Neporaziteľný: Vykúpenie

Třetí díl Neporazitelného je na tom nejlíp. Opět o něco vyšší úroveň než předchozí díl. I když opět to není nic světoborného, ale tady aspoň trochu na rozdíl od dvojky debilnost příběhu ustupuje do pozadí. Prostě tu máme turnaj nejdrsnějších vězňů z celýho světa a vítěz získává propustku ven, což jak se ukáže není až tak pravda, ale vše se dá vybojovat! Fajty jsou i tentokrát ok, snad jenom menší výtka k tomu finálnímu, který je tedy největší klišé jaké se dá vidět. Adkins dostává jako svině a pak se vzmuží a dobije borce i se zlomeným kolenem... Nic novýho pod sluncem, ale choreografie je fajn a Scott to řeže velmi slušně. samozřejmě, že jak to celé dopadne je naprosto předvídatelné už od začátku, ale to už jaksi patří k věci. Zkrátka solidní řežba nic víc níc míň. 60% (21.09.2013)

Väznica s maximálnou ostrahou v skorumpovanom Gruzinsku je hostiteľom Prvého bojového turnaja väzňov. Zišlo sa tam osem právoplatne odsúdených vrahov, aby bojovali v mene svojej krajiny. Sú tam tí najlepší zápasníci z Grécka, Severnej Kórei, Chorvátska, Francúzska, Brazílie, USA, Ruska a domácich Gruzincov reprezentuje favorit súťaže, kolumbiský pašerák drog. Scenár tohoto filmu je absolutný nezmysel, nad ktorým sa škoda pozastavovať. Avšak akcia, súboje v ringu, údery, kryty, kopy sú nasnímané a zostrihané perfektne. Brutálne duely pri ktorých sa lámu kosti a krv strieka na všetky strany. *** (07.02.2011)

Fighter Swan Lake, aneb pokud to půjde tímhle stylem dál, máme se u čtvrtého dílu na co těšit (pokud ho natočí, v což pevně doufám). Od podprůměrného prvního dílu, k vynikající dvojce, následovanou tímto snímkem, který možná pro příběhové stránce nabídne méně, ale co se zápasů týče je to hotová orgie. 80 % (02.11.2013)

Tohle rozhodně není můj oblíbený žánr, přesto se Undisputed III celkem líbilo. Minimálně ty souboje jsou perfektní. Víc než málo mi však vadilo to černobílé přátelství, které se tam opravdu příliš nehodilo. On je ten film od základu vlastně dost přiblblý, mozek "kupodivu" zabrat fakt nedostane... ale to jsem čekal. Nad tři hvězdy nepůjdu, ale pobavil jsem se obstojně. (18.07.2010)

Před pětadvaceti lety bychom něco takového s chutí zbaštili a po vyběhnutí závěrečných titulků hned véháesku přetáčeli na nejlepší sekvence. Zatímco Seagal nebo Van Damme jsou dnes rádi, že ráno vstanou z postele a že si na ně východoevropská produkce vzpomene, přicházejí další, kteří se snaží zalepit díru na trhu. Některé chvaty v podání Scotta Adkinse naštěstí působí tak grandiózně, že odpustíme tu vatu okolo a budeme si vychutnávat fotogenické zpomalovačky a souboje, které jsou nesmírně choreograficky lákavé, dlouhé a přehledné. Žádné nervózní cukání kamerou a bleskurychlý střih. Florentine má ve své filmografii velké výkyvy, tohle ale ustál se ctí. (06.06.2015)