Réžia:
Vít HrubínScenár:
Miloň ČepelkaKamera:
Michael GahutHudba:
Jaroslav KrčekHrajú:
Lubomír Kostelka, Zdeněk Řehoř, Václav Lohniský, Lubomír Lipský st., Vladimír Hrubý, Jiří Lábus, Jaroslava Adamová, Helena Růžičková, Alena Karešová, Karel Augusta, Vladimír Hrabánek, Lucie Žulová (viac)Obsahy(1)
Černočerná letní nos, šumění lesa a šplouchání vody. Joska Vejr, po pás ve vodě, zápasí v té tmě s kluzkým, mrštným tělem ryby. Otec Vejr na břehu rybníka té vzrušující bitvě přihlíží, soustředěn na ni a zároveň na lesní pěšinku. Cvičené ucho pytláka zachytilo cosi, co do téhle noci rybářského dobrodružství nepatří. Drobný pokyn, smluvené znamení a Joska je z vody venku, úlovek bezpečně skryt před bystrým zrakem toho, jehož jméno ti dva uhodli dříve, než se skutečně objevil. Přítel osobně, nepřítel z povolání - baštýř Václav Jareš.
Baštýř a pytlák, to nejde dohromady, během let se z jejich střetů stal téměř sport. Pytláci Vejrové nebyli nikdy chyceni při činu, a baštýř Václav své léčky násobí, precizuje. Přesto je tu jakási nevyjádřená, pečlivě opatrovaná, velmi hluboko schovaná nitka porozumění vášni otce Vejra a jeho syna Josky. Není to obhajoba pytláctví, ale snad sympatie ke klukovinám dospělých mužů, k zápalu pro věc, k úsilí, s nímž se tito dva mužové, trochu komičtí ve vážnosti svého počínání, plíží nocí v rybníku a s dětinskou radostí z něho kradou ryby. I tentokrát bude baštýř Václav Jareš oklamán, i tentokrát bude mít tak trochu vztek, že Vejry nechytil při činu, a znovu si umíní, že se to příště už musí podařit.
Tolik chápavé lidskosti je schováno v drobných příbězích z okolí Ražické bašty, kolik jsme ji zvyklí vyčíst z díla Jaroslava Haška, podle jehož povídek byl také tento pořad natočen. Autorům se podařilo tuto velejemnou strunku nejen ponechat napnutou tak, jak to Hašek v předloze udělal, ale dokonce vyladit ji k tónům, jež z obrazového zpracování vytvořily malý koncert. Příroda kolem jihočeských rybníků, pestrá a podmanivá jako lidé, kteří u nich žili, citlivý výběr herecký představitelů, v jejich podání český humor dostává své typické zabarvení a zní nám s trochou jízlivé kousavosti i bodré laskavosti.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (15)
Jako rybář nemám samozřejmě v oblibě pytláky. Nicméně hodnotím-li nezaujatě, příliš mě toto Haškovo dílo nenadchlo, přestože spoluautorem scénáře byl Miloň Čepelka. Rozjezd je takový unylý, linie příběhu s krávou předvídatelná. Nakonec sice do sebe všechno hezky zapadlo, ale chybí mi rozuzlení osudů pytláků. Také projev Vladimíra Hrubého byl časem otravný, tento herec se hodí skutečně raději do menších rolí. ()
Viete čo je to 30 ročné manželstvo - manžel skončil radšej v base ... 55 %... ()
Povídky Jaroslava Haška bývají většinou zárukou kvality a pobavení. Vít Hrubín Historky z Ražické bašty natočil přesně s tou malebnou dobovou atmosférou i s nářečím venkova a Jižních Čech. Všechny postavy a roličky mají ducha a kouzlo Haškovy obrazotvornosti. Je to zkrátka tam a herci si hraní očividně užívali. Scénář napsal odborník na téma vzatý, cimrmanovec Miloň Čepelka a bývalý cimrmanovec Jiří Šebánek. Plynulost děje podbarvují klarinety a akordeony, jejichž autorem je Jaroslav Krček, umělecký vedoucí souboru Musica Bohemica. Kompletně velice povedené dílko. ()
Televizni komedie, pro me trosku narocna na pozornost. Prostredi rybaru a pytlaku, vsichni jsou si takovi podobni...ale uplne marne to nebylo. Potesila ucast Lucie Zulove. ()
Galéria (4)
Fotka © Česká televize / Pokorný
Reklama