Niekto tam hore ma má rád

GENIÁLNÍ (a zřejmě životní) herecký výkon Paula Newmana - ne nadarmo srovnávaný s De Nirem v Zuřícím býkovi - jako primitivního zlodějíčka a rebela, který to dotáhne až na mistra světa v boxu střední váhy! Kladem je jistě i scénář a režijní (syrové) uchopení tématu. Zápor se naopak dá najít v několika vykonstruovaných a nevěruhodných scénách, které se nedokázaly vymanit z dobové hollywoodské rutiny (jde hlavně o situace, které mají být dojemné a jež se kumulují v závěrečné čtvrtině snímku). (06.10.2007)

Takto to umí jenom v Hollywoodu. Vezmou ojedinělý šťastný konec a udělají z něho biják o naplnění amerického snu. A vlastně tu historii nijak moc nemění, protože je to obyčejný banální příběh hlupáka, který tak dlouho rozbíjel všem okolo sebe hlavy, až si toho všimli i boxerští bossové (Dává silné rány - Tak mu je vrať. Je to legální). Ano, Rocky není zrovna moc inteligentní (IQ se limitně blíží nule), a tak výhrou filmu je Newman, který z něho dokázal udělat sympatického burana se zlatým srdcem. A komu tehdy záleželo na těch vedlejších postavách (McQueen ohánějící se kudlou), kteří skončí buď mrtví, nebo v Sing Singu?To až Scorsese začal programově točit filmy o těch bezejmených loserech doprovázejících Rockyho na začátku jeho cesty. (28.01.2011)

Nejen proto, že tam nahoře ho měl někdo rád a že už chtěl udělat tlustou čáru za minulostí, přestat být problémovým klukem z ulice, který je v nápravných zařízeních jako doma, ale i proto, že poznal, že někdo tady dole ho má rád, vyrostl z bezperspektivního mladíka Rockyho Barbelly boxer světového formátu - Rocky Graziano. Graziano jako to italské víno. Ulice mu byla v dětství domovem a společnost mu dělala starostlivá matka a sestra, otec s láskou k alkoholu a zhrzený nenaplněným snem o titulu mistra světa v boxu, pouliční gang a problémy, které se za nimi táhly. Získal zde však jedno - pravačku - která se v nenávisti měnila v dynamit a uzemňovala protivníky jako na běžicím pásu. Paul Newman ztvárnil postavu tohoto boxera takovým způsobem, že mu věříte naprosto každý jeho pohyb, grimasu a vyřčenou větu. Jako kdyby nehrál cizího člověka, o němž si něco nastudoval ve scénáři, ale jakoby hrál sám sebe a představoval příběh, který sám prožil. Až na jednu jedinou postavu (parťáka z lochu) jsou zde všichni v Rockyho okolí velmi sympatičtí a obdiv patří charakteru jeho ženě a kolegům z týmu, kteří při svém svěřenci stáli za všech okolností. Výborný film za 4,5* zaokrouhlených na 5*. (21.01.2012)

Niekto tam hore ma má rád je taká kombinácia americkej rozprávky pre dospelých a akéhosi amerického neorealizmu. Sledujeme cestu mladého Rockyho až na samotný vrchol, avšak tá je veľmi trpká a jeho mládenecké roky by chcel prežiť iba málokto. Prostredie, v ktorom vyrastal, je ukázané nevľúdne a osud Rockyho je ešte umocnený jeho talianskym pôvodom. Film sa zaoberá otázkou, či môže mať človek z takéhoto prostredia v živote inú možnosť, ako sa živiť podvodmi a skvele je to ukázané v momente, keď Rocky stojí na rázcestí pri ponuke úplatku. Minulosť raz dostihne každého a je len na nás, ako sa s tým vysporiadame. Jeden z filmov, ktoré som videl ešte ako 11ročný a ktoré som si ihneď zamiloval. Som rád, že aj po dvoch dekádach na mňa tento film pôsobil rovnako silne (vtedy som ešte neriešil jeho sociálny aspekt) a na jeho konci som bol dojatý. Keď vás má niekto tam hore rád, je síce fajn, dôležitejšie však je, ak vás má rád niekto tam dole. 90%. (19.10.2013)

Filmy o boxu vždycky umožňovaly představit emocionálně silný příběh jedince, který díky tomuto sportu překonal svou rozpolcenost, vymanil se z mizerného sociálního zázemí a stal se Někým. V tomhle případě poskytl filmařům možnost pořádně se vyřádit - od vynikající kamery hrající si se stíny nebo kontrasty přes sebejistou režii mistra všech žánrů Roberta Wise až po herecké výkony v čele s nasupeným a nervním Paulem Newmanem. První část je především potěchou pro oko a příběh věčného rváče a smolaře působí dost depresivně. Pak ale dojde k obratu, přidá se humor a v závěru si můžeme vychutnat tradiční souboj kdo s koho (20 let před Rockym). Ta druhá půle už je konvenčnější a absence humoru by taky nebyla na škodu, nicméně i tak je Někdo tam nahoře mě má rád jedním z nejllepších sportovních filmů se sociální tématikou (chtěl jsem srovnávat i s Kazanovým slavným snímkem V přístavu, ale ten je přeci jen o něčem jiném). (10.02.2012)