Filip Balek-Brodský

Filip Balek – Brodský (často bývá chybně psán jako Bálek – Brodský) se narodil v Havlíčkově (dříve Německém) Brodě 17. září 1871 jako Filip Ballek. Jeho manželkou byla herečka malých rolí a zdatná filmová epizodkářka Milka Balek – Brodská (1888 – 1961). Začal se věnovat umělecké činnosti, aby rozvinul své schopnosti a dovednosti. V roce 1901 byl například impresáriem hudebního skladatele Rudolfa Frimla. Byl hercem malých rolí u kočovných společností (později i v okrajových divadlech) a věnoval se též literární činnosti.

Napsal řadu divadelních frašek: „V poutech umění a lásky“, „Co se škádlí, má se rádo“, „Trouba štěstím rodiny“ (1925), „Dobrý žaludek“ (1928), zábavné cestopisů „Pěšky Evropou“ (1924), „Bez halíře do Paříže“ (1925), „Přes hory a doly“ (1926), humoristické prózy, například „Na manželském trakaři“ (1927), „Hradní strašidla“ (1937) a vzpomínkové knihy a romány z hereckého života: „Kouzlo filmu“ (1937), „Pod praporem umění“ (1941).

Na začátku století byl také vášnivým cestovatelem. Procestoval Evropu, severní Afriku, Jižní Ameriku, Persii aj. Řadu svých cest podnikal dokonce pěšky nebo na kole. Tyto cenné zkušenosti využil ve své spisovatelské práci a při lidových přednáškách. Pracoval taktéž jako redaktor časopisu Český film. Od roku 1924 rozšířil své pole působnosti i o českých film, kdy se jeho hmotnější postava, přísně vyhlížející obličej se šedinami a pleší začal pravidelně až do roku 1941 objevovat v rozličných epizodních rolích. Poprvé si zahrál Brázdu v dramatu podle Svatopluka Čecha LEŠETÍNSKÝ KOVÁŘ (1924) Ferry Seidla a Rudolfa Měšťáka.

V němém období se Filip Balek – Brodský představil př. ve filmových titulech DO PANSKÉHO STAVU (domácí Stehlík), Z ČESKÝCH MLÝNŮ (mlynář Florián Karásek a vodník), OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA I. (opilec na divadelním představení), RADIOAMATÉŘI (popelář), FALEŠNÁ KOČIČKA (pacient), ANIČKO, VRAŤ SE! (tlustý strážník), SEXTÁNKA (hlídač v parku), PRAŽSKÝ KAT (hostinský), KAŠPÁREK A BUDULÍNEK (obuvník Smůla – jeho manželku hrála pravá žena Milka), DĚVČE Z TÁBÁKOVÉ TOVÁRNY (brusič Matěj Rabas), TAKOVÝ JE ŽIVOT (host ve výčepu), STARÝ HŘÍCH a BOŽÍ MLÝNY (šenkýř), POPELKA (ceremoniář), CHUDÁ HOLKA (hostinský Janota), JEJÍ PASTORKYŇA (starosta) či ČERNÉ OČI, PROČ PLÁČETE…? (kočí).

Ve 30. a na začátku 40. let byl pro zvukový film nepostradatelným ztvárňovatelem návštěvníků různých zařízení a společenských akcí (KDYŽ STRUNY LKAJÍ, C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK, ŠTVANÍ LIDÉ, DĚVČÁTKO, NEŘÍKEJ NE!, PÍSNIČKÁŘ, ŽENA, KTERÁ VÍ CO CHCE, Z BLÁTA DO LOUŽE, ŠVANDA DUDÁK, CÁCORKA, SRDCE NA KOLEJÍCH, BLÁHOVÉ DĚVČE, JEJÍ HŘÍCH, HUMORESKA a nebo PŘÍTELKYNĚ PANA MINISTRA), hostinských (KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ a JARKA A VĚRA), členů sdružení a spolků (SŇATKOVÁ KANCELÁŘ, PÁN NA ROZTRHÁNÍ, OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA a také Z ČESKÝCH MLÝNŮ), hasičů (EXEKUTOR V KABARETU), nezaměstnaných (HEJ – RUP!), starostů (KLATOVŠTÍ DRAGOUNI), pokladníků v herně (DŮVOD K ROZVODU), porotců u soudu (TULÁK MACOUN), učitelů (POHÁDKA MÁJE), dražitelů (PÍSEŇ DROŽKÁŘE), komorníků (BABIČKA) a klientů (ADVOKÁT CHUDÝCH).

Jeho kariéra filmového epizodisty se ukončila v roce 1941. V tomto roce, kdy nacistické vládní kruhy začaly systematicky likvidovat a omezovat českou filmovou výrobnu, si zahrál Kyprova klienta v dramatu podle romaneta Jakuba Arbese ADVOKÁT CHUDÝCH, jež bylo nejlepším filmem režiséra Vladimíra Slavínského a zcela naposledy člena uvítacího výboru na pražské Jubilejní výstavě v Cikánově komedii ze začátku 20. století Z ČESKÝCH MLÝNŮ.

Ve dvacátých letech působil taktéž v organizační sféře filmu. Jako organizační činovník se uplatnil jako místopředseda Organizace českého filmového herectva a předseda Fondu pro podporu zestárlých a nemocných herců. Herec, spisovatel, cestovatel, dramatik a organizační pracovník Filip Balek – Brodský zemřel v zapomenutí 30. října 1949 v Praze ve věku vysokých sedmdesáti osmi let.

Jaroslav "krib" Lopour