Zdeněk Gina Hašler

Zdeněk Gina Hašler, vlastním jménem Zdeněk Miloš Hašler, se narodil 31. října 1909 v Praze jako mladší syn (starší se jmenoval Karel Hašler) herci a písničkáři Karlu Hašlerovi (1879 – 1941) a jeho ženě Zdeně Frimlové – Hašlerové († 1947). Se svoji manželkou Boženou Hašlerovou (1918 – 2001) měl syny, kameramana a výtvarníka Ginu Hašlera (*1941) a herce Karla Hašlera (*1943). Hašlerovo nové jméno Gina vzniklo jako zkomolenina jeho pravého jména Zdeněk.

Gina prožil opravdu velmi pozoruhodný a dobrodružný život. Už ve čtrnácti letech odešel do Vídně. Zde se vyučil u gramofonové firmy His Master´s Voice jemné mechanice. Zároveň ve Vídni působil jako hudebník v jazzovém orchestru. Ve svých šestnácti si založil školu moderních tanců. Dokonce ve Francii pro automobilku Citröen závodil v jejích autech (závodil také v Londýně a Praze).

Se svým strýcem, hudebníkem Rudolfem Frimlem (1879 – 1972) poté odjel do Ameriky. Zde se živil jak uměl, myl nádobí, pracoval jako mechanik v továrně na motory, čistil boty, opisoval noty pro jazzový orchestr. Za svého působení v USA tři měsíce působil v Hollywoodu, kde si zamiloval filmové umění. Do Prahy se zpět vrátil až ke konci dvacátých let.

Své zkušenosti z cest se pokoušel uplatnit i doma, zejména ve filmu. Jako herec debutoval již v roce 1929 roličkou asistenta scény v Lamačově dramatu HŘÍCHY LÁSKY, kde titulní roli herce Ivana Kristena sehrál Josef Rovenský. Pravidelně se v malých epizodních roličkách začal objevovat od roku 1934: hrál př. hosta na recepci (POKUŠENÍ PANÍ ANTONIE), ošetřovatele (GRANDHOTEL NEVADA), soudního reportéra (PRVNÍ POLÍBENÍ), Roberta Stanleyho (KRÁL ULICE), bankovního úředníka (BEZDĚTNÁ), pomocníka ve varieté (BARBORA ŘÁDÍ), advokátního koncipienta (AŤ ŽIJE NEBOŽTÍK, v tomto filmu hrál rovněž i Ginův otec Karel Hašler), poddůstojníka v zajateckém táboře (...A ŽIVOT JDE DÁL...), šoféra (ŠVADLENKA), číšníka (DIVOCH), flamendra (PANENSTVÍ), filmaře (SVĚT PATŘÍ NÁM) a sedláka (JAN VÝRAVA).

V druhé polovině třicátých let působil rovněž jako asistent výroby, zdatný střihač (TŘI VEJCE DO SKLA, HORDUBALOVÉ, DĚVČÁTKO Z VENKOVA, SVATEBNÍ CESTA, SLÁVKO, NEDEJ SE!, PANENKA, POZOR, STRAŠÍ!, KROK DO TMY, HOLKA NEBO KLUK?, BLÁHOVÝ SEN) a asistent režie u Martina Friče (JÁNOŠÍK, SVĚT PATŘÍ NÁM, HORDUBALOVÉ).

V roce 1939 debutoval jako režisér komedií SVÁTEK VĚŘITELŮ v hlavní roli s Jindřichem Plachtou, Jaroslavem Marvanem a Čeňkem Šléglem. Komedie měla úspěch u diváků i kritiky. Jeho další snímek OKÉNKO DO NEBE (1940) s Ladislavem Peškem, Jiřím Dohnalem, Natašou Gollovou, Boženou Šustrovou, Antonií Nedošinskou, Světlou Svozilovou a Theodorem Pištěkem v hlavních rolích pak u kritiky a návštěvníků kin zcela propadl.

V roce 1940 natočil ještě studentskou komedii PROSÍM, PANE PROFESORE! a romantický film ZA TICHÝCH NOCÍCH, kde se poprvé v celovečerním filmu objevil Karel Höger. Ve filmu si zahrál rovněž Ginův otec, zpívající svoji píseň „Na starých zámeckých schodech“. Svoji režisérskou filmografii ukončil komedií HOST DO DOMU (1942) opět v hlavní roli s Jindřichem Plachtou. Své snímky si také často sestříhal (např. SVÁTEK VĚŘITELŮ).

Po roce 1943 byl totálně nasazen v rakouském Kitzbühelu, kde pracoval pro kontroverzní režisérku Leni Riefenstahl ve filmových studií společnosti UFA. Po válce spolupracoval s Američany. Po návratu do nově osvobozeného Československa byl označen za západního špiona. Aby se vyhnul hrozícímu vězení, emigroval Zdeněk Gina Hašler na jaře roku 1948 do USA. Zde nakonec zemřel 11. listopadu 1972 v kalifornském městě Santa Monica ve věku šedesáti tří let. V roce 1997 natočil režisér Ivo Paukert pětidílní seriál PRAŽSKÝ PÍSNIČKÁŘ o životě Karla Hašlera. Karla Hašlera hrál herec Viktor Preiss a jeho syna Zdeňka Ginu Hašlera hrál Preissův syn Martin Preiss.

Jaroslav "krib" Lopour