Alena Karešová
nar. 27.01.1927
Praha, Československo
zom. 17.07.2019
(92 rokov)
Praha, Praha, Hlavní město Praha, Česko
Biografia
Alena Karešová je sice vystudovanou herečkou, ale prakticky celý život se věnovala pedagogické činnosti, nicméně díky výrazné tváři se zapsala do historie filmu účastí v desítkách dodnes slavných snímků. Alena Karešová, rozená Engelmannová, vystudovala herectví na DAMU (1950), již v průběhu studií pohostinsky hrála v Národním divadle, kde absolvovala herecký křest dvěma malými rolemi - Xantipa (1947) a Jabloňové sady (1948). Po absolutoriu se ale herectví prakticky nevěnovala, hned v roce 1950 nastoupila na FAMU, kde na katedře režie vedla předmět Práce s hercem. Pro potřeby FAMU vydala také skripta pod názvem Kultura řeči. Příležitostně se věnovala také překladům. Na jevišti účinkovala jen krátce v roce 1958, kdy vystupovala v Pražské estrádě. Stěžejní ale zůstala její pedagogická činnost, jíž se věnovala do roku 1989.
Práci pro film, případně televizi, se Alena Karešová věnovala od poloviny 50. let. Na významu a především početnosti nabrala její filmografie obrátky až v sedmdesátých letech, na svém kontě má dnes celkem kolem padesáti titulů. Poprvé se objevila před kamerou v drobné roli dívky na schůzi v komedii Nejlepší člověk (1954), do konce šedesátých let pak odehrála několik málo dalších rolí. Do širšího diváckého povědomí vstoupila až v sedmdesátých letech, kdy začala točit častěji a mimo jiné díky typově podobným rolím autoritativních žen si diváci začali pamatovat její charakteristickou přísnou tvář s brýlemi.
Jako herečka byla Alena Karešová obsazována do různých žánrů, nejlépe si ji ale pamatujeme z komedií, případně filmů pro děti. Několikrát svou přísnou tvář propůjčila postavám učitelek, z těchto rolí je na místě připomenout fyzikářku ve filmu Bota jménem Melichar (1983). Ještě častěji oblékla uniformu zdravotní sestry - Sestřičky (1983), Rozpuštěný a vypuštěný (1984) nebo Co je vám, doktore? (1984). Mezi její poslední role patřila překladatelka ve filmu Válka barev (1995). Alena Karešová poměrně často spolupracovala také s televizí, objevila se v několika seriálech a inscenacích.
Závěrem je na místě připomenout ještě jeden legendární počin, na němž se Alena Karešová podílela, i když pouze hlasem - celé generace diváků si dobře pamatují její příjemný hlas vypravěčky v pohádkovém seriálu Arabela (1980).
Herečka
Dokumentárne | |
---|---|
1956 |
Elektrolytická disociace |
V čem to vězí |
|
Vzorné představení |
|
1955 |
777-77 |
Krátkometrážny | |
---|---|
1980 |
Vindobóna (študentský film) |
1973 |
Vítr (študentský film) |
1961 |
Návštěva (študentský film) |
1957 |
Schůzka o půl čtvrté... (študentský film) |
1949 |
Vltava po válce (študentský film) - rozprávač |