dvou velikánů mexického výtvarného umění v neschopnosti oproštění se od majetnického konvenčního vazalství, byť se ze všech sil snaží. Ve skutečnosti byl jejich vztah mnohem více komplikovanější a bolest ve své rozporuplnosti nebyla jednostranná. Zůstává inovativní přístup v zobrazování, tím získává filmový výtvor svou nenapodobitelnou atmosféru a umožňuje vstoupit do nečekaných průhledů na výtvarné práce obou umělců. Hlavní postavou je Frida Kahlo (dobrá a šarmantní Salma Hayek) s bolestí, rozervaností a hladovým přístupem k životu a s přenesením vlastního vnitřního světa v symbolice barev a ingrediencí. Hlavní mužskou postavou je Diego Rivera (velmi dobrý Alfred Molina) s bohémskou tvrdohlavostí a neústupností a komunistickým přesvědčením nutných společenských proměn. Výraznou postavou je Lev Trockij (dobrý Geoffrey Rush) s vírou, burcováním, odhodláním, záští a podlehnutím. Z dalších rolí: chybující sestra Fridy Cristina Kahlo (půvabná Mía Maestro), žárlivá Diegova manželka a malířka Lupe Marín (zajímavá Valeria Golino), věrný kamarád Fridy z mládí Alejandro Gómez Arias (Diego Luna), mladý a nekompromisní finančník Nelson Rockefeller (zajímavý Edward Norton), ochotný a obětavý Fridy otec Guillermo Kahlo (příjemný Roger Rees), svérázná fotografka Tina Modotti (elegantní Ashley Judd), či přísná Fridy matka Matilde Kahlo (Patricia Reyes Spíndola). Jako celek je tento životopisný film stylovým uměleckým dílem s osobitou vizí, která je důstojnou poklonou zajímavé ženě uměleckého světa. Film má vlastní rukopis s otiskem tváře ženy ve strachu bolesti a v plamenech naděje.

Hollywoodská načančaná komerční výroba slavila s tímto filmem nebývalý úspěch. Stačilo k tomu použít již několikrát obehrané téma, vše načechrat a polepit světélkujícím flitrem a do hlavních rolí obsadit hvězdy, u nichž není nejdůležitější herecký výkon, ale masová popularita. A mediální pokrytecká masáž. Výsledek je rozporuplný. Jazzová hudba má mnoho odstínů a velikostí. Použitý druh je více bezduchou a lacinou popovou podobou swingu, na hony vzdálenou podstatě jazzu. Potěší občasné obrazové hrátky, ale ty jsou postupem času vzácnější a titěrnější. Zprvu se i zdá, že dílo má našlápnuto k jedinečnému výkonu. Zpověď vražedkyň je úchvatná, ale k tomuto vrcholu se jen na několik okamžiků přiblíží. Ale ne nadlouho a bez osobitého přístupu. Což je obrovská škoda, protože nakonec zůstala především povrchní a efektní velkolepá show, bez podobně kvalitního vnitřku, bez srdce a bez duše ve strnulé póze komerční hry na umění. Hlavní postavou je naivní a ctižádostivá ženuška Roxie Hart (podivná Renée Zellweger). Sny, touha, důvěřivost, rozčarování, pomstychtivost, strach, podbízivost, snaživost, nafoukanost, ješitnost, pocit výjimečnosti a nadřazenosti, přetvářka, opojení a vystřízlivění, to jsou stavy, které postupně ovládají skutky ambiciózní a hloupoučké, nudící se, nevěrné a pokrytecké ženy. Hlavní mužskou postavou je bezskrupulózní a nadutý právník Billy Flynn (Richard Gere) se svým posláním, manipulováním a sbíráním obdivu. Nejzajímavější postavou je oblíbená kabaretní zpěvačka Velma Kelly (šarmantní Catherine Zeta-Jones), povýšená ve své noblese a z vlastního pocitu důležitosti nad ostatní. Je stržena k zemi, aby našla zbytky sil k boji padlé ženy za osobní zvrácenou spravedlnost. Z dalších rolí: důvěřivý a podváděný manžel Roxie Amos Hart (zajímavý John C. Reilly), nejspřízněnější a nejovlivnitelnější novinářka Mary Sunshine (Christine Baranski), úplatně laskavá dozorkyně Mama Morton (Queen Latifah), všudypřítomný kapelník (Taye Diggs), cynický a vytrestaný obchodník s nábytkem Fred Casely (zajímavý Dominic West), snaživý žalobce Martin Harrison (Colm Feore), nebohá a jediná nevinná žena z Maďarska (Jekatěrina Ščelkanova), či další vražedkyně Liz (půvabná Susan Misner), Annie (Denise Faye), June (Deidre Goodwin) a Mona (Mýa). Výsledkem je sice monumentální představení, které je neustále v pohybu, ale chybí odvaha dovést slibné záchvěvy do originálního výrazového prostředku. Téma je slibné, ale příliš fraškovité, podbízivé a pokrytecké. Musíme poděkovat za těch několik momentů, které se vymykají z hollywoodské průměrnosti.

Smrt černého krále je důstojným zakončením čtyř celovečerních filmů rady Vacátka. A opět je atmosféra doby a herecké výkony tou nejsilnější zbraní. Laskavý kriminální příběh je plný postav a postaviček s absencí čistého svědomí. Jde, samozřejmě, o peníze. Všichni si je dle svých zvrácených a sobeckých důvodů a podivuhodných výkladů spravedlnosti a práva přivlastňují. Čachrují s nimi i ti, kterým patří. Nikdo je neviděl, a přesto je každý chce. Miláškové si ovšem žijí svým vlastním životem a pouhou svojí existencí přivádí ostatní až na pokraj nervového zhroucení a k zamřížovaným branám temnice a rozpadu vztahů. Může se někdo zachránit? A může se někdo dostat k miláškům? Ústřední postavou, která rozdmýchala stojaté vody Záběhlic, je seriózní inkasista Ludvík Král (dobrý Vlastimil Brodský). Spolehlivý pracovník s touhou po klidu neváhá obětovat to nejcennější, co má. Hrdinou je pražský policejní rada Karel Vacátko (dobrý Jaroslav Marvan), již unavený bláhovým lidským běsněním. Jeho věrní policejní inspektoři Josef Bouše (příjemný Josef Vinklář) a Josef Brůžek (zajímavý Josef Bláha) ochotně přikládají ruce k dokonání díla. Nejzatvrzelejším hledačem ztraceného pokladu je koňák, hrubián a snoubenec Královy dcery Karel Vycpálek (dobrý Josef Somr) na cestě, která je orámována fyzickým násilím a slovním vyhrožováním. Z dalších rolí: povrchní, přelétavá a cílevědomá Králova dcera Magda (příjemná Jana Brejchová), hysterická a lhostejná Králova manželka (solidní Antonie Hegerlíková), smutný klarinetista s vlastním běsem a démony Franc Florián (dobrý Josef Kemr), nenapravitelný kapesní zlodějíček a urputný študent Pépi Kořínek (skvělý Stanislav Fišer), úlisný prokurista Hrádek (velmi dobrý Valtr Taub), Králův kamarád a bodrý zelinář Standa Kopečný (velmi zajímavý Jaroslav Moučka), bouřlivý a mladý továrník a nenapravitelný sukničkář Vili Berger (pozoruhodný Petr Čepek), naivní sekretářka Zuzana Vorlová (půvabná Carmen Mayerová), karbaník a továrník Berger (sympatický František Hanus), pokrytecká Králova švagrová z Brodu (Nina Popelíková), či bezprostřední místní policejní komisař (Zdeněk Dítě). V Záběhlicích se jistě i nadále najde několik zajímavých koček. A všechny chtějí život v pohodlí. Je příjemné, vracet se filmem do časů rozdílných i podobných. A, především, do dob, kdy se uměli dělat opravdové filmy. Laskavě a podmanivě.

Další z příjemně zábavných detektivních filmů z cyklu policejního rady Vacátka tradičně zdobí přiléhavá atmosféra napětí, jedinečné vykreslení vznešené omšelosti doby, strhující herecké výkony a chytře vtipný nadhled. A najděte vraha ve společnosti lidí, kde všichni skrývají své přešlapy přes čáru zákonné činnosti! Hlavní postavou je pražský policejní rada Karel Vacátko (dobrý Jaroslav Marvan) a více, než kdy jindy, musí rozplétat zamotaný gordický uzel vztahů, poklesků a tajností. Principálem bizarního divadla na schovávanou je ředitel hotelu Arno Hnízdo (skvělý Miloš Kopecký). Uhýbá, mlží a především mluví neodbytně a zdlouhavě. Kde jinde nalézt ostrov klidu a pohody? Pracovně vytížený je především policejní inspektor Josef Brůžek (dobrý Josef Bláha), méně jeho kolega, inspektor Josef Bouše (příjemný Josef Vinklář). Z panoptika hotelových zaměstnanců: zmatený a hledající bývalý Vacátkův podřízený a současný hotelový detektiv Mrázek (sympatický František Filipovský), sebevědomý a blafující číšník Pepi (pozoruhodný Otto Lackovič), nervózní narkoman a hotelový pianista Krofta (zajímavý Václav Lohniský) a hotelový zpěvák pohádkové písně (Josef Langmiler, zpívá Eduard Hrubeš). Z hotelových hostů: nervózní, nevěrný a hysterický Jára Janík (zajímavý Zdeněk Řehoř), jeho pochybující a zmatená, nevěrná a žárlivá manželka Irča Janíková (dobrá Slávka Budínová), žárlivý a nevěrný opilec Polda Matouš (zajímavý Josef Somr), ctihodný a nedotknutelný perský diplomat Mohamed Rasul Zade (příjemný Jan Šmíd), utíkající a nevrlý Němec Hans-Joachim Kirchmayer (Vladimír Stach s hlasem Jindřicha Narenty) a nešťastná paní Dana Matoušová (šarmantní Milena Dvorská). Toto milé filmové dílo lze vydávat za vzor zábavného detektivního díla. Hraje si, zlobí, dovádí a vyvádí z míry předvídatelnosti. Sněhurka již šla spát a pohádka se nezadržitelně blíží. Flambování je zvrhlá zkaženost lepší vrstvy.

Partie krásného dragouna je nejfraškovitějším kusem ze všech příběhů pana rady Vacátka. Vtipně hravý nadhled se táhne filmem od jeho počátku až do velkolepého finále. Věty létají a vlají ve větru, o slovní invektivy není nouze, vše je v pohybu a ženské vnady rafinovaně útočí na mužskou ješitnost. Kulisy a kostýmy jedinečným a nenuceným způsobem vtáhnou každého do elegantní vznešenosti doby svého děje. Ve víru tělesné rozkoše a finančního zaopatřování. Ústřední postavou příběhu, u které vše začíná i končí, je sebevědomý a jednostranně ctižádostivý dragounský poručík Rudy Macháček (vynikající Josef Abrhám). V jeho náruči je nával a pořadník, v jeho srdci je neuhasitelný žár, v jeho očích je nezdolný oheň dobrodružství, dráždí ho obvinění a stále se žene vpřed. Hlavní postavou je policejní komisař Áda Zdychynec (skvělý Vladimír Menšík), který se neúnavně a z velmi osobních důvodů snaží vypátrat viníka. Je nezastavitelný ve své posedlosti a zlobě. Hroutí se mu svět do mdlob nevěřícího a zhanobeného blázna. Hrdinou příběhu je pražský policejní rada Karel Vacátko (dobrý Jaroslav Marvan), který se střídavě baví a nechápavě čílí rozehranou několikavrstevnou partií neúnavného dragouna. Vacátko je vyzbrojen zarputilým ohařem a policejním inspektorem Josefem Brůžkem (pozoruhodný Josef Bláha) a jeho neurvalým kolegou a policejním inspektorem Josefem Boušem (příjemný Josef Vinklář). Výraznou postavou je Zdychyncova žena (dobrá Stella Zázvorková), zachraňující čest své rodiny i profesní čest svého muže. Zvláštní kategorií jsou ženy motýlího dragouna. Nejjasnější je duchaplná andělíčkářka Otýlie Dragičová (skvělá a šarmantní Květa Fialová), věrná a stálá ve své podpoře. Zdychyncových dcera Kamilka (půvabná Helga Čočková), spolu s Evou Jarolímkovou (půvabná Jana Šulcová) a Hildou Braunovou (půvabná Carmen Mayerová) jsou především v naději a očekávání. Z dalších rolí: starý a popletený svědek Kostka (příjemný Bohuš Záhorský), či cirkusák a nebezpečný vrhač nožů Josef Zuzánek (zajímavý Jiří Holý). Svou noblesu a hravý nadhled si film zachoval až do dnešních dob. Je to svěží a velice příjemná zábava, která se jen tak neomrzí.

Jiří Sequens a Jiří Marek se spojili, aby vznikl slavný filmový policejní rada Vacátko. Jeho obliba je stálá. Hrdina má lidskou tvář pochopení a soucítění, moudrost, zkušenost a laskavost. Kulisy i kostýmy dokonale ilustrují zašlou slávu mladé republiky v omšelém prostředí prostého lidu. Vyšetřuje se zločin, odhalují se tajemství propletence partnerského vztahu. Hlavní postavou příběhu je bývalý kasař Josef Pěnička (velmi dobrý Radoslav Brzobohatý) se svojí soukromou výpravou za spravedlností, se smutkem v duši, s nenaplněnou touhou v srdci, se vzletným plánem, s odhodlanou obranou a se spásným smířením se s realitou. Hlavní ženskou postavou je lehkomyslná prostitutka Anča Kulatá alias Paraplíčko (dobrá Jiřina Bohdalová) s jedinečnou přizpůsobivostí měnícím se podmínkám přítomnosti. Bezelstně a hřejivě miluje, bezstarostně a ledabyle mění, ustrašeně čeká a lituje. Láska má u chudších jinou podobu. Hrdinou příběhu, pochopitelně, je pražský policejní rada Karel Vacátko (dobrý Jaroslav Marvan) s intuicí, správným předpokladem a hrdinsky lidským skutkem. Tam, kde je Vacátko, jsou i policejní inspektoři Josef Bouše (sympatický Josef Vinklář) a Josef Brůžek (příjemný Josef Bláha), kteří snaživě i neurvale pátrají po každé stopě. Z dalších rolí: přední muž galérky a agilní kasař Mlíko (pozoruhodný Bohumil Šmída s hlasem Jaroslava Moučky), Pěničkova starostlivá a přející bytná (sympatická Jiřina Štěpničková), rozhněvaný a dopálený majitel obléhaného domu Petr Holeček (dobrý Martin Růžek), zatvrzelý dobyvatel a rozpálený nuselský policejní komisař (zajímavý Bohuslav Čáp), či klidný policejní lékař Vejvoda (příjemný Ota Sklenčka). Hudební doprovod a především texty písní podtrhují celkovou atmosféru místa času první republiky. Stále je to příjemné odreagování a laskavý druh zábavy, který nezevšední, ale svým hereckým podáním zahřeje.

Válečné, heroické, patetické a komunistické jsou přívlastky, které určují ráz tohoto filmového díla. Ano, je zajisté pravdou, že se všichni nedokázali lehce srovnat se skutečnosti vystrašené kapitulace. A ne všechna předání vojenských objektů se uskutečnila mírumilovně. Ovšem je rouhačské, manipulativní a lživé tvrzení, že pouze a jen prostý a v komunistickém hnutí angažovaný člověk se dokázal postavit nebojácně a odhodlaně zvířecímu nebezpečí. Ostatní jsou slaboši, váhavci, zpátečníci a zrádci. Komunista znamená hrdina. Jeho hrdinství se zobrazuje ve velikášských gestech pózy. Nakonec, vyvstane otázka, jak se mnoho pozdějších komunistických funkcionářů mohlo aktivně zapojovat ve prospěch rozkvětu nacistické nadvlády? Pokud se dokážeme přenést přes manipulativní komunistickou propagandu a patetické komunistické hrdinství, zůstane nám vynikající kamera, podmanivá atmosféra i nesměle působivá psychologická hloubka. Hlavní postavou je nerozhodný štábní kapitán Richter (pozoruhodný Ladislav Chudík) se svou rozpolceností mezi vojenskou ctí a poslušností a odhodláním bránit svou rodnou zem. Tato rozpolcenost ho staví na vedlejší kolej všeho dění. A není cesty ven. Hrdinou příběhu je desátník Říha (zajímavý Gustav Heverle), komunista. A proto, pochopitelně, je on přirozený vůdce manifestace odporu, která musela mít velmi nepříznivý dopad na místní obyvatelstvo. Z dalších rolí: prostý vojín dělnického původu, odhodlaný a zamilovaný obránce Pepík (Jaroslav Mareš), další obyčejný člověk, zarputilý halasný obránce a vojín Jarda (Jiří Sovák), zoufalý pragmatik a obětní beránek s nálepkou zrady nadporučík Žáček (dobrý Martin Růžek), starostlivý hlídač vojenského skladu a otcovský rotmistr (sympatický František Vnouček), další prostý hrdinný obránce četař Hrabák (Jaromír Spal), slaboch, opilec a poručík Brandejs (Svatopluk Beneš), nešťastná místní obyvatelka Chválová (Jarmila Kurandová), do obrany aktivně zapojená Chválové dcera Lída (Jana Dítětová), její bezstarostnější sestra Anči (Naděžda Gajerová), místní komunista a hrdina Jura (Rudolf Deyl ml.), další prostí hrdinní obránci a vojíni Janko (Martin Ťapák) a Tonek (Vladimír Krška), či rozezlený německý major (Miloš Nedbal). Je to odporné filmové dílo, díky své nezakryté a pokrytecké komunistické propagandě. Naštěstí, technika filmařiny a některé herectví přináší alespoň malý dotyk uspokojení.