Pokušení paní Antonie

Celé to táhne Nedošínská, bohužel sama to na víc než slabé 3* dotáhnout nedokáže. Baarová je místy naprosto tragická, na dvojce Plachý-Gleich je v podstatě jediným pozitivem určitá neotřelost. Ani "mladý" František Kovářík tu nic světoborného nepředvede, což je možná jistá omluva pro to, že mi během filmu vůbec nedošlo, že je to on. (15.04.2019)

Jeden z nejslabších pamětnických filmů, který jsem viděla a to jsem jejich milovník. Herecké výkony byly divadelní, dialogy primitivně naivní, rozšafnost paní Nedošínské zacházela místy do trapnosti a hudební vsuvky byly nezajímavé a zdržující. Zápletka mohla být vtipná, ale nebyla. Jediné co se mi líbilo, byla krásná vila a dobové záběry Barrandovských teras a vltavských nábřežních plováren. (31.01.2012)

Paní Antonie ve své nejlepší formě. Díky Bohu zde břečí jenom málo, takže komedie to není příliš ufňukaná. Celý film táhne téměř sama a musím říct, že plnou parou vpřed, jak se na železničářku sluší. Film se odehrává skoro celý ve dvou místnostech, ale nedostatkem rozletu příliš netrpí. Jde sice o elitářský film (jsou tu samí bohatí), ale lidová zábava je to především. Sny chudých o náhlém štěstí jsou opět vyslyšeny, což v roce vrcholící krize bylo nezbytné a zásadní. Slavínský coby bavič mas opět nezklamal. Nedoporučuji ovšem pro Nedošínsko-alergiky a odpůrce operetních pěvců.,..80% (20.06.2012)

Bohužel slabota. Slibnou one-woman-show Antonie Nedošínské, které pijí krev sluha Cyril i žalující kohout, totiž pozvolna umoří sáhodlouhý a prázdný děj plný dialogů o ničem a nadbytečných písní a také nesnesitelně nevhodně obsazení Jiří Plachý a Jaroslav Gleich - nesympatičtější seladony aby člověk pohledal. Lída Baarová (která o rok dříve zářila jako děvče s čertem v těle) na to, kolik času ve filmu strávila, téměř nedostala příležitost cokoliv předvést. (30.01.2016)

Vladimír Slavínský v tomto vlastně nenápadném filmu s dobře napsaným příběhem o dvou zapřeních vzdal především poctu První republice. Mravní hrdinové z řad vyšší buržoasie pracují, vydělávají a reprezentují svou vlast. Jsou múzičtí i progresivní a dokáží dobýt Evropu i zapřít své touhy, když jde o jejich poslání a prospěch rodné země, což jsou vlastně spojité nádoby. Jsou skromní a věrní a dokáží ocenit prostotu, protože sami z těchto kořenů vyrostli. Ženy do jejich cest vstupují s mateřským pochopením a nevinným obdivem. Láska nikdy nemůže jejich dílo ohrozit, vždy dokáží ustoupit příteli, a vykročit na své cestě dál. Vždyť je ještě pár let na vše čas. (09.02.2024)