Sunset Boulevard

Cynická bilance filmového byznysu se všemi odkazy i narážkami aneb velké filmové pohlédnutí nejen na odvrácenou stranku z prostředí hollywoodské továrny na sny...Geniálně zfilmovaný satirickosarkastický pohled za kulisy, do světa fantazie a minulosti od toho nejmenšího a nejnepatrnějšího záběru, dialogu (mimochodem, všechny jsou pamětihodné) i do té nejposlednější scény (krásná a famozní scéna příjezdu do paramountských filmových studii), to vše v přítomnosti jedné bývalé hvězdy a jejího marného boje s pomíjivostí popularity. Bývalá hvězda němého filmu Norma Desmond toužicí po comebacku, mladý neúspěšný scénárista Joe Gillis a nakonec zprvu záhadný komorník Max. Těmito třemi hlavními postavami si bohatě vystačí tento legendární a velice úspěšný film, zřejmě nejlepší počin Billa Wildera v jeho režijní kariéře. Obsazením Glorie Swanson, Erica von Stroheima nebo třeba kratičkým výstupem dalších hvězd němého plátna Bustera Keatona (jedno slovo chudák pronesl) a Anny Nilsson u partičky karetní hry "Bridž" dosáhl režisér Wilder dokonalého zdání autenticity. Scény v domě byly třeba točeny a nasvíceny expresionisticky, čímž vznikl ostrý protiklad k nečetným exteriérům natočeným v přirozeném světle. Mimořádně silný zážitek s nádechem melancholie i špetkou ironie, který si budete pamatovat ještě hodně dlouho, možná na věky jako třeba tyto tři pronesené repliky, co jsem vybral: "Stále jsem velká herečka. Filmy jsou dnes malé." „Prý si vždy přál vlastní bazén, a ted v jednom leží" „Vidíte, to je můj život. Vždycky bude. Nic jiného neexistuje. Jen my a ty kamery a ... ti báječní lidé tam ve tmě“. Podobné a rovněž skvělé snímky, které rovněž doporučuji: Co se vlastně stalo s Baby Jane nebo Vše o Evě. (11.05.2006)

Velmi skvělý film o filmu a filmovém průmyslu, kde se Wilder, jak už to má ve zvyku, nestydí rýpnout do svého okolí. Tentokrát dokonce do oboru, který ho živí. Napjatě sledujeme propletence vztahů slavné Normy Desmond, neúspěšného Gillise, který se docela rád nechává živit i oddaného sluhy Maxe... Příběh zraje každou minutou, čím víc informací snímek odhaluje, tím zajímavějším a promyšlenějším se děj stává. Odcházet z filmu budete každopádně nadšeni, na druhou stranu nečekejte to nejlepší z Billyho, přestože to tak často lidé tvrdí... (01.08.2011)

Legendární a nemilosrdný film, ve kterém se Hollywood vlastně vysmívá sám sobě, kde se skutečnost prolíná s fikcí. Opravdová nádhera po všech stránkách. Mrtvý muž na hladině bazénu vzpomíná ( „Ubožák! Bazén si vždycky přál. Nakonec ho dostal“) jak přišel o život. Všechno začalo okamžikem, kdy vstoupil do rezidence hvězdy němého filmu .„Velká Norma Desmond. Jak v tom domě přeplněném Normami Desmond může žít? Další Normy Desmond a ještě další Normy Desmond.“ Překročil hranici, vstoupil do jiného světa, do světa minulosti, do světa fantazie, do světa udržované zašlé slávy „Perfektní scéna pro královnu němého filmu. Chudák. Pořád ještě pyšně mává průvodu, který už kolem ní dávno prošel.“ Život iluzí a snů završený tragikou závěrečné schodišťové scény „Vidíte, to je můj život.Vždycky bude. Nic jiného neexistuje. Jen my a ty kamery a ti báječní lidé tam ve tmě“ (22.05.2006)

Po obrazové stránce krásné i z pohledu člověka žijícího v druhém desetiletí jednadvacátého století. Po příběhové stránce velmi inteligentně poskládané, protože s každou novou scénou působí Sunset Boulevard komplexněji. Po stránce herecké jeden z nejosobitějších, nejjedinečnějších portrétů šílenství, jaký byl kdy představen. A k tomu všemu má naprosto jedinečnou temnou noirovou atmosféru. Nicméně ani před všechny klady, kterými ho racionálně můžu ověnčit, i přesto, že jsem si užívala odkazy na skutečný Hollywood, a i přesto, že mě bavilo ho sledovat, jsem si k němu zatím nevytvořila ono hluboce osobní citové pouto, které by mě nutilo vidět ho co nejdřívě znovu a které by vysvětlovalo mé nejvyšší hodnocení. [Glasgow Film Festival] (23.02.2013)